I po konci amalgámu uhradí pojišťovny nejlevnější zubní výplň

Nejlevnější variantu bílé zubní výplně uhradí zdravotní pojišťovny v plné výši nakonec i dospělým. To poté, kdy začne v Česku v polovině roku 2026 platit zákaz používání amalgámových plomb. 

Přesněji půjde o nevrstvenou fotokompozitní výplň, která se po zákazu amalgámu stane pro zubní lékaře při ošetření kazu u pacienta léčbou první volby. Za kvalitnější a lépe vypadající vrstvenou výplň pacienti ale i nadále zaplatí. Nově ale půjde o rozdíl ceny mezi nevrstvenou a vrstvenou variantou výplně. Což nyní možné není.

„Se zdravotními pojišťovnami i Českou stomatologickou komorou jsme se shodli, že dospělí pacienti budou mít i po konci amalgámových plomb plně hrazené některé zubní výplně,“ potvrdil na sociální síti ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09].

Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která plnou úhradu ekonomicky nejdostupnější varianty bílé výplně po zákazu amalgámu upravuje, se na vládu k projednání dostane přibližně v polovině září.

Úhrada nejlevnější zubní výplně od roku 2026

Dohodu o úhradě bílé zubní výplně z nevrstveného materiálu potvrdil na středeční [28.8.] tiskové konferenci České stomatologické komory [ČSK] i její prezident Roman Šmucler.

„Po tlaku se podařilo najít dohodu se zdravotními pojišťovnami a nyní i s ministerstvem zdravotnictví. […] Zákaz amalgámu nebude značit konec platby výplně. V zásadě to vypadá, že se pro pacienty nic nezmění,“ uvedl Šmucler s tím, že žádný pacient by tak ze zubní ordinace neměl ani po zákazu používání amalgámu odejít s neošetřeným zubem.

Ještě letos na jaře Šmucler kritizoval prosazovaný postup ministerstva, které navrhovalo, aby si lidé i na tuto základní bílou výplň v zubních ordinacích dopláceli 60 procent z její ceny. Případně by příspěvky na ně zahrnuly zdravotní pojišťovny do svých programů hrazených z fondů prevence. Což by ale, jak i tehdy upozornil Šmucler, vedlo ke zhoršení dostupnosti zubní péče v Česku. A následně i ke zhoršení zubního zdraví u lidí.

Roman Šmucler: My jako zubaři jsme si to nevymysleli

V současné době čerpá amalgámové plomby podle dat zdravotních pojišťoven zhruba 2,5 milionu lidí v Česku. Většina z nich právě kvůli tomu, že se na ně nedoplácí, jelikož spadají do plné úhrady z veřejného pojištění. Úhrada jedné takové plomby vyjde pojišťovnu zhruba na 900 korun, konkrétní cenu hrazené základní bílé výplně z pojištění stanoví po nabytí účinnosti novely až úhradová vyhláška. Podle odhadu zástupců stomatologů může jít o částku kolem 1 600 korun.

K zákazu amalgámu v Česku od poloviny roku 2026 šéf zubařů uvedl, že jeho používání se i v České republice pomalu utlumuje. A někteří zubaři už ho ve svých praxích nepoužívají nyní. Navíc na lékařských fakultách se ošetření s pomocí amalgámu už ani nevyučuje.

„A tak by postupně amalgám vymizel,“ dodal Šmucler.

Dostupnost zubařů zhoršily nízké úhrady pojišťoven

Zástupci zubních lékařů se na tiskové konferenci vyjádřili i k dostupnosti zubařů se smlouvami s pojišťovnou u nás. Viceprezident Komory Robert Houba vysvětlil, že za zhoršenou dostupností v minulých letech stojí nízké úhrady za výkony z pojištění, kdy lékaři začali ordinovat mimo systém veřejného zdravotního pojištění.

„Je to dáno řadou faktorů, jedním z nich je, že v minulosti nebyly pojišťovny schopny akceptovat, že se obor mění,“ vysvětlil.

I stomatologie se, jak uvedl, v posledních letech vyvíjí, modernizuje. A tyto výkony, moderní přístroje a materiály i něco stojí. A tomu mají podle zubařů odpovídat nárůsty úhrad za ošetření od zdravotních pojišťoven.

„To se podařilo v minulosti napravovat, ale dluh je takový, že se to bude ještě dlouho dohánět,“ dodal k úhradám viceprezident Houba.

Zubní výrobky mohou lidé reklamovat, ale plombu ne

V dostupnosti zubní péče podle něj sehrál ne nepodstatnou roli i skokový nárůst pojištěnců po roce 2022.

„Žádný systém by nebyl schopen zpracovat náhle 400 tisíc lidí navíc,“ dodal s odkazem na příchod občanů z Ukrajiny.

V celorepublikovém průměru připadá na jeden úvazek praktického zubaře kolem 1 500 pojištěnců. Nicméně jde o průměr, kdy v Praze je to kolem 950 pojištěnců na úvazek a v jiných regionech to může být až čtyřnásobek. Jde o data zdravotních pojišťoven, která ukazují pouze na ordinace smluvně navázané na zdravotní pojišťovny.

Podle dat pojišťoven registrují zubní ordinace kolem 77 procent pojištěnců, tedy 23 procent jich zůstává neregistrovaných. Vyjádřeno čísly, přibližně 8,34 milionu lidí v Česku má svého ošetřujícího zubního lékaře, který vykazuje výkony k úhradě pojišťovně. Zbývajících 2,5 milionu lidí je buď bez zubní péče, nebo si ji platí v plné výši jako samoplátci. Lidem, kteří hledají registrujícího zubaře, viceprezident Houba doporučuje se ideálně obrátit na smluvní zdravotní pojišťovnu, která by jim měla pomoci vyhledat ordinaci s volnou kapacitou.

Veronika Táchová