Na kontrolu evropských dotací na vznik a pilotní provoz center duševního zdraví se zaměřil Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ]. Kontrola ukázala, že ačkoliv se peníze vynakládaly účelně, tato centra dnes bez dotací nemají pořádně na své provozy.
Ví se, že lidé se závažným duševním onemocněním by měli mít šanci léčit se ve svém přirozeném prostředí namísto dlouhodobého pobytu v psychiatrických léčebnách. K přenesení těžiště psychiatrické péče do komunity mají přispívat centra duševního zdraví [CDZ]. Ta začala fungovat za minulé vlády v roce 2018 a jejich vznik a provoz se financoval z evropských peněz. Už tehdy se ozývaly kritické hlasy o nedostatečně připravené takzvané reformě psychiatrické péče.
„Nové typy služeb, jež jsou tradované v nejrůznějších strategických materiálech reformy, jako je například multidisciplinární tým či centra duševního zdraví nemají žádnou skutečnou právní subjektivitu. To ve smyslu jejich ukotvení v legislativě, v zákonu o zdravotních službách, v zákonu o sociálních službách. Což je důležité pro jejich dlouhodobou provozní i ekonomickou udržitelnost,“ uvedl pro Zdravé Zprávy již v roce 2020 Jaromír Mašek, kterého tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [ANO] kvůli jeho odmítavému postoji k reformě psychiatrické péče odvolal z funkce ředitele Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod [PNHB].
Mašek, který PNHB vedl čtrnáct let, tehdy upozorňoval na negativní dopady podle jeho názoru nepromyšlené a nepřipravené reformy: „Problém je v tom, že je obtížné motivovat zdravotnické odborníky s vysokoškolským a specializačním vzděláním pro obor psychiatrie – to jsou v současné době nejen lékaři a psychologové, ale i všeobecné sestry se specializací pro ošetřovatelskou péči v psychiatrii – k tomu, aby odešli z psychiatrické nemocnice pracovat do nových služeb. Tedy služeb, které mají charakter ´projektů´ nebo pilotů. Navíc služeb, jejichž financování je zajištěno na omezenou dobu. Nejčastěji na 18 měsíců a bez spolehlivé záruky budoucího financování. A tedy i bez spolehlivé záruky další profesní budoucnosti těchto zdravotníků.”
Co zjistil NKÚ o CDZ na přelomu let 2023 a 2024
Jaromír Mašek tehdy poukazoval i na hlavní rizika celého projektu center duševního zdraví: „Vadí mi to z toho důvodu, že pokud tyto nové služby nakonec skutečně vzniknou, mohou po skončení dotovaného provozu skončit svoji činnost bez náhrady. A to povede k tomu, že se jejich klientela následně vrátí buď do dřívější služby, ze které předtím odešla. Nebo nebude mít k dispozici službu žádnou. A i kdyby se nové služby po dotovaném provozu své činnosti udržely, tak bez jasného legislativního rámce pro poskytovatele i pro plátce nebudou závazně stanovena kritéria jejich kvality. A ani způsob jejich financování. Což poškodí zdraví jejich klientů i způsobí ekonomickou nestabilitu po skončení dotovaného provozu.”
Aktuální kontrolní zpráva NKÚ o činnosti center duševního zdraví konstatuje, že díky dotaci ve výši 407 milionů korun jich vzniklo celkem 29. Ustavila se tak jejich výchozí síť a prokázal se zájem o jejich služby. Což podle jeho zprávy potvrzují počty klientů těchto center [viz graf níže].
Financování CDZ a počet pacientů za dané roky
[Zdroj: NKÚ]
Zatímco v roce 2018, tj. v prvním roce své existence, měla centra duševního zdraví v ČR 302 unikátních klientů, v pátém roce už to bylo 6 257 klientů. Což dává úřad do souvislosti s tím, že počet dlouhodobě hospitalizovaných psychiatrických pacientů klesl z téměř 30 300 v roce 2018 na 25 300 v roce 2022.
Tím však dobré zprávy z kontroly CDZ končí. NKÚ k jejich fungování a budoucnosti dále konstatuje:
- Nebyl splněn cíl vybudovat do roku 2023 síť 100 center duševního zdraví.
- Není zajištěn dostatečný počet zejména zdravotnických specialistů.
- Docela chybí udržitelné financování sociální péče v centrech.
- Dosud nejsou účinné právní předpisy upravující činnost těchto center.
Pokračování přesunu psychiatrické péče do komunity se tak podle NKÚ nachází v ohrožení. To v situaci, kdy služby v přirozeném prostředí zůstávají nadále nedostupné většině lidem s duševním onemocněním. A těch, jak říká i NKÚ, stále přibývá.
Jeho kontroloři poukazují i na úřady, které za současný stav nesou hlavní odpovědnost. Podle něj ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí nesplnila mnoho úkolů, které jim uložila vláda.
„A neučinily všechny potřebné kroky ke stabilnímu ukotvení a rozvoji sítě těchto center, jejichž posláním je poskytování zdravotnických a přímo navazujících sociálních služeb multidisciplinárním týmem,“ uvádí NKÚ ve své zprávě.
Centra nemají personál a vznik plné sítě je nemožný
Zpráva NKÚ rovněž zřetelně a na mnoha místech upozorňuje na problém s nedostatkem odborného personálu. Ten popisuje jako hlavní překážku pro vznik a provoz dalších těchto center. Některá z nich navíc porušovala podmínky dotace třeba už jen tím, že nedokázala zajistit plný multidisciplinární tým, i to se objevuje v kontrolní zprávě.
Počet psychiatrů na 100 tisíc obyvatel ve vybraných zemích EU
[Zdroj: NKÚ]
„Pro vznik nových center, ale i celkově v oblasti péče o duševní zdraví dosud chybí v ČR stále více než polovina potřebných specialistů. Zejména psychiatrů a psychiatrických sester,“ uvádí lidé z NKÚ.
MZ ČR podle nich nečinilo v této věci dostatečné kroky. Například v letech 2021 až 2023 vůbec nepodpořilo dotacemi rezidenční místa pro specializační vzdělávání lékařů v oboru psychiatrie.
Z plánovaných 100 center tak byla koncem roku 2023 v provozu necelá třetina. Podle NKÚ není vznik sítě čítající sto center duševního zdraví, která by pokryla celé území ČR, reálný ani v posunutém termínu do roku 2030.
Centra duševního zdraví a jejich financování
Související problém je, že ani šest let po vzniku prvních center duševního zdraví se neví, kdo a z čeho jejich činnost zaplatí. Dotace už dávno skončily. A tak se pokrytí jejich provozů pro část zdravotních služeb řeší ze zdravotního pojištění. U sociálních služeb MPSV ale nenastavilo jejich udržitelné financování.
Oběma ministerstvům, jak konstatuje zpráva NKÚ, se nepodařilo do ledna 2022 splnit ani legislativní ukotvení center duševního zdraví v příslušných právních předpisech. A jejich právní úprava zůstává dosud neúčinná.
Zjištěné systémové problémy potvrzují závěry dotazníkového šetření NKÚ. V něm kontroloři oslovili všech 28 provozovaných center duševního zdraví, která na svůj vznik získala podporu z EU. Většina z 82 procent provozovatelů v dotazníku NKÚ sdělila, že vnímá existenci překážek a rizik pro dlouhodobou udržitelnost činnosti. Za největší rizika respondenti označili nedostatek odborného personálu. Dále koncepční a legislativní překážky a nedostatečné financování.
Daniel Tácha
