Duševní poruchy a nemoci se týkají stále většího počtu lidí. Jen s depresí či úzkostí se léčí skoro tři čtvrtě milionu lidí. Informuje o tom Svaz zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR], který za alarmující považuje hlavně statistiky u dětí.
Podle Svazu duševní poruchy v Česku trápí 13 procent dětí. Psychické poruchy tak podle jeho dat ohrožují každé osmé dítě v Česku. Polovina z nich se projevuje ve školním věku. Podle letošních dat Českého statistického úřadu přitom stále platí, že druhá nejčastější příčina úmrtí dětí v Česku zůstává sebevražda. Podle psychiatrů za takovým jednáním často stojí neléčená deprese.
„ADHD, schizofrenie, poruchy autistického spektra, problémy s určením vlastního pohlaví, ale také deprese. Ta má u dětí a mladistvých dvakrát častější výskyt než u dospělých,” vyjmenovává nejčastější obtíže expertka SZP ČR a lékařka Ludmila Plšková.
To vše se děje v situaci, kdy v Česku dlouhodobě chybí dětští psychiatři a dětská psychiatrická lůžka jsou plná. Část těchto pacientů proto leží na pediatrii nebo o ně pečují ambulantní psychiatři. A někteří na umístění v nemocnici či pomoc od specialisty stále čekají. Což pro Zdravé Zprávy nedávno potvrdil i ředitel Dětské psychiatrické nemocnice Opařany Michal Goetz.
„Každý den chodí deset a více žádostí o lůžko u nás. Jsou to žádosti akutní. Je opravdu velmi těžké číst dopisy rodičů, které referují o naprosto zoufalé situaci, kdy se skutečně bojí ne o zdraví svého dítěte, ale o jeho život. My je musíme zařazovat do pořadníku na čekací listinu. A tak jsou na tom, bohužel, úplně stejně všechny dětské psychiatrie v České republice,” uvedl v rozhovoru “Dětská psychiatrie v ČR: Rodiče se nebojí o zdraví dětí, ale o jejich životy” pro Zdravé Zprávy.
Na vážné problémy poukazují i praktici
Špatnou situaci v dětské psychiatrii potvrzuje i předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová. I zkušenosti z její praxe potvrzují nárůst počtu rodičů, kteří u svých dětí stále častěji řeší psychické potíže.
„Nejde jen o deprese, často se setkáváme také se vzdělávacími poruchami nebo závislostí na digitálních technologiích. Děti prosedí u počítače, mobilu nebo televize hodiny. Jsou pak bez nálady, mají problémy ve škole, protože jsou nesoustředěné a unavené,“ popisuje stav v ordinacích.
Systém pediatrické péče skončí, varuje za dětské praktiky Šebková
Přesto k nejzávažnějším duševním onemocněním u dětí patří deprese. Ta podle odborníků v České republice trápí přibližně čtyři procenta dětí ve věku dvanáct až sedmnáct let. Častěji dopadá na dospívající dívky. Riziko, že se deprese u dítěte rozvine, zvyšují prožité traumatické události.
Zdravotní péče o děti se v ČR rozpadá. Upozorňuje na to už i ÚZIS
Významně náchylnější k depresím jsou děti, které zažily trauma v rodině, šikanu nebo sexuální zneužívání. A svůj podíl nesou také geny. Děti depresivních rodičů mají o 25 procent vyšší riziko, že u nich propukne stejné psychické onemocnění než děti, které v rodině takovou zátěž nemají.
Reforma psychiatrické péče u dětí i dospělých
Podle SZP ČR se u léčby dětí zdravotní systém potýká hlavně s nedostatkem kapacit. V ČR je aktuálně jen kolem dvou stovek dětských psychiatrů a asi stovka dětských klinických psychologů. To vede k přetížení a dlouhým čekacím dobám na vyšetření. Svaz uvedl, že by situaci měla prospět reforma psychiatrické péče, na níž se podle jeho zástupců pracuje.
„Reforma psychiatrické péče má rozpracovány kroky ke zlepšení do roku 2030,” tvrdí.
To, že se pracuje na reformě psychiatrické péče, ale ještě neznamená, že to má kýžené efekty. Významná zjištění přinesla zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu [NKÚ] z tohoto týdne. Jeho kontroloři šetřili využití evropských dotací na vznik a pilotní provoz takzvaných center duševního zdraví [CDZ]. A kontrola ukázala, že ačkoliv se peníze vynakládaly účelně, tato centra dnes bez dotací nemají dost prostředků na své provozy.
Skončí centra duševního zdraví? Chybí peníze, lidé i právní rámec
Centra duševního zdraví slouží k přenesení těžiště psychiatrické péče jak o dospělé, tak o děti do komunity, přirozeného prostředí. Centra začala fungovat za minulé vlády v roce 2018 a jejich vznik a provoz se financoval z evropských peněz. A o jejich služby je zájem. Zatímco v roce 2018, v prvním roce své existence, měla centra duševního zdraví v Česku 302 unikátních klientů, v pátém roce už to bylo 6 257 klientů. Přičemž počet dlouhodobě hospitalizovaných psychiatrických pacientů klesl z téměř 30 300 v roce 2018 na 25 300 v roce 2022. Tím však dobré zprávy z kontroly CDZ končí.
NKÚ k jejich fungování a budoucnosti dále konstatuje:
- Nebyl splněn cíl vybudovat do roku 2023 síť 100 center duševního zdraví.
- Není zajištěn dostatečný počet zejména zdravotnických specialistů.
- Chybí udržitelné financování sociální péče v centrech.
- Dosud nejsou účinné právní předpisy upravující činnost těchto center.
Pokračování přesunu psychiatrické péče do komunity se tak podle NKÚ nachází v ohrožení. To v situaci, kdy služby v přirozeném prostředí zůstávají nadále nedostupné většině lidem s duševním onemocněním. A těch, jak říká i NKÚ, stále přibývá.
–DNA–
