Zatímco ještě v roce 2020 bylo se stavem evropského zdravotnictví spokojeno 74 procent Evropanů, nyní je to 56 procent [-18 %]. Národní systémy zdravotní péče potřebují revizi. Takový názor sdílí většina Evropanů.
Vyplývá to z pravidelné každoroční analýzy STADA Health Report. Stejně jako to, že spokojenost se zdravotními systémy se aktuálně nachází na historickém minimu. V Evropě je se zdravotnictvím spokojeno pouhých 56 procent lidí, v České republice pak 68 procent.
„Spokojenost s národními systémy zdravotní péče klesla napříč Evropou již počtvrté v řadě. Je to alarmující trend. Musíme ho spolu s politiky, regulačními orgány, lékaři a lékárníky pochopit a přijít s kroky, které ho zvrátí,” uvedl k výsledkům analýzy CEO farmaceutické společnosti Stada Peter Goldschmidt.
Evropané jsou podle něj nespokojení s rostoucí nedostupností zdravotní péče, kvalitou zdravotnických služeb a nedostatkem kvalitního personálu ve zdravotnictví. Jako problém jmenují i ztrátu důvěry v politiky z oblasti zdravotnictví. A to v tom smyslu, že situaci dokáží zlepšit a pracují na nápravě. Případně dokáží adekvátně reagovat na problémy.
Ochota nechat se očkovat proti covidu souvisí s důvěrou ve stát
Důvěru v systém podle mnohých studií nabouraly i kroky evropských vlád v době pandemie covidu-19. Problém je, že nedokázaly spolu s farmaceutickými firmami plně přesvědčit veřejnost o prospěšnosti očkování proti covidu. Podle odborníků je na vině i v EU přeregulovaná reklama, která zamezuje farmaceutickým firmám otevřeně informovat o svých výrobcích širokou veřejnost. Docela jinak fungují farmaceutické firmy například v USA, kde i přímo oslovují neodbornou veřejnost.
Spokojenost se zdravotní péčí je na minimu
Zatímco ještě v roce 2020 bylo se stavem evropského zdravotnictví spokojeno 74 procent Evropanů, nyní je to 56 procent [-18 %]. Nejvyšší nespokojenost panuje mezi Maďary [72 %], kteří se průzkumu zúčastnili vůbec poprvé. Následují je obyvatelé Kazachstánu [67 %] a Srbska [65 %]. V České republice vyjádřilo nespokojenost 28 procent dotazovaných. Nejvyšší meziroční pokles spokojenosti vykázali lidé ve Velké Británii [-11 %], Kazachstánu [-10 %] a v Německu [-8 %].
Britové řeší imigraci i zdravotnictví. Je nás tady prostě hodně, říkají
Klesající spokojenost se zdravotnictvím ale má i vedlejší pozitivní efekt, uvádí studie. Stále více Evropanů bere otázku svého zdraví do svých rukou. A 89 procent, v ČR 90 procent, z nich cíleně dělá alespoň jednu věc ze tří – cvičí, pravidelně absolvuje lékařské prohlídky a užívá doplňky stravy. Doplňky stravy studie zvlášť akcentuje, jelikož je to právě společnost Stada, která je jejich významným producentem.
Zdravotnictví a důvěra v konvenční medicínu
Ačkoliv nespokojenost se zdravotními systémy je citelná, důvěra v konvenční medicínu podle studie vzrostla. Téměř 7 z 10 Evropanů [69 %] říká, že konvenční medicíně důvěřují do značné míry nebo zcela. Oproti roku 2022 jde o posun o sedm procent. Nejvíce je to patrné u Finů [84 %] a Španělů [82 %]. V České republice konvenční medicíně do značné míry nebo zcela důvěřuje 60 procent dotazovaných.
Výpadky léků jsou nový normál, říká Martin Šlégl pro Zdravé Zprávy
Za relativně vysokým hodnocením stojí primárně respekt k odbornosti zdravotnického personálu. Téměř polovina respondentů [48 %] si velmi cení odborných rad lékařů a lékárníků. Nejvíce tyto odborníky a jejich názory oceňují lidé v Belgii a Irsku [shodně 56 %], Německu a Nizozemsku [shodně 55 %] a v České republice, Dánsku a Velké Británii [shodně 53 %].
Osamělí mladí lidé s tisíci přátel na sítích
Jsou tu ale i další zajímavé výsledky. Oproti loňsku se opět zhoršilo vnímání vlastního duševního zdraví Evropanů [z 67 % spokojených na 65 %]. Duševní pohoda Čechů se snížila z 57 procent v roce 2023 na letošních 53 procenta. Většina Evropanů je sice podle svých slov obecně šťastná, ale 52 procent dotazovaných, v Česku 54 procent, to především mladší generace, se potýká s osamělostí.
Nejvíce osamělých je mezi mladou generací od 18 do 34 let [52 %]. V České republice je to dokonce 68 procent. Podle autorů studie nadměrné množství času tráveného v online prostoru je jen část tohoto problému. Mladá generace totiž nejčastěji uvádí, že důvodem jejich osamělosti je fakt, že tráví příliš mnoho času prací [27 %, ČR 26 %]. Situaci by podle nich zlepšila lepší rovnováha mezi soukromým a pracovním životem.
–RED–
Kdo onemocněl po očkování, ten zemřel častěji než neočkovaný. Data už jsou a brzy se je dozví i širší veřejnost, nejen čtenáři Kurzy.cz, kde vyšly výsledky matematických analýz.