I když se dávka mimořádné okamžité pomoci [MOP] vyplácí až poté, kdy úřad práce prošetří majetek a příjmy členů domácnosti, v mimořádné situaci povodní, ji lidem stát vyplatí oproti čestnému prohlášení.
Lidé mají nárok i na neplacené volno v práci. Zřejmě od zítřka [úterý 17.9.] začnou do povodněmi zasažených oblastí vyjíždět mobilní týmy pracovníků úřadů práce. Lidé, jejichž majetky zasáhly povodně, si u nich budou moci požádat o první finanční pomoc, takzvanou mimořádnou okamžitou pomoc [MOP]. To až do výše 72 900 korun. Pracovníci úřadu podporu schválí i bez majetkového a příjmového šetření členů domácnosti. A pokud bude třeba, tak ji vyplatí i v hotovosti a přímo na místě.
„Zítra už tak zřejmě půjde, aby lidé přišli za našimi pracovníky. A pokud to bude nutné, vyřešíme výplatu i na místě,“ řekl k výplatě MOP na tiskové konferenci k pomoci lidem zasaženým povodněmi ministr páce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL].
Ve spolupráci se záchrannými složkami podle jeho odhadu vyrazí v úterý 17.9. pracovníci úřadu práce přímo do povodněmi zasažených měst a obcí.
„Ti lidé udělají čestné prohlášení, že se nacházejí v takové krizi, že u sebe nemají žádné finanční prostředky, a jsou v té krajní nouzi, kdy potřebují zabezpečit základní životní prostředky,“ uvedla na konferenci vrchní ředitelka Sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek MPSV Iva Merhautová.
Finanční pomoc domácnostem zasaženým povodní
Pokud žadatel o dávku přišel při povodni o osobní doklady, jako je občanský průkaz nebo cestovní pas, pak si pracovníci u vedení dané municipality pouze ověří, že je skutečně obyvatelem dané obce nebo města. Tedy i tito lidé mohou přijít a o dávku MOP požádat, dodal ministr.
I k úhradě výdajů spojených s vyřízením nových osobních dokladů, které vzala voda, poslouží zmiňovaná dávka první pomoci MOP, kdy jde o úhradu jednorázového výdaje. Stejně tak ji úřady vyplatí na úhradu nákladů za ubytování při povodni, dodala Merhautová. Lidé si ale mají uschovat doklady o zaplacení. A dávka poslouží i na nákup domácích spotřebičů, které poškodila nebo zlikvidovala povodeň.
„Pokud lidé mají doklady, nechť je vezmou s sebou,“ vyzvala Merhautová.
Dále upozornila, že jeden z rodičů dětí do věku 10 let může čerpat dávku ošetřovné v situaci, kdy kvůli povodním nefunguje jejich předškolní nebo školní zařízení. Žádost se vyplňuje online na webu České správy sociálního zabezpečení [ČSSZ]. Při výpadku datového připojení pak stačí svého zaměstnavatele upozornit telefonicky.
„Žádost je možné doručit posléze, jakmile bude dostupný formulář,“ dodala Merhautová.
Úklid po povodni a volno v zaměstnání
Aktuální povodně poškodily věci a nemovitosti desítek tisíců domácností, škody se vyčíslují na desítky miliard korun. A s tím, jak voda postupně opadává, lidé začínají pracovat na odklízení škod a vyřizování pojistných událostí. V takovém případě mají tito zaměstnanci v práci nárok na omluvenou absenci, nikoli však povinně za náhradu mzdy nebo platu.
„Zaměstnanec má v takovém případě nárok na omluvenou nepřítomnost v práci a zaměstnavatel je povinen takovou skutečnost respektovat,“ potvrdila vrchní ředitelka Sekce legislativy MPSV Dana Roučková.
Avšak už není jeho povinností poskytnout za takovou absenci náhradu mzdy, dodala s odvoláním na znění zákoníku práce. Záleží tak pouze na zaměstnavateli, zda náhradu svým pracovníkům v této mimořádné situaci poskytne, či nikoli.
Na omluvenou absenci mají nárok i v situaci, kdy voda poškodila dopravní infrastrukturu, která nefunguje, a lidé se nemohou dostat do práce. Ale opět bez nároku na náhradu výdělku. O něco jiná situace je u osob se zdravotním postižením [OZP], které mají nárok také na omluvenou absenci. Po dobu maximálně jednoho dne dostávají i náhradu mzdy.
„Tedy v těchto případech je ta nepřítomnost placená,“ uvedla Roučková.
Jak je to u dohodářů
Stejné podmínky jako u klasických zaměstnanců platí i pro takzvané dohodáře. I ti mají při povodních nárok na omluvenou absenci, ale bez nároku na náhradu výdělku.
Oproti tomu při překážce na straně zaměstnavatele, kdy jeho provoz zasáhla povodeň a zaměstnanec nemůže pracovat na jiné pobočce nebo z domova, pak pracovníkům náleží náhrada mzdy. To ve výši 60 procent jeho průměrného výdělku. Pokud došlo k přerušení dodávek energií, pak zůstávají doma zaměstnanci provozu na 80 procentní náhradě mzdy.
„Tyto překážky se taktéž týkají dohodářů, i ti mají nárok na náhradu z dohody,“ doplňuje.
Také ale dodává, že by měl zaměstnanec svého zaměstnavatele informovat o tom, že jeho nemovitost zasáhla povodeň a nemůže proto přijít do práce. I to, jak dlouho odklízení případných škod potrvá.
„A je ponecháno na zaměstnavateli, aby si řekl o prokázání této nepřítomnosti,“ dodala pro úplnost vrchní ředitelka Roučková.
Veronika Táchová
