Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus vyhlásil kvůli šířícím se “mpox” v Africe stav ohrožení veřejného zdraví s mezinárodním přesahem. Díky tomu uvolní organizace i více peněz na vakcíny a programy pro zmírnění šíření nemoci.
Infekční onemocnění mpox, dříve známé jako opičí neštovice [monkeypox], se mimo africký kontinent dostalo ve větší míře v roce 2022. A rychle se jeho přítomnost potvrzovala i ve státech na jiných kontinentech, Českou republikou nevyjímaje.
O vyhlášení stavu ohrožení veřejného zdraví i mimo africký kontinent rozhodl Ghebreyesus po jednání [14.8.] s odborníky zabývajícími se Mezinárodními zdravotními předpisy [International Health Regulation, IHR].
„Je to něco, co by nás mělo znepokojovat všechny… Potenciál dalšího šíření nemoci mimo Afriku je velmi znepokojivý,” uvedl generální ředitel Světové zdravotnické organizace [WHO] Tedros Adhanom Ghebreyesus.
Výbor složený z nezávislých odborníků na veřejné zdraví zhodnotil údaje o mpox z nejvíce zasažených zemí ve střední a západní Africe. A došli k závěru, že vzestup nemoci nevylučuje její potenciál šířit se do dalších afrických zemí, ale i mimo kontinent.
„Je tak jasné, že k zastavení rychlého šíření mpox a záchraně životů je nutná koordinovaná mezinárodní reakce,“ uvedl šéf WHO.
Šíření nemoci se nesmí podcenit, varují africké autority
V této souvislosti organizace požaduje prvotní uvolnění 15 milionů dolarů [cca 344 mil. Kč] na zdravotní činnosti, které v nemocí zasažených zemích zmírní šíření infekce. Ze svého pohotovostního fondu již na pořízení a distribuci vakcín a další činnosti uvolnila WHO 1,45 mil. dolarů [cca 33,2 mil. Kč] a počítá s dalším uvolněním finančních prostředků.
Předseda výboru IHR profesor Dimie Ogoina proto upozornil, že rozšíření mpox se musí nyní včas zamezit.
„Současný vzestup mpox v některých částech Afriky spolu s rozšířením nového sexuálně přenosného kmene viru opičích neštovic je nouzový stav nejen pro Afriku, ale pro celý svět,“ upozornil.
Nemoc pocházející z Afriky podle něj byla v minulosti především v zemích s jejím vysokým výskytem opomíjena. I proto před dvěma lety vyvolala epidemii s přesahem do celého světa.
„Je načase jednat rozhodně, aby se historie neopakovala,“ dodal.
Podle WHO se mpox od ledna 2022 potvrdily v šestnácti afrických zemích u více než 38 tisíců osob. Africké zdravotní úřady tvrdí, že skutečně nakažených mpox bude podstatně víc, protože se na nemoc v zemích s jejich výskytem málo testuje. Ne každý se k testování dostane. Za tu dobu na mpox zemřelo v těchto zemích přes 1 450 osob.
Vážná obava z nekontrolovaného šíření infekce plyne i z toho, že meziročně letos evidují tyto země až 160% nárůst výskytu. Vůbec nejvyšší čísla vykazuje středoafrická země Kongo, kde se nemoc vůbec prvně zachytila v roce 1970. V Kongu se letos potvrdilo přes 13 700 nákaz a 450 osob v zemi nemoci podlehlo.
Mpox způsobují i zduření lymfatických uzlin
Virus mpox vědci poprvé objevili v koloniích opic chovaných pro výzkum v roce 1958. Tehdy šlo hned o dvě ohniska nemoci, která se na první pohled velmi podobala neštovicím. Odtud pochází i prvotní název pro onemocnění opičí neštovice.
První případ opičích neštovic u člověka lékaři potvrdili v roce 1970 v Demokratické republice Kongo. Od té doby se opičí neštovice u lidí projevily v několika dalších zemích střední a západní Afriky. Především v Kamerunu, Středoafrické republice, Pobřeží slonoviny, Demokratické republice Kongo, Gabonu, Libérii, Nigérii, Republice Kongo a Sierre Leoně. Většina nakažených připadá na Demokratickou republiku Kongo.
V důsledku cestování a převozem zvířat se opičí neštovice následně dostaly i mimo africký region. Konkrétně do Spojených států, Izraele, Singapuru a Velké Británie. Loni už se případy nákaz potvrdily v zemích po celém světě.
Infekce mpox se podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí [CDC] velmi podobají nám známým neštovicím. V prvních dnech infekce se projevují horečkou, bolestí hlavy, svalů, zimnicí a vyčerpáním.
„Hlavní rozdíl mezi příznaky neštovic a opičích neštovic spočívá v tom, že opičí neštovice způsobují zduření lymfatických uzlin [lymfadenopatie], zatímco neštovice ne,“ vysvětluje hlavní rozdíl CDC.
Inkubační doba opičích neštovic se pohybuje v rozmezí 7 až 14 dní. Nejdéle do 21 dní. Zhruba do tří dnů od horečky se objeví vyrážka, která často začíná na obličeji, odkud se přesouvá do dalších částí těla. Nemoc obvykle trvá dva až čtyři týdny.
–VRN–
