Zdravotní data o pacientech začnou poskytovatelé elektronicky plně sdílet od roku 2026. Od stejného roku mají začít fungovat elektronické žádanky a emergentní zdravotní záznam, který využijí v akutních situacích hlavně záchranáři.
Původně měly začít jmenované i další změny v elektronizaci zdravotních dat platit již od ledna 2025. Posun o jeden rok vysvětluje Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR], do jehož kompetence patří elektronizace zdravotnictví, nutností vybudovat kapacitní zázemí. Svou roli ve zpoždění podle vedení resortu sehrály i finanční prostředky a provozní komplikace kvůli epidemii covidu-19.
„Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví představuje zásadní krok. Elektronizace nám umožní lépe spravovat zdravotní data a zajistit, aby byla dostupná přesně tam, kde jsou potřeba,“ vyzdvihl přednosti přenesení zdravotních dat do elektronické podoby a možnosti jejich okamžitého sdílení ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09] na tiskové konferenci ve čtvrtek 22.5.
Na skutečnou centrální elektronizaci zdravotních dat si ale nejen pacienti v Česku, ale i zdravotníci a ostatní spolupracující instituce i přes všechny její vyjmenované výhody sáhnou nejdříve od ledna 2026.
Na vybudování centrálního úložiště zdravotnicích údajů stejně jako k němu přidružených funkcionalit dostává resort peníze z Národního plánu obnovy [NPO]. A jak uvedl na zmiňované tiskové konferenci ministr Válek, plánovanou digitalizaci přináší novela o elektronizaci zdravotnictví. Tu nyní dostala k posouzení Legislativní rada vlády.
Jaká zdravotní data se zelektronizují od ledna 2026
Podle ministerstva zdravotnictví zmiňovaná novela od ledna 2026 rozšiřuje kmenový registr pacientů, kam přibydou údaje o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel. Tento údaj by si měli zkontrolovat dopravní policisté i přímo na místě, tedy při silniční kontrole. Rovněž by měl registr obsahovat údaje o tom, že daný pojištěnec je držitelem oprávnění k nakládání se zbraněmi nebo municí. K takovým informacím se dnes lékaři napříč odbornostmi dostávají jen těžko, nebo se k nim nedostávají vůbec.
[Ne]digitalizace zdravotnictví hrála roli i při střelbě na FF UK
Zavést by se měl i takzvaný elektronický emergentní záznam, kdy by se například zdravotníci záchranné službě dostali obratem k informacím o medikaci pacienta, o jeho krevní skupině nebo alergiích. Rozsah do něj evidovaných údajů by se mohl podle potřeby rozšiřovat.
Bohužel až za více než rok se do elektronické podoby dostanou také žádanky k vyšetření, takzvané eŽádanky. Zatím se musejí poskytovatelé stejně jako pacienti smířit s papírovou podobou těchto dokumentů.
Očkování v EZkartě a online rezervace k očkování
Ještě do konce letošního roku se podle ministra zdravotnictví počítá s rozšířením dat v mobilní aplikaci EZKarta. Resort, respektive Ústav zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] do aplikace postupně nahraje evidovaná očkování podaná od roku 2010. Ovšem půjde pouze o povinná, tedy ze zdravotního pojištění hrazená, a lékaři vykázaná očkování. Navíc bez garance správnosti údaje ze strany ministerstva zdravotnictví. S garancí se do EZKarty nahrávají až údaje o podaných vakcínách od ledna 2023.
„Současně jsou v EZKartě zobrazena všechna očkování, která byla provedena po 1. lednu 2023 automaticky. A jsou státem garantována a centrálně sbírána,“ uvádí ministerstvo s tím, že případné chyby mohou uživatelé aplikace odstranit na telefonní lince 1221.
A je tu další z mnoha elektronických zdravotních nástrojů, a tím je server Očkoreport. Jde o ministerstvem spravovaný portál s nabídkou očkovacích center a ordinací praktických lékařů, které provádí očkování i pro neregistrované pacienty. Původně šlo o server, kterou sloužil pro rezervaci očkování proti covidu-19, nyní se rozšířil o další očkování. Například proti černému kašli, spalničkám nebo chřipce.
Nicméně podle interaktivní mapy se tato centra soustřeďují většinou ve velkých městech, jako je Plzeň, Praha, Brno nebo Ostrava. Regiony se špatnou dostupností veřejných zdravotních služeb tak zůstávají nadála prázdné, tedy bez pokrytí této nabídky.
Lidé v Aši jsou bez zdravotní péče. Prezident Pavel z toho přestal i mluvit
Podle ministra Válka se do seznamu těchto poskytovatelů evidovalo kolem 80 praktických lékařů. Což není vzhledem k tomu, že v Česku je kolem 6 tisíc praktických lékařů zrovna hodně. Přesto ministerstvo uvádí, že tím „navazuje na snahu pokrýt všechny odloučené lokality a zvýšení proočkovanosti“.
Do eReceptu už se zase nahrávají údaje o očkování
Ministerstvo na tiskové konferenci upozornilo i na další aplikaci sloužící pro evidenci zdravotních dat, kterou je tentokrát systém eRecept spravovaný Státním ústavem pro kontrolu léčiv [SÚKL]. Systém vyvinutý pro ukládání informací o předepsaných lécích měl v minulosti fungovat i jako databáze shromažďující údaje o provedených očkování [eOčkování]. Zavedlo ho ve spolupráci s minulým vedením SÚKLu minulé vedení MZ ČR, aby se od toho později ustoupilo. Nyní už ale eRecept opět nahrává i data o očkování.
„Od května 2024 dochází k předávání záznamů o provedeném očkování z ISIN do Informačního systému eRecept. Přenesených záznamů do systému eRecept je k dnešnímu dni již přes 5 milionů,“ informuje v tiskové zprávě MZ ČR.
A zdůrazňuje, že údaje o provedeném očkování si nyní může pacient zobrazit nahlédnutím do lékového záznamu, tedy do jedné z funkcí systému eRecept.
Pod zmiňovaný systém eRecept přejde od ledna 2025 nově evidence limitů započitatelných doplatků na léky. Tu nyní provádějí zdravotní pojišťovny. Nově tak bude lékárník při výdeji léku částečně hrazeného z pojištění sledovat ochranný limit pro daného pojištěnce. Při jeho dosažení nebude pacient platit částku do výše započitatelného doplatku. Rozdíl si lékárna sama proúčtuje se zdravotní pojišťovnou.
Veronika Táchová
