Zvonek u dveří na Martinha de Almada Pimentela v portugalském městečku Sintra není příliš vidět. A majitel domu to oceňuje. Kolem něj procházejí turisté, z nichž mnohé láká zatáhnout za provaz a zvonek rozeznít.
To je Pimentelova zkušenost a setkání s novým termínem „overturismus.“ Agentura Associated Press o problému píše v článku “Too many people, not enough management: A look at the chaos of overtourism in the summer of 2024“.
Turisté míjejí Pimentelův dům cestou do paláce Pena, který býval útočištěm portugalského krále Ferdinanda II. Skrze otevřená okna mu do domu vniká smrad motorů takzvaných “ťuk-ťuků“, které převážejí turisty po městě. Denně projde úzkou uličkou kolem jeho domu zhruba pět tisíc návštěvníků.
„Cítím se víc osamělý než v době pandemie covidu. Ven teď nechodím a jsem hodně naštvaný,“ stěžuje si Pimentel na masový turismus ve městě.
A jsou tu i další podobné příběhy. Zmatení a pohříchu často obézní hosté mířící do Casa de Valle poblíž centra telefonují majitelce, protože nemohou najít cestu skrze davy turistů a dopravní chaos, který už zjevně nerespektuje žádná pravidla.
„Uprostřed cesty stojí sloup, ale do kopce jet nemůžete, to byste si zničili auto. Jeďte tedy zpátky,“ radí majitelka penzionu, která ve vesnici žije šestatřicet let.
„Tam se vydejte ulicí označenou jen pro vozidla s povolením. Na jejím konci nás najdete,“ vysvětluje do telefonu cestu a dodává, že takové hovory jsou nyní její denní chléb.
Turisté nám nevadí, ale jsme proti té pohromě
Hory a zámky v okolí Sintry ročně navštíví více než tři miliony lidí. Jedná se o jeden z nejbohatších portugalských regionů. Radnice města Sintra letos ale oznámila, že na historické památky prodá méně lístků. Do paláce Pena se letos smí prodávat jen polovina z dosavadních 12 000 lístků denně.
„To ale vůbec nestačí,“ říkají místní obyvatelé, kteří se organizují v QSintra, organizaci, která komunikuje s radnicí ve smyslu „místní mají přednost.“ Chtějí rovněž vědět, jak si místní úřady poradí s dalším zvýšením počtu turistů kvůli nově postavenému hotelu. Zda omezí jejich počet a také počet přijíždějících automobilů.
„Proti turistům nic nemáme,“ píše ve svém prohlášení organizace. Avšak nejen to: „Jsme proti pohromě, s níž si naše úřady neví rady.“
Turistické cíle stíhají katastrofy! A co turisté, jsou v nich na obtíž?
Nikdo z nich se přitom nebrání myšlence, že se turistický ruch v Portugalsku musí lépe organizovat. Považují to dokonce za nutnost. Světový výbor pro cestování a turistiku [WTTC] v dubnu předpokládal, že tamní turistický sektor letos vzroste o 24 procent ve srovnání s rokem 2019, vytvoří dalších 126 000 pracovních míst a jeho podíl na hrubém domácím produktu dosáhne 20 procent. Avšak vysoké ceny vytlačují z realitního trhu stále více místních lidí. Poškozují je zahraniční investoři a turisté chtějí krátkodobé ubytování.
Místní lidé jsou nespokojení a obracejí se na úřady
Každý, kdo věnuje pozornost současnému letnímu overturismu, ví o jeho následcích – dopravní zácpy, zaměstnanci v pohostinství bydlící ve stanech a sílící protesty proti turistům. Demonstranti požadují po místních úřadech, aby v této věci konaly efektivněji. Vyhrožují, že turisty vyženou sami, ať utrácejí své peníze, letos to má být až 11,1 trilionu dolarů, někde jinde. Předmětem stížností jsou ceny domů, doprava a vodní hospodářství.
Na co si ale stěžují lidé, kteří mají to štěstí, že bydlí na tak krásných místech, která stojí za návštěvu? Digitální nomádi a majitelé zlatých kreditních karet jsou tou příčinou růstu cen nemovitostí. To je ale jen jeden z mnoha problémů.
„Sanitka se nedostane na místo včas a není možné zajít ani do obchodu,“ stěžuje si Mathew Bedell, další obyvatel Sintry.
V centru města, které je na seznamu UNESCO, není ani lékárna ani obchody.
Co vlastně pojem “overturismus“ znamená? Popisuje stav, kdy se počet turistů i přes jejich finanční přínosy stává pro místní obyvatele vážný problém. Degradují historické památky, zahlcují infrastrukturu a místním ztěžují život. Přitom k němu postačí tak málo, třeba jen velmi laciné letenky do cílové destinace.
„Proč bychom nejeli, když nás letenka vyšla na pár stokorun,” říká pro FinTag například mladý český turista, který s partnerkou letí do italského Milána na dva dny, ani ne proto, že by ho daný region zajímal, ale proto, že pořídil levnou letenku.
„Za dva dny budeme zpátky doma. Je to prostě super,” dodává a říká, že letos už takto navštívili, a ještě navštíví mnoho míst v Evropě.
