Se zhoubným nádorem prsu nebo po jeho léčbě v Česku žije asi 100 tisíc žen. A pacientek s rakovinou prsu či její historií přibývá, mladšími ročníky nevyjímaje. Onkorehabilitace jim, často i po radikálním chirurgickém zákroku, ale chybí.
Léčba pacientek s karcinomem prsu se u některých z nich neobejde bez chirurgického odstranění celého prsu nebo jeho části. To proto, aby se nádorové buňky nerozšířily dále do těla. A i když v léčbě nádorů prsu se Česko stále zlepšuje, to i díky dobře zavedenému screeningu karcinomu prsu, tak praxe ukazuje, že odstraněním nádoru trápení pacientek nekončí. Po chirurgickém zákroku / Zdroj: ČOS.
„Hlavním úkolem onkologické léčby je zničit a zastavit nádorové onemocnění a pacienty uzdravit. Její součástí by měl být také zájem o kvalitu zachráněného života našich pacientek,“ upozorňuje prof. Petra Tesařová, přednostka Ústavu radiační onkologie na Bulovce a členka výboru České onkologické společnosti [ČOS].
Přesněji hovoří o onkofyzioterapii, tedy podpůrné rehabilitační léčbě onkologických pacientek a pacientů. I ta je totiž pomáhá stavět na nohy a znovu vracet do běžného života. Taková navazující péče je u nás ale těžko dostupná a často se omezuje na několik letáků s doporučenými cviky v čekárnách ambulancí. O její širší zavedení do praxe nyní usiluje Česká kooperativní skupina pro léčebnou rehabilitaci v onkologii. A její členkou je i profesorka Tesařová.
„Nyní pracujeme na osvětě a propojení odborníků z oblasti léčby zhoubných nádorů, fyzioterapie a rehabilitace tak, aby se mohla rozvinout vzájemná spolupráce,“ říká k zavedení onkofyzioterapie do širší praxe prof. Tesařová.
Dopady léčby nádoru prsu zmírní onkorehabilitace
Význam rehabilitace po léčbě zhoubného nádoru prsu dokládají podle profesorky britské odborné studie. Jedné z nich se zúčastnilo jednadevadesát žen, které podstoupily léčbu rakoviny prsu. Následná fyzioterapie u nich významně zlepšila funkci plic a celkový fyzický stav po léčbě. Jiná studie zaměřená na funkci ramene po zákroku zase ukázala na nikoliv zanedbatelné zlepšení pohyblivosti ramene a pacientky pociťovaly menší bolesti po fyzioterapii. Vyléčené ženy i více důvěřovaly svým fyzickým schopnostem a měly větší pocit kontroly nad svým zotavením ve srovnání s těmi, které onkorehabilitaci nepodstoupily.
„Studie naznačují, že zatímco tradiční léčba je nezbytná pro léčbu rakoviny, začlenění fyzioterapie může významně zmírnit nepříznivé účinky a zlepšit funkční výsledky. A tím zlepšit celkovou zkušenost pacientů s léčbou,“ shrnuje prof. Tesařová.
S čím konkrétně onkofyzioterapie pomáhá:
- Péče o jizvy: Správná péče o jizvu přispívá k jejímu lepšímu hojení a snížuje rizika komplikací. Nesprávně ošetřená jizva může způsobovat překážku v toku lymfy a způsobovat zřetězení obtíží do vzdálenějších míst na těle. Neošetřené jizvy často způsobují bolesti i několik let po operaci.
- Prevence lymfedému: Cílená fyzioterapie napomáhá správnému fungování lymfatického systému. Tím snižuje riziko vzniku otoku horní končetiny a hrudníku.
- Ovlivnění axillary web syndromu: Jde o problém na úrovni lymfatického systému, který se vyskytuje u většiny žen po operaci uzlin. V podpaží se objevují bolestivé pruhy, které omezují pohyb v ramenním kloubu. Fyzioterapie obnovuje pohyblivost a předchází opakovanému objevení.
- Zlepšení rozsahu pohybu před radioterapií: Ženy, které čeká radioterapie, potřebují co největší rozsah pohybu v ramenních kloubech, aby se mohly správně nastavit do pozice při ozařování [leh na zádech a vzpažení]. Ženy ve většině případů dostanou leták s cviky. Provádí je ale bez jakékoliv instruktáže a neví, jak přesně a kdy cviky dělat.
- Návrat do kondice: Cvičení pod vedením fyzioterapeuta pomáhá ženám získat zpět sílu a zlepšit kondici. Pohyb odborníci zmiňují jako jednu z prevencí návratu onemocnění.
Čím dříve se s rehabilitací začne, tím je účinnější
Na ne úplně šťastnou praxi v rehabilitaci po prodělané rakovině, to nejen karcinomu prsu, ukazují zkušenosti samotných fyzioterapeutek se specializací právě na onkorehabilitace. Podle nich je u nás zhoubný nádor v léčbě nebo v anamnéze stále v mnoha případech kontraindikací k rehabilitační péči.
„Jako magistr fyzioterapie mohu se ženami pracovat. Během studia jsme se ale dozvěděli více o kontraindikacích léčebných procedur, než jak bychom ženám mohly pomoci,“ říká Petra Holubová, fyzioterapeutka se zaměřením na onkorehabilitace.
Přitom se podle ní jasně ukazuje, že včasná péče o jizvu, rozcvičení rozsahu pohybu nebo příprava na radioterapii je pro ženy s tímto onemocněním velmi důležitá. Další potíž vidí v tom, že fyzioterapeutky s touto specializací u nás chybí. A na volné termíny se čeká měsíce. Opožděné onkorehabilitace ale vedou k vážným komplikacím, jako je lymfedém nebo omezení rozsahu pohybu v ramenních kloubech.
„Ženy se zkušeností s karcinomem prsu se často dostávají na fyzioterapii až s velkým časovým odstupem. Některé se s fyzioterapeutem setkají až při lázeňské péči, což je zhruba devět měsíců po léčbě,“ říká magistra Holubová.
Upozorňuje, že i pro léčbu zhoubného nádoru prsu platí, že čím dříve žena po operaci zahájí rehabilitaci, tím je účinnější. Pokud tedy jde o správně prováděné cviky, ideálně alespoň pod částečným dohledem odborníka.
–VRN–