Distribuce léků do lékáren ve městech a obcích po povodních už funguje bez problémů, ujišťuje Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR]. Při povodních distributoři na závozech spolupracovali se záchranným systémem.
Všechny sklady a distribuční cesty i do lékáren v povodněmi zasažených regionech už naplno fungují. Lidé by se tak ke svým lékům měli dostat bez problémů.
„Ta situace v této oblasti by měla být stabilní,“ potvrdil na tiskové konferenci [18.9.] náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
Uvedl, že od začátku povodní jsou v kontaktu s velkodistributory a sledují, jak jsou na tom sklady léků i distribuční cesty a jednotlivé lékárny v zatopených oblastech. A je podle něj pravdou, že povodně vyřadily některé lékárny z provozu. Potom se distributoři obvykle spojili s v místě zasahujícím integrovaným záchranným týmem a léky do dané lékárny dodali s jeho pomocí.
„I lékárny, které byly bez elektřiny, už začaly fungovat,“ potvrdil Dvořáček.
Pokud by přeci jen měla některá z lékáren potíže s dodávkami léků, pak se má obrátit na Českou lékárnickou komorou [ČLnK], která se zajištěním léků pomůže. Anebo přímo na distributora, který pro ni obvykle zaváží.
„Ale ty dodávky léčiv by měly být zajišťovány běžnou formou,“ zopakoval Dvořáček.
Distribuce do lékáren po povodních je bez problémů
Na rizika šíření infekcí, ale i jiné možné problémy související se zdravím v době, kdy se uklízí škody po povodních, upozornila na akci hlavní hygienička ČR Barbora Macková. Lidé podle ní nemají situaci podceňovat a i při likvidaci následků povodní používat pevné gumové nebo pracovní rukavice. A nyní, kdy už bahno z vody usychá, je podle ní namístě i na místě nasadit respirátor.
„Protože se víří prach a mohlo by tak dojít k šíření choroboplodných zárodků,“ vysvětlila.
V době po opadnutí vody se podle ní podstatně zvyšuje riziko nejen šíření nemocí, jako jsou žloutenka typu A, leptospiróza či salmonelóza, ale může dojít ke kontaminaci chemikáliemi, které narušila voda. Riziko jsou i tlející těla uhynulých zvířat.
„Připravujeme proto i metodiku pro likvidaci odpadů,“ dodala.
Nejčastěji podle ní nyní lidé ze zaplavených míst řeší, jak je to s potravinami.
„Je důležité, aby se nepožívaly žádné z potravin, které byly zaplaveny a stejně tak je to s vodou,“ řekla.
Pít mají lidé výhradně balenou vodu a používanou vodu z vodovodu pro jistotu převařit. To do té doby, než samospráva nebo místní hygiena nezkontrolují kvalitu vodu.
Zvlášť obezřetní mají být podle Mackové lidé, kteří mají a používají vodu ze studní. Tu musí po povodni nejprve sanovat a teprve poté odvést vzorky z ní k analýza na krajskou hygienickou stanici. Stejně tak mají postupovat lidé u studní, které sice přímo povodně nezasáhly, ale nacházejí se v blízkém okolí povodní. I tu je třeba dezinfikovat a ověřit její kvalitu laboratorní analýzou.
Očkování proti žloutence dají hygienici jen lidem v riziku
K prevenci šíření nemocí v povodňových oblastech, konkrétně k očkování proti žloutence typu A, zopakovala, že nepůjde o plošné závozy vakcín do povodní zasažených míst. Zdarma se k těmto vakcínám dostanou pouze lidé z míst, která hygienici vyhodnotí z hlediska epidemiologie jako riziková. Teprve poté jim očkování nabídnou a nebudou ho muset hradit. V ostatních případech záleží jen na samotných lidech, zda si u svého praktického lékaře nebo v očkovacím centru očkování vyžádají. V takovém případě už si za vakcínu i její podání ale zaplatí. Cena za jednu dávku pro dospělého je obvykle od 1 500 do 2000 korun, potřeba jsou dvě dávky očkování.
„Mimořádné očkování probíhá po zhodnocení zdravotních rizik v lokalitách, kde to opravdu hrozí,“ uvedla Macková s tím, že teprve pak je hrazeno státem.
Hygienické stanice podle ní vědí, kde se žloutenka typu A, často označovaná jako nemoc špinavých rukou, více objevovala. A i na tato místa se hygienici více zaměří.
Úklidové práce po povodních a zdravotní prevence
Domácnostem v povodňových oblastech vydalo doporučení i Ministerstvo zemědělství ČR [MZe] o tom, jak zacházet s potravinami dotčenými povodní. K pití mají lidé používat jen zdravotně nezávadnou vodu. To znamená ideálně z nepoškozených PET lahví nebo dodanou v barelech s označením pitná voda. Při úklidu po povodních nemají lidé zapomínat ani na ochranné pomůcky, vždy si nasadit gumové rukavice a pevnou nepromokavou obuv.
„Ruce si myjte pitnou vodou a mýdlem a utírejte do papírových ubrousků vždy zejména po styku s povrchy, které byly v kontaktu se záplavovou vodou nebo kaly. Vždy před jídlem, pitím a také před kouřením,“ připomíná za MZe jeho mluvčí Vojtěch Bílý.
Stejně tak je třeba si ruce a obličej utírat jen do papírových ubrousků. Při kontaktu s infekčním materiálem se doporučují suché ruce dezinfikovat alkoholovými přípravky.
Speciální přístup kvůli snížení rizika šíření infekcí si žádají i potraviny, upozorňuje resort zemědělství.
„Nejezte zaplavené potraviny s výjimkou potravin hermeticky balených ve skle a plechu, konzervy,“ upozorňuje mluvčí úřadu.
Záplavovou vodou dotčené konzervy se ale přesto musí před použitím očistit a ideálně i dezinfikovat. Zaplavené potraviny s výjimkou hermeticky balených se mají podle mluvčího zlikvidovat, uložit do označených kontejnerů.
Za zdravotně závadné se považují i zemědělské plodiny ze zaplavené oblasti, respektive ty, které byly pod vodou. Zemědělské plodiny, které nebyly zcela zatopeny a dále rostou, doporučují odborníci využívat až po hygienické kontrole. Avšak nejdříve po třech týdnech po skončení záplav. Nezaplavené ovoce na stromech a keřích mohou lidé jíst, ale až po důkladném umytí pitnou vodou. Což ostatně platí i mimo povodňová období.
Veronika Táchová
