Ještě letos nechá Ústí nad Labem zbourat jednu řadu garáží v předlické vyloučené lokalitě. V nich se usazují lidé bez domova. V okolí se kupí odpady a hrozí infekce. Město už má i plán na řešení problémových rodin z činžovních domů.
V jedné z polorozpadlých garáží v Předlicích, čtvrti spadající pod Ústí nad Labem, kde žije vysoký podíl sociálně nepřizpůsobivých lidí a romské komunity, našli při pondělní [19.8.] kontrole zástupci města, policie a úředníci odboru sociální péče nezletilou dívku. Ta jim řekla, že v garáži jenom přespává. Muž, který tam byl s ní, uvedl to samé.
„Byli upozorněni na to, že budou v blízké době vystěhováni. Byla jim nabídnuta spolupráce s tím, že jim pomůžeme najít bydlení. Je to všechno na bázi dobrovolnosti. Pokud budou chtít pomoct, přijdou,“ řekla k možnostem řešení existenční situace vedoucí odboru sociální péče na ústeckém magistrátu Lenka Jaremová.
Také ale dodala, že úspěšnost přijetí takové nabídky a pomoci je jen minimální. Tito lidé podle ní většinou nedorazí a svou životní situaci řešit nechtějí. Konkrétně k nezletilé dívce nalezené v garáži Jaremová uvedla, že úřad její přítomnost mimo domov dále řeší. S ohledem na její věk se k tomu ale odmítla blíže vyjádřit.
Vyloučené garáže v Předlicích Ústí vykupuje a likviduje
Polorozpadlé až zcela rozpadlé garáže v Předlicích město Ústí nad Labem od jejich majitelů postupně vykupuje nebo je na město jejich majitelé převádějí darováním. Důvod je, že se staly sociálně vyloučenou lokalitou uvnitř již existující sociálně vyloučené lokality v Předlicích. V okolí těchto garáží se hromadí odpadky včetně infekčního materiálu, jako jsou i injekční stříkačky a jehly od uživatelů drog. Po celém okolí se rozkládá silný zápach od moči a výkalů a chemikálií.
Zmiňovaná garáž, ve které přežívala nezletilá dívka s mužem patří k jedné z posledních v dané řadě, kterou jim pronajímal soukromník. I tuto garáž nyní vlastní město, které ji po zápisu do katastru nemovitostí zakonzervuje a následně zlikviduje.
„Už máme demoliční výměr na část garáží, takže město bude zařizovat výběrové řízení na demolici,“ uvedl Mohr.
V soukromém vlastnictví ještě zůstávají asi další tři nebo čtyři garáže. Jednoho majitele se nedaří městu podle náměstka primátora Michala Mohra [SPD] dohledat, zbylí nekomunikují.
Po zbourání garáží zůstane podle jeho slov na pozemcích pouze zeleň, případně se počítá se založením parku. Město chce nejen zamezit riziku šíření nemocí a případných epidemií, ale se snaží i obecně zlepšit sociální situaci ve čtvrti a přiblížit ji více běžnému obyvatelstvu.
Nedávno s tímto odůvodněním odkoupilo od soukromníka i činžovní domy za 70 milionů korun. Je v nich čtyřiačtyřicet bytů. A podle vyjádření náměstka Mohra bude město v dodržování nájemních pravidel v těchto městských bytech zřejmě neúprosné.
„V září máme byty přejímat a do konce roku tam ti lidé, kteří tam bydlí, budou,“ uvedl.
Slušní a neslušní nájemníci
Slušné nájemníky platící nájemné v domech nechá město bydlet dál. Ostatním, tedy lidem neplatící nájemné či těm problematickým, vypoví smlouvy.
Letos na demolici budov v sociálně vyloučených lokalitách vypsalo dotační podporu Ministerstvo pro místní rozvoj [MMR] ve stejnojmenném podprogramu. Ten se zaměřuje na demolice budov v obcích s rizikem vzniku sociálně vyloučené lokality, kdy na likvidaci objektu naváže revitalizace daného prostoru. Včetně možné výstavby nemovitosti pro jiné účely, než je pouze sociální bydlení.
„Cílem podprogramu je připravit území tak, aby jej bylo možné znovu plnohodnotně využít v dalším rozvoji obce a zamezit tak vzniku oblasti se sociální segregací,“ uvádí k již uzavřené výzvě ministerstvo.
Na romském sídlišti Luník IX žije v bytě v průměru dvanáct lidí
Podle informací z jeho webových stránek o podporu požádalo 71 obcí a měst, z toho tři z Ústeckého kraje. Výše podpory se pohybuje zhruba od 360 tisíc do deseti milionů korun, vždy s určitým procentem spoluúčasti.
Předlické domy: To jsou šváby, štěnice a kdoví co ještě
Do předlické čtvrti vyrážejí na kontroly také ústečtí hygienici, to v doprovodu úředníků. Výsledky kontrol ukazují na chabé dodržování často i základních hygienických návyků. Například v Předlicích se podle nich vyskytují šváby, štěnice a různí hlodavci.
Stejně tak vyrážejí ochránci veřejného zdraví na kontroly do další známé čtvrti, kde žije převážně sociálně vyloučené obyvatelstvo, a sice do Mojžíře. Jindřiška Pospíšilová z protiepidemického oddělení Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje uvedla, že při minulé kontrole v Mojžíři se ve všech kontrolovaných vchodech potvrdil výskyt švábovitého hmyzu. V některých se pohybovaly štěnice a lidé si tam stěžovali na myši.
„Tam jsme to řešili tak, že jsme vyzvali písemně majitele domů, a oni mají povinnost nám písemně třeba do tří týdnů napsat, že to zajistili, objednali firmu a případně zaslat faktury o provedené dezinsekci,“ uvedla Pospíšilová.
Předlice, které byly dříve samostatnou obcí, nepatřily vždy k místům s vysokým podílem sociálně slabých komunit. První romské rodiny začaly do Předlic přicházet po 2. světové válce ze Slovenska, to do uvolněných domů po odsunu německého obyvatelstva. V 70. letech se do čtvrti cíleně dostala početná skupina Romů z likvidovaných osad na Slovensku.
„Tito Romové, kteří pocházeli většinou z Hanušovců nad Topľou a vázaly je vzájemné příbuzenské vztahy, se dnes označují jako starousedlíci,“ píše ve své analýze bytové problematiky v Předlicích Agentura pro sociální začleňování.
Další vlna romského etnika označovaná jako novousedlíci přišla do Předlic v 80. a 90. letech, uvádí analýza. V té době přicházeli lidé ze Slovenska, jiných částí Ústí nad Labem a z Moravy. A právě v tomto čase se staly Předlice převážně romskou čtvrtí.
–ČTK/VRN–
