Stejně jako v minulých letech i loni Poslanecká sněmovna PČR neschválila zdravotními pojišťovnami předložené zdravotně pojistné plány. Tím opět došlo k porušení zákona. Zdravotní pojišťovny pak hospodaří v režimu provizoria.
Tento stav je přitom v rozporu se Zákonem č. 551/1991 Sb., který obsahuje ustanovení o schvalování zdravotně pojistných plánů [ZPP] ze strany Poslanecké sněmovny PČR v návaznosti na termíny projednávání státního rozpočtu. Ve svém aktuálním Stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2023 na to upozorňuje Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ].
„Nejvyšší kontrolní úřad dlouhodobě upozorňuje na skutečnost, že ZPP nejsou ze strany PSP ČR schvalovány včas nebo vůbec, což vede k porušování příslušných zákonů o zdravotních pojišťovnách,“ konstatuje NKÚ ve svém stanovisku.
V něm rovněž zdůrazňuje, že na vině nejsou zdravotní pojišťovny, ale zákon porušují poslanci. Své návrhy zdravotně pojistných plánů totiž zdravotní pojišťovny poslancům předložily řádně a včas. Důvod, proč tyto plány musejí podle zákona poslanci schvalovat, spočívá v tom, že výdaje zdravotních pojišťoven jsou významnou součástí veřejných rozpočtu, včetně státního rozpočtu.
Jak loni hospodařily zdravotní pojišťovny
V aktuálním stanovisku NKÚ shrnuje hospodaření všech sedmi tuzemských zdravotních pojišťoven. Podle něj byl objem celkových výdajů zdravotních pojišťoven v roce 2023 na úrovni téměř 470 miliardy korun. Příjmy pojišťoven oproti roku 2022 vzrostly o 34,6 miliardy korun, jejich výdaje stouply o 41,4 miliardy korun. Saldo činí -6,8 miliardy korun.
Hospodaření zdravotních pojišťoven v období 2019–2023 [v mld. Kč]
[Zdroj: ČSÚ]
Loňský růst příjmů zdravotních pojišťoven v hodnotě 467,3 miliardy korun meziročně přidal osm procent. Podílelo se na něm hlavně navýšení platby pojistného na veřejné zdravotní pojištění u osob, za něž je plátcem pojistného stát. To jsou takzvaní státní pojištěnci.
„Zvýšila se částka vyměřovacího základu z 11 014 korun na 14 074 korun za kalendářní měsíc. To představovalo zvýšení měsíční platby za osobu o 413 korun,“ konstatuje ve svém stanovisku NKÚ.
Zdravotní pojištění státu příští rok vzroste o 42 Kč na 2 127 korun
Výdaje zdravotních pojišťoven ve výši 469,1 miliardy korun meziročně rostly o 9,7 procenta. Celkové saldo bylo v roce 2023 záporné [−1,8 mld. Kč].
Jak loni dopadlo hospodaření zdravotních pojišťoven
NKÚ se zaměřil i na stav finančních rezerv zdravotních pojišťoven. Ty vzhledem k jejich loňskému hospodaření letos klesly o 2,9 procenta na 55,2 miliardy korun. Zůstatky na bankovních účtech základního fondu pojišťoven, který slouží k úhradě zdravotních služeb, klesly. To z 36,5 miliardy korun ještě v roce 2019 na 19,8 miliardy korun na konci loňska.
Vývoj stavu fondů zdravotních pojišťoven v letech 2019 až 2023 [v mld. Kč]
[Zdroj: ČSÚ]
Naopak zůstatek na bankovních účtech provozního fondu vzrostl z 12,1 miliardy korun v roce 2019 na 23,2 miliardy korun loni.
—
Zajímavá je poznámka NKÚ o jeho kontrole hospodaření Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra České republiky. Úřad zjistil, že nepostupovala při hospodaření s peněžními prostředky vždy podle zákona.
Například porušila zákon o zadávání veřejných zakázek při nákupu služeb nebo zákon o účetnictví při správě pohledávek z veřejného zdravotního pojištění. Také je třeba ale doplnit, že NKÚ nezjistil, že by pojišťovna vynakládala peněžní prostředky nehospodárně nebo neúčelně.
–DNA–
