Sněmovní hospodářský výbor podpořil [10.10.] navrhované změny v podpoře zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Vládní novelu o zaměstnanosti upravující příspěvky státu a náhradní plnění firem doporučil schválit bez doplnění.
Stát přispívá firmám na chráněném trhu práce s více než polovinou osob ze zdravotním postižením [OZP]. To proto, aby jim dorovnal případný nižší výkon OZP a přispěl k jejich začleňování do běžného života. Podniky za stávajících podmínek získávají tři čtvrtiny jejich mzdových nákladů s horním limitem ve výši 15 700 korun. K tomu dostávají měsíčně paušální částku 1 000 korun jako příspěvek na provoz. A dále žádají o zvýšení podpory na další náklady na zaměstnávaní OZP. Ty zahrnují příspěvky na asistenty, dopravu nebo na přizpůsobení provozu tak, aby v něm mohli pracovat lidé s hendikepem.
Nově by podle vládní novely, kterou ve čtvrtek [10.10.] doporučil sněmovní hospodářský výbor plénu schválit bez úprav, součet všech navýšení na další náklady nesměl přesáhnout 0,8násobek poskytnutých příspěvků za čtvrtletí. Navýšení by se nevyplácelo na agenturního pracovníka, při práci z domova nebo z jiného místa než provozovny podniku.
Odvody státu za nezaměstnání OZP se zvýší až na 3,5násobek mzdy
Na zdravotně znevýhodněné zaměstnance by se přestal poskytovat příspěvek 5 000 korun a paušál 1 000 korun. Změny vysvětluje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [MPSV] jako předkladatel novely tím, že takové kroky spolu se změnou odvodů za neplnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením přispějí k přesunu části lidí z chráněného trhu na běžný trh práce.
Změny v zaměstnávání zdravotně postižených osob
Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci musí mít nyní alespoň čtyři procenta pracovníků se zdravotním postižením. Pokud tuto normu neplní, mohou za každého nepřijatého odebrat ročně výrobky a služby od handicapovaných za nejvýš 28násobek průměrné mzdy. Anebo zaplatit státu 2,5násobek průměrné mzdy. I toto opatření vládní novela mění, kdy by se měla výše poplatku při neplnění požadavku navázat na konkrétní počet zaměstnaných osob se zdravotním postižením.
Zaměstnavatelé s méně než procentem zdravotně hendikepovaných zaměstnanců by platili 3,5násobek průměrné mzdy, s podílem od jednoho do tří procent pak dvojnásobek a od tří do čtyř procent částku ve výši průměrné mzdy. Ministerstvo dále uvedlo, že novela zavádí postihy za přeprodávání výrobků a služeb handicapovaných mezi propojenými firmami.
Zdanění reklamních letáků nejspíš vezme práci zdravotně postiženým
Inspekce práce by mohla podle novely zveřejňovat seznam firem, které zaměstnávaly OZP takzvaně načerno nebo zastřeně. Inspektorům dává novela rovněž kompetence, aby mohli nahrávat skrytě bez vědomí kontrolovaných podniků. V případech, že firma nedostatky odstraní nebo nebyly tak závažné, postačila by domluva bez přestupkového řízení.
Sněmovní sociální výbor na posledním jednání přijal k předloze i několik pozměňovacích návrhů. Týkají se vymezení nových kategorií zahraničních pracovníků a doplnění rodného čísla do evidence klientů. Dále elektronického hlášení pracovních úrazů či prolomení mlčenlivosti u daní při kontrolách nelegálního a zastřeného zaměstnávání.
–ČTK/VRN–