Lidé protestují proti devastaci míst, ve kterých žijí
Právě tento stav je příčinou mnoha protestů a projevů nepřátelství ze strany místních obyvatel. Při bližším a hlubším pohledu zjistíme, že existují ještě podstatnější problémy, kterými trpí lokální obyvatelé a jejich představitelé.
Je to zejména krátkodobé ubytování Airbnb, které zvyšuje cenu bydlení od Španělska až po Jižní Ameriku. Proto někteří místní obyvatelé propagují „kvalitní turistiku“. Ta se vyznačuje citlivějším přístupem návštěvníků k místním, nižší konzumací alkoholu a nepořizováním selfie snímků na místech spojenými s pietní vzpomínkou.
„Overturismus je také sociální fenomén,“ uvádí analýza Josepha Martina Cheera z Western Sydney University pro Světovou obchodní organizaci [WTO]. Například v Číně a v Indii jsou podle ní přeplněná prostranství sociálně přijatelnější.
„To znamená, že různé kultury vnímají soukromý prostor různě,“ vysvětluje Cheer.
Také ale upozorňuje, že již loni v létě nastal totální chaos na cestách na dovolené. Letiště a letadla byla doslova přeplněná.
Přeturistování: Počet turistů roste a lidé chtějí pořád víc
Cestovní agentura Spojených národů letos v lednu předpokládala, že počet turistů na celém světě překoná dosavadní rekordní počty o dvě procenta. Koncem března však agentura ohlásila, že se na cestu vydalo 285 milionů turistů. Což bylo o 20 procent víc než v prvním čtvrtletí roku 2023. Nejvíce turistů navštívilo tradičně Evropu. WTTO již letos v dubnu předpokládala, že 142 ze 185 sledovaných zemí vykáže rekordní počty návštěvníků. Příjmy z cestovního ruchu dosáhnou 11,1 trilionu dolarů a vytvoří 330 milionů pracovních míst.
Peníze ale nejsou všechno ani v turismu, ukazuje současná situace. Zdá se, že lidé ve Španělsku to pochopili jako první. Místní bojují s nedostatkem vody, ceny bydlení raketově vzrostly a ve španělských ulicích se válejí opilí turisté ze všech koutů světa. Protesty proti tomu začaly letos v březnu. Nápis na zdi v Malaze posílal nevybíravými slovy turisty domů. A tisíce protestujících vyšly do ulic i na Kanárských ostrovech. V Barceloně zase na obědvající turisty stříkali vodními pistolemi.
Podobně to vypadá v jiných destinacích. Například do Japonska má letos dorazit rekordní počet turistů. Město Kjóto už zakázalo turistům přístup na určitá místa. Vláda rovněž stanovila limity turistů pro výstup na horu Fudži. Město Fujikawaguchiko, odkud je nejlepší výhled na kužel hory Fudži, vztyčilo na parkovišti velkou plachtu, aby se zde nehromadili turisté. Ti se však nedali a do plachty nadělali otvory, kterými si horu fotili.
I vedení organizace UNESCO letos varovalo před riziky poškození známých míst. Apelovalo na turisty, aby zvážili návštěvu ohrožených míst například v Řecku a ve Vietnamu. Právě tak jako míst, která mají potíže se zásobováním vodou v Kalifornii, Indii a v Thajsku.
UNESCO varuje před dopady, které overturismus přináší
Lokace, které zatím nejsou ještě tak „profláknuté,“ mohou mít ze snahy omezit počet turistů určitou výhodu. V Amsterdamu jde například o kampaň „Stay Away,“ která se zaměřuje na alkoholické výlety mladých mužů. Do Mongolska zase láká kampaň Welcome to MonGOlia. Počet zahraničních turistů v této zemi za prvních sedm měsíců roku vzrostl o 25 procent ve srovnání s loňský rokem.
Počet turistů ovšem roste tak rychle, že se odborníci vážně obávají, že pojem overturismus brzy zastará.
Michael O´Regan, který na Glasgow Caledonian University přednáší o turismu, tvrdí, že se overturismus stal pojem. Upozorňuje, že mnoho demonstrací se nevyhraňuje proti turistům, ale proti úředníkům, kteří dopouští, že namísto toho, aby z nich měli místní lidé prospěch, na ně tvrdě doplácejí.
„Existuje rozpor mezi obchodním modelem, na němž je moderní turistika založená, a nedostatkem odpovědnosti ze strany politiků,“ tvrdí O´Regan.
Jeho názor je, že se cestovní ruch po světové pandemii covidu vrátil rychleji, než jsme očekávali. Turisté tím hlavním problémem ale nejsou, dodává.
„Celý svět o turisty bojuje, to nelze přehlédnout. Co se tedy stane, když je turistů moc? Cílové destinace se musí více zamyslet,“ říká.
Příkladem vhodného řešení může být plán portugalského Lisabonu, který nařídil 50% snížení počtu “ťuk-ťuků”, vozidel převážejících turisty po městě. A chce pro ně postavit i více parkovišť, protože si rezidenti stěžují, že blokují ulice a provozy. Město Sintra postavilo na vzdáleném předměstí, které s centrem spojuje železnice, parkoviště a pro mladé lidi finančně dostupné byty, oznámila kancelář starosty. Otázka ale je, zda to bude stačit.
