Odchod do důchodu se hlásí i zdravotní pojišťovně. Ta penzistu zařadí do skupiny státních pojištěnců. Za ně platí pojistné stát. Za zaměstnance, kteří odcházejí do penze, podává oznámení jejich zaměstnavatel. Ne vždy tomu ale tak je.
I zaměstnanci, kteří odcházejí do starobního důchodu přímo z pracovního poměru, si proto mají u své smluvní zdravotní pojišťovny pro jistotu zkontrolovat, zda je zařadila do kategorie státních pojištěnců. Vyhnou se tím případným pozdějším problémům a penále kvůli neplacení zdravotního pojištění, které je u nás povinné pro všechny bez výjimky. Na rozdíl například od důchodového pojištění. Na podání oznámení o odchodu do důchodu své zdravotní pojišťovně mají lidé osm dnů.
„K oznámení se přikládá písemné rozhodnutí, ve kterém je uvedeno, od jakého data byl starobní důchod pojištěnci přiznán,“ upozorňuje na další povinnost mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] Viktorie Plívová.
To proto, aby pojišťovna znala přesné datum, od kterého má danou osobu s nově přiznaným důchodem vykazovat jako státního pojištěnce bez povinnosti měsíční platby pojistného. Mezi státní pojištěnce se tak penzista zařazuje dnem přiznání starobní penze. Nikoli třeba dosažením věku pro odchod do důchodu. Anebo dnem, kdy sociální správě podal žádost o přiznání důchodu.
Odchod do důchodu a přechod mezi pojištěnce státu
Jak upozorňuje mluvčí VZP ČR, tak pokud oznámení o odchodu do důchodu nepodá pojišťovně zaměstnavatel, přechází tato povinnost na samotného zaměstnance.
„Zda nahlášení proběhlo, si může pojištěnec ověřit přímo u zaměstnavatele nebo u své zdravotní pojišťovny,“ říká mluvčí pojišťovny.
Způsobů, jak nahlásit pojišťovně odchod do důchodu, je podle ní více. Většina pojišťoven k tomu nabízí aplikaci na svých webových stránkách. V ní důchodce vyplní k tomu určený formulář. Přiložit k němu ale nesmí zapomenout zmiňované rozhodnutí o přiznání důchodu, které vydává Česká správa sociálního zabezpečení [ČSSZ].
Pokud se na elektronickou komunikaci s pojišťovnou přeci jen necítí, pak je nejjednodušší zajít na některou z poboček své pojišťovny a tam oba dokumenty odevzdat přímo na přepážce. Další z možností je zaslat toto oznámení fyzicky poštou, to včetně rozhodnutí o přiznání starobního důchodu. V takovém případě stačí do obálky vložit jeho kopii.
Za osoby bez výdělku platí pojištění stát
Pojistné na veřejné zdravotní pojištění si v Česku musí platit všichni bez výjimky. Rozdíl je pouze v tom, že lidé, kteří nevykazují žádné výdělky, spadají většinou do zmiňované skupiny státních pojištěnců. A za ně se pojistné do společného zdravotního systému odvádí ze státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva financí ČR [MF ČR].
Výši měsíční platby za každého jednoho takového pojištěnce stanovuje MF ČR jako 13,5 procenta z částky rovnající se vyměřovacímu základu pro platbu pojistného státem. Tedy se platba zvyšuje každoročně s ohledem na výkon hospodářství země.
Letos stát za každého „svého“ pojištěnce platí měsíčně 2 085 Kč. Pro příští rok to má být 2 127 Kč. Vyměřovací základ platný pro příští rok tento týden na svém jednání schválila vláda na návrh ministerstva financí.
„Výsledná měsíční částka za jednoho státního pojištěnce je 2 127 korun. Celkový počet státních pojištěnců je 6 057 044,“ uvedl po jednání vlády tento týden k platbě za státní pojištěnce pro příští rok vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan [STAN].
Výdaje státního rozpočtu 2025 na zdravotnictví jsou vyšší o 25,3 %
Celkem tak příští rok půjde ze státního rozpočtu na zdravotní pojištění státních pojištěnců 154,6 miliardy korun. To je oproti letošku nárůst o 3,1 miliardy korun. Tyto platby státu se podílejí na příjmech veřejného zdravotnictví necelou třetinou. V příštím roce mají příjmy zdravotnictví podle odhadu ministerstva financí přesáhnout částku 510 miliard korun.
Mezi státní pojištěnce nespadají jen příjemci starobních důchodů, ale i nezaopatřené děti a studenti denních programů do věku 26 let. Dále lidé ve vazbě nebo ve výkonu trestu, lidé na rodičovské dovolené a nezaměstnaní v evidenci úřadu práce. Anebo cizinci s uděleným dočasným pobytem, dnes nejčastěji ukrajinští uprchlíci bez výdělečné činnosti.
Veronika Táchová
