Od ruské invaze na Ukrajinu přijala ČR pod ochranu přes 615 tisíc lidí z Ukrajiny. To přineslo nápor i na primární péči. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka [TOP 09] Česko situaci zvládlo, to i díky pomoci mezinárodních organizací.
Zajistit pro ukrajinské uprchlíky dostupnou zdravotní péči patřilo podle ministra Válka k jednomu z hlavních úkolů jeho resortu poté, kdy začali do Česka přicházet po ruské invazi. Později se podle něj začalo pracovat také na zapojení lékařů a dalších zdravotníků, kteří přišli do Česka z Ukrajiny, do českého zdravotnictví. A jak uvedl na společné konferenci [19.9.] s UNICEF k tématu primární péče v Česku po příchodu Ukrajinců ministr Válek, vše se zvládlo a podařilo.
„Jsem přesvědčen, že tváří v tvář této výzvě jsme uspěli. Nebyli jsme na to ale sami. Rád bych poděkoval všem, kteří pomohli nejen finančně a odborně, ale i personálně a materiálně, především zástupcům Dětského fondu UNICEF a kolegům ze Světové zdravotnické organizace,“ zhodnotil oblast primární péče na setkání.
Nápor na primární péči Česko zvládlo, tvrdí ministr
Dále uvedl, že ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s UNICEF rozšířilo přístup uprchlíků ke zdravotním službám. Kapacity segmentu navýšilo i tím, že se otevřelo deset ambulantních center v sedmi univerzitních a regionálních nemocnicích. A došlo i k posílení kapacit v sedmadvaceti ordinacích dětských lékařů. I v nich lékaři a sestry uprchlíkům poskytovali primární zdravotní péči a očkovací služby, dodal ministr.
„Jak konkrétně společná pomoc vypadala? Rozšíření kapacit dětských ordinací v nemocnicích zavedených ordinací pro desetitisíce ukrajinských i českých dětí. Více než 800 ukrajinským zdravotníkům jsme umožnili možnost navštěvovat jazykové kurzy,“ jmenoval příklady pomoci v oblasti zdravotní péče.
IPVZ zřídilo Kariérové centrum pro cizince, hlavně Ukrajince
Jazykové kurzy pro Ukrajince – zdravotníky organizovaly Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví [IPVZ] a Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů. Díky tomu pro ně je a bude snazší získat akreditace pro práci v českém zdravotnictví. Což podle ministra pomůže poskytovat zdravotní péči jak uprchlíkům, tak českým občanům.
„Jedním z nejdůležitějších aspektů naší reakce na tuto situaci je schopnost ministerstva a celého systému využít krizi jako příležitost. A celkově posílit systém primární zdravotní péče, aby byl připraven reagovat na budoucí krize a potřeby obyvatel,“ uvedla Yulia Oleinik, vedoucí kanceláře UNICEF pro řešení uprchlické situace v ČR.
Se zdravotní pomocí Ukrajině chce Česko pokračovat i po válce
Lidem z Ukrajiny pomáhají zdravotní mediátoři
Ve spolupráci s UNICEF a Státním zdravotním ústavem [SZÚ], který je přímo podřízený ministerstvu zdravotnictví, došlo v posledních dvou letech, kdy v Česku pobývají stovky tisíc uprchlíků z Ukrajiny, i k vytvoření sítě takzvaných ukrajinských [i romských, pozn. red.] zdravotních mediátorů. A i ti pomáhají udržet zdravotní systém v dobré kondici.
Podle Oleinik z UNICEF podpořili tito pracovníci více než 11 tisíc ukrajinských uprchlíků a lidí z romské komunity. V jejich komunitách propagují hlavně programy podpory zdraví, poradenství, seznamují je s možnostmi očkování, péče o duševní zdraví a psychosociální podpory, vyjmenovává Oleinik.
S podporou primární péče především v oblasti pediatrie skrze ambulantní centra, která v Česku postupně vznikala po příchodu uprchlíků ve spolupráci s UNICEF, chce ministerstvo pokračovat. Posílí tím kapacity v primární péči i pro české děti a rodiny, dodávají zástupci UNICEF.
–RED–
