Nezaplacené pokuty za přestupky například proti veřejnému pořádku nebo občanskému soužití už úřady práce ze sociálních dávek nestrhnou. Ústavní soud [ÚS] vyhověl návrhu senátorů, který vypouští tuto možnost ze zákona.
Konkrétně jde o dávky pomoci v hmotné nouzi, a sice příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Dosud zákon umožňoval zabavit jejich část jako náhradu za nezaplacené pokuty z přestupkového řízení. Šlo o přestupky proti veřejnému pořádku a občanskému soužití, ale také o zanedbáváni péče o povinnou školní docházku. Zákonné ustanovení týkající se této možnosti nyní zrušil Ústavní soud. Dnes [4.9.] o tom informuje ve zprávě Kamila Abbasi, tisková mluvčí ÚS.
„Podstatou poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi je zajištění takové úrovně hmotného zabezpečení, aby oprávněné osoby mohly vést alespoň elementárně důstojný život, bez ‚automatického‘ vyčlenění ze společnosti či ztráty veškeré osobní autonomie,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Josefa Fialy.
Na romském sídlišti Luník IX žije v bytě v průměru dvanáct lidí
Zákon podle ÚS v konečném důsledku zasahoval do samotné podstaty práva na pomoc v hmotné nouzi jakožto sociálního práva. A tak mohl snížit životní standard člověka pod úroveň životního minima. Pokud se srážky dotkly i někoho jiného než pachatele přestupku, docházelo navíc k porušení principu individuální odpovědnosti za zavinění, dodává soud.
Strhávání pokuty za přestupky z dávek problém neřeší
Ústavní soud tak vyhověl návrhu skupiny 17 senátorů na zrušení několika pasáží v zákoně o pomoci v hmotné nouzi. Senátoři upozorňovali na to, že sankce dopadá nejen na pachatele přestupku, ale také na další lidi, kteří s ním žijí ve společné domácnosti. A jde o kolektivní trest, zdůvodňovali svůj návrh.
„ÚS jasně konstatoval, že v demokratickém státě tímto směrem problémy chudých lidí a vyloučených lokalit řešit nemůžeme. Cesta formou represe není správná,“ řekla k nálezu ÚS bývalá senátorka Renata Chmelová, která v roce 2021 jednala za skupinu senátorů.
Tyto a podobné problémy má společnost řešit v oblasti prevence, navýšení kvality vzdělávání, dluhového poradenství nebo sociálních služeb, dodala bývalá senátorka.
Ústí likviduje garáže ve vyloučených lokalitách. Do pořádku dává i byty
Senátoři v návrhu k ÚS uvedli, že kolektivní trestání v rámci rodiny či rodu se uplatňovalo v předfeudálních kmenových společenstvech nebo jejich dnešních ekvivalentech. Nyní je prý natolik vzdálené běžné a myslitelné právní praxi, že ani není výslovně zakázáno.
„To ovšem neznamená, že by taková praxe byla ústavněprávně přijatelná. Protože ústavní pořádek obsahuje princip individuální odpovědnosti jako jeden ze základních principů právního státu,“ stálo v návrhu skupiny senátorů.
Praxe v případě strhávání nezaplacených pokut za přestupky ze zmiňovaných dávek fungovala tak, že zástupci obcí a měst podle zákona informovali o nezaplacených pokutách úřady práce. Ty pak mohly rozhodnout o srážkách z těchto dávek. Pokud bylo mezi společně posuzovanými osobami nezaopatřené dítě, musela dávka ale zůstat nejméně ve výši životního minima. Soud dnes ve svém nálezu i zdůraznil, že zákon o pomoci v hmotné nouzi obsahuje i jiné, šetrnější mechanismy pro srážky dávek.
–VRN/ČTK–
