Podle dat Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] zůstává pracovat v tuzemském zdravotnictví přes 90 procent českých absolventů/tek medicíny. Ze Slováků je to kolem 60 procent a 80 procent z jiných zemí, kteří ale absolvovali obor v češtině.
Počet absolventů lékařských fakult se podle ministerstva zdravotnictví od příštího roku zvýší o čtyři stovky. V následujících šesti letech se očekává, že je ročně absolvuje kolem 1 700 studentů. Informovalo o tom MZ ČR na dnešní [25.9.] tiskové konferenci, tedy den před schůzkou se zdravotnickými a lékařskými odbory a Českou lékařskou komorou [ČLK]. Na ní mají probrat znění připravovaného zákona o odměňování ve zdravotnictví.
„Lékařské fakulty vyprodukují v následujících šesti letech zhruba 1 700 absolventů ročně, kolem 10 200 nových lékařů. Což je čtvrtina současného stavu,“ uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] Ladislav Dušek.
Ministerstvo zdravotnictví má plán, jak zvládne stárnutí lidí v ČR
V posledních třech letech podle něj nastoupilo na školy zhruba až dva tisíce studentů. A do atestačního vzdělávání po lékařské fakultě letos nastoupilo téměř 1 700.
Čeští absolventi medicíny v Česku většinou zůstávají
V tuzemsku podle dat ÚZIS zůstává pracovat ve zdravotnictví přes 90 procent českých absolventů, kteří vystudují medicínu. Ze slovenských absolventů je to asi 60 procent a 80 procent absolventů z dalších zemí, kteří studují v češtině.
„Nové absolventy je třeba směřovat do potřebných oborů,“ podotkl Dušek.
Například obor pediatrie, kde se vzdělávají nedostatkoví dětští praktičtí lékaři, podle něj průměrně studuje v posledních letech 250 lékařů každý rok. Méně lékařů je podle dat ÚZIS třeba v nemocnicích.
„Potřeba a produkce akutní lůžkové péče klesá, v posledních deseti letech minimálně o 20 procent,“ uvedl.
S programem, který navýšil počty studentů lékařský fakult, přišlo ministerstvo už v roce 2019, kdy jej vedl Adam Vojtěch [za ANO]. Nyní je tak podle současného vedení ministerstva načase navýšit kapacity u nelékařských zdravotnických oborů. Proto podobný program připravuje ministerstvo i pro tuto skupinu profesí. To ve spolupráci s resortem školství. Jak už ostatně v minulosti několikrát obě ministerstva uvedla.
Ministři Válek a Bek se dohodli na navýšení kapacit nelékařských oborů
Na navýšení kapacit nelékařských oborů je podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka [TOP 09] vyčleněno 420 miliony korun.
„Peníze v rozpočtu už jsou a dostal je pan ministr Bek pro vysoké školy,“ uvedl.
Nyní podle dat ÚZIS chybí zdravotníci v oborech všeobecný sestra, radiologický asistenta nebo zdravotnický záchranář. Tyto obory ve vysokém školství dostanou i nejvyšší podporu.
Personální zajištění nelékařských zdravotníků
Od chystaného programu si resort podle dřívějšího vyjádření jeho zástupců slibuje v budoucích dvanácti letech navýšit kapacity na fakultách v ošetřovatelských oborech. Dále i v oborech záchranářství, radiologická asistence a nutriční terapie, to o 20 až 40 procent.
Podle odhadu ministerstva zdravotnictví se díky programu v uvedeném období navýší počty pracovníků v oboru všeobecná sestra zhruba o 11 tisíc. U porodní asistence o 2 500 a u dětských sester o zhruba 1 500 pracovníků. Dále má v následujících dvanácti letech vzrůst počet radiologických asistentů, to zhruba o 1 700, zdravotnických záchranářů o 3 600 a nutričních terapeutů o 1 250.
Svitavy vypsaly 2. kolo přijímaček na obor Diplomovaná všeobecná sestra
Dnešní setkání na ministerstvu proběhlo den před jednáním jeho vedení se zástupci odborů a ČLK. Společně se budou dohadovat na znění návrhu zákona o odměňování lékařů. Podle náměstka ministra Václava Pláteníka [KDU-ČSL] jsou už splněné všechny body loňské dohody z prosince. S výjimkou zmíněného zákona o odměňování. Ten odborům a ČLK pošle MZ ČR dnes, tedy ve středu 25. září.
Na předchozích setkání se strany nedohodly na požadavku odborů a ČLK, aby se do garantované výše výdělku lékařů nezahrnovala podmínka osmihodinového přesčasu týdně. Dále odbory žádají, aby se i nemocnice s jiným než státním zřizovatelem řídily platovými tabulkami. S tím však nesouhlasí jak ministerstvo, tak ani samotní zřizovatelé, kterými jsou například kraje, města nebo soukromé subjekty.
–ČTK/RED–
