Nemoc zvanou katarální horečka u domácích a divokých zvířat vyvolává orbivirus, který na zvířata přenáší krev sající hmyz. Proti aktuálnímu viru neexistuje účinná vakcína. Na farmě na Sokolovsku veterináři teď vytyčují 150 km ochranné pásmo.
Nákaza se na území České republiky potvrdila po patnácti letech, to u berana na chovatelské farmě v Jindřichovicích na Sokolovsku. Nemoc se nepřenáší na člověka. V předchozích dnech na stejné farmě uhynuli i další dva berani. Ti ale měli mírnější příznaky katarální horečky. Těla obou uhynulých kusů zlikvidovali odborníci v asanačním podniku. O nákaze informuje Státní veterinární správa [SVS].
„V rámci opatření není třeba utrácet zvířata v ohnisku. Okolo ohniska bude vytýčeno pásmo o poloměru 150 km. Pro zvířata z hospodářství v této oblasti budou platit zpřísněná pravidla pro přesuny,“ říká k přijatým opatřením, která mají zamezit dalšímu šíření onemocnění ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Na nákazou dotčené farmě je více než 370 ovcí, přes 200 koz a více než 130 kusů skotu. Všechny jmenované druhy hospodářských zvířat jsou vůči nákaze vnímavé. Beran, u něhož vyšetření nákazu potvrdilo, vykazoval příznaky typické pro katarální horečku ovcí.
„Mezi ně patří zvýšená teplota, výtok z nozder, zhoršené dýchání, otok spodního pysku a omezení přijímání potravy,“ přibližuje mluvčí SVS Petr Vorlíček.
Doplňuje, že onemocnění přenáší hmyz. Přesněji takzvaní tiplíci, kteří se přisávají na kůži zvířat, aby sáli jejich krev. Tiplík je pakomár, jenž je pro jeho bolestivá bodnutí známý „trapič“ a v medicíně a veterině platí jako vektor rozličných patogenů. Dospělci žijí cca jeden měsíc. Obě pohlaví dokáží sát rostlinný nektar, ale krev sají pouze samice. Ty si oběť vybírají nejprve podle obsahu CO2 v krvi a potom i podle dalších chemických signálů. Sát mohou jednou i vícekrát za život. Jsou aktivní okolo soumraku a úsvitu a oběti si hledají pouze venku – jsou to tedy exofágové.
Katarální horečka v Česku omezuje obchod se zvířaty
V oblasti s potvrzenou nákazou už veterináři vymezili ohnisko o 150 kilometrech. Živá zvířata ze zasažené oblasti se po dobu platnosti opatření nemohou přemisťovat do jiných chovů. To znamená zásadní omezeni pro obchodovaní se zvířaty hlavně se třetími zeměmi, tedy státy mimo Evropskou unii.
„Chovatelům bude nařízeno sledovat zdravotní stav zvířat. A neprodleně hlásit veškeré změny příslušné KVS. V případě výskytu klinických příznaků budou od postižených zvířat v hospodářství odebírány vzorky,“ říká k dalším postupům Semerád.
O dva dny dříve, ve středu 4.9., informovala SVS o tom, že se nákaza katarální horečkou přiblížila k české hranici s Německem zhruba ve vzdálenosti sedm kilometrů. V reakci na zvýšené riziko nákazy doporučili veterináři chovatelům jmenovaných zvířat ochranu před tiplíky. To je hmyz, který saje zvířatům krev a virus vyvolávající onemocnění přenáší. Ochrana spočívá zejména v podání postřiků odpuzujících hmyz. Katarální horečka se nyní hodně šíří mezi ovcemi ve Francii, zmiňovaném Německu, ale i v Dánsku a Lucembursku.
Nemoc přenášejí tiplíci
V České republice se nemoc objevila naposledy letech 2007 až 2009, tehdy šlo o čtrnáct jejích ohnisek.
„Poslední případ na území státu byl zaznamenán v září 2009. Od roku 2007 do konce dubna 2011 probíhala v ČR u všeho skotu, ovcí a koz starších tří měsíců povinná vakcinace,“ říká Vorlíček.
Od jara 2013 se podle něj Česko zařadilo mezi země bez výskytu katarální horečky. Problém i je, že proti aktuálně šířenému sérotypu nákazy neexistuje schválená vakcína.
Katarální horečka ovcí je virové onemocnění domácích a divoce žijících přežvýkavců. Nákaza postihuje převážně ovce, kozy a skot. U skotu většinou ale nedochází k rozvoji klinických příznaků. Původcem katarální horečky ovcí je orbivirus, který patří do čeledi Reoviridae.
Na nákazu u zvířat upozorní horečka, záněty, otoky v oblasti dutiny ústní, nozder, víček a uší. Nemoc postihuje i paznehty. Na sliznici dutiny ústní se objevují krváceniny a vředy.
–RED–
