Vládou ve středu [11.9.] schválená novela zákona o zdravotních službách povinně propojuje pohotovosti s urgentními příjmy, upravuje platby pacientů za zdravotní služby ve veřejných zařízeních a přináší nová centra komplexní péče o děti.
Od příštího roku má přejít povinnost zajištění pohotovostních služeb z krajů na zdravotní pojišťovny. Zároveň novela vymezuje základní síť pohotovostí, které mají fungovat minimálně vždy tam, kde funguje urgentní příjem. V takovém zařízení má pracovat zkušená zdravotní sestra. Ta rozhodne, zda pacienta lékař ošetří na pohotovosti, nebo na urgentním příjmu.
„Pacientům tím garantujeme základní síť pohotovostní služby. A povinnost financování a zajištění přejde z krajů na pojišťovny,“ uvedl po jednání [11.9.] vlády ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09] a doplnil: „Já chci, aby ta pravidla byla jasně regulována.“
Od změny si slibuje lepší organizaci akutní zdravotní péče a finanční úspory. Zatímco na pohotovosti se za ošetření platí regulační poplatek 90 korun, na urgentním příjmu je ošetření bez poplatku. Navíc na urgenci má pacient obvykle přednostní přístup k dalším vyšetřením. Což v případě pohotovosti neplatí. Což je jedním z důvodů, proč někteří lidé urgentní příjmy zneužívají.
Zneužívání záchranky v Česku je do nebe volající, tvrdí poslanci
Od novely si ministr Válek dále slibuje narovnání plateb za zdravotní služby v zařízeních napojená na veřejné zdravotnictví. Kdy i ta často požadují po pacientech extra platby. Například za přednostní přijetí do péče a ošetření.
Zákaz plateb za přijetí do péče
Podle Válka už nyní platí, že pokud má poskytovatel zdravotních služeb volnou kapacitu, musí přijmout do péče pacienta, pojištěnce zdravotní pojišťovny, s níž má tento poskytovatel uzavřenou smlouvu.
„Připravovaná novela zákona o zdravotních službách tuto povinnost smluvních poskytovatelů dále zpřesňuje v tom smyslu, že výslovně zakazuje požadovat po pojištěnci za přijetí do péče úhradu. Například zmíněných registračních nebo vstupních poplatků,“ vysvětlil zacílení úpravy ministr zdravotnictví.
Při porušení takového zákazu se podle něj poskytovatel dopustí přestupku, který prošetří krajský úřad. Tím podle ministra dojde k jednoznačnému zákazu této sporné praxe poskytovatelů zdravotních služeb.
Stejně tak bude přestupkem, pokud poskytovatel žádá pacienta o platbu za výkon, který se hradí z pojištění. Takové porušení zákona bude mít v kompetenci opět krajský úřad, nikoli pouze pojišťovna, jako je tomu nyní.
Centra péče o děti odlehčí rodinám s nemocnými dětmi
Novela dále počítá s novými institucemi pro děti se zdravotním hendikepem nebo vážnými onemocněními, a sice s takzvanými centry komplexní péče o děti. Na centra se již nyní často transformují kojenecké ústavy, které mají v Česku do konce letošního roku přestat úplně fungovat. Tato centra péče o děti mají pomáhat hlavně rodinám, ve kterých pečují o vážně nemocné děti. Mají jim zajistit pobytové odlehčovací služby. Avšak nanejvýš na dobu 14 dnů v kuse a v součtu 60 dnů za rok. Přičemž čtrnáct dnů za rok takové služby jim proplatí zdravotní pojišťovny.
MPSV nyní řeší, kam umístí přes 400 dětí z kojeneckých ústavů
V centru se budou moci hospitalizovat i děti kvůli doléčení po pobytu v nemocnici tak, aby se i jejich rodiny připravily a proškolily na péči o své dítě v domácím prostředí. I když se na tato centra často přeměnily bývalé kojenecké ústavy, nepůjde o suplování jejich činnosti. Nebudou nahrazovat ústavní péči tak, jako se tomu postupem času stalo v kojeneckých ústavech. V nich nebyly výjimkou zdravé děti navíc v dospívajícím věku.
Dlouhodobé hospitalizace ve zdravotnických zařízení
Dlouhodobé hospitalizace ve zdravotnických zařízení, mezi která patří i centra komplexní péče o děti, bude nově kontrolovat revizní komise zdravotních pojišťoven.
„Minimálně každých 90 dní bude nezbytné přezkoumat účelnost hospitalizace dítěte v centru komplexní péče o děti,“ uvádí novela s odůvodněním, že se tím zamezení nedůvodně dlouhým hospitalizacím.
S platností novely zákona o zdravotních službách dojde i na plošnou povinnost zřizování takzvaných nemocničních ombudsmanů. Ty mají nyní povinně pouze ministerstvem zřizované nemocnice. Ombudsmani se mají v nemocnicích zabývat stížnostmi a podněty ze strany pacientů na dané zařízení.
„Cílem je umožnit pacientům lépe a jednodušeji hájit jejich práva v nemocničním prostředí. A průběžně zlepšovat přístup nemocnic vůči pacientům,“ vysvětluje institut ministerstvo.
Komentář: Ředitel FN Bulovka Jan Kvaček si zaslouží zlíbat nohy
Do legislativního procesu má resort zdravotnictví poslat ještě další tři novely. Přičemž za tu nejdůležitější považuje ministr Válek novelu o veřejném zdravotním pojištění, kterou již odeslal jeho úřad k posouzení na Legislativní radu vlády. K dalším upravovaným zákonům patří zákon o elektronizaci zdravotnictví a zákon o specifických zdravotních službách.
Veronika Táchová
