Nedostatečně léčeným lidem, které trápí revma, hrozí trvalé poškození kloubů a jsou ve vyšším riziku onemocnění srdce, ledvin, ale i plic a infekcí. I když se zdravotní péče o pacienty s revmatoidní artritidou vyvíjí, Česko v ní zaostává.
Příčin je hned několik. Obor revmatologie doplácí na nerovnoměrné rozmístění ambulancí v České republice, na nedostatek specialistů a slabé zapojení praktických lékařů do léčby. Přitom platí, že pokud se juvenilní idiopatická artritida včas podchytí, pacient má podstatně lepší prognózu do budoucna. A nemoc se dostane minimálně pod kontrolu.
„Proto by měly fungovat ambulance pro včasný záchyt artritidy. My v Revmatologickém ústavu takovou ambulanci máme dlouho a snažíme se podporovat ostatní, aby je také etablovali,“ říká pro Zdravé Zprávy předseda Revmatologické společnosti ČLS JEP profesor Ladislav Šenolt.
Dobu přežití u systémové vaskulitidy určuje i zasažený orgán
Se svými kolegy z oboru proto dlouhodobě podporuje vznik ambulancí pro včasný záchyt zánětlivých revmatologických onemocnění, které by pomohly dostat nemoc u pacientů rychleji pod kontrolu a zpřístupnily pro ně efektivní a účinnou léčbu.
Čtyři stadia revmatoidní artritidy
- Stadium 1: Poškození měkkých tkání kolem kloubu a osteoporóza, řídnutí kostí v blízkosti kloubu. Struktura kloubu ale není narušena.
- Stadium 2: Osteoporóza kostí v blízkosti kloubu. Na kloubu se již objevuje eroze. To je poškození struktury kloubní plochy kostí. Kloub zatím ale není deformován.
- Stadium 3: Eroze a deformity na kloubu. Značí to změna tvaru a uspořádání kloubu.
- Stadium 4: Úplná ztuhlost kloubu bez možnosti pohybu.
„Ambulanci měli v Hradci Králové. Dobře ji provozuje v Brně profesor Petr Němec. Celorepublikově ale máme problém, protože revmatologů je málo a na zavedení a fungování ambulancí pro včasný záchyt revmatických onemocnění nezbývá mnoho času,“ nastiňuje situaci profesor Šenolt.
Doplňuje ale i to, že „dnes už existuje i telefon“. A tak při podezření ne revmatoidní artritidu nebo jiné zánětlivé revmatické onemocnění může pomoci ambulantní revmatolog přednostním vyšetřením. Praxe ale bývá docela jiná, dodává.
„Děje se to, že pacient dostane jen žádanku a k odbornému vyšetření se dostane až po několika měsících. V některých případech také absolvuje zbytné kolečko přes ortopedii, neurologii a tak podobně. Výsledek je, že k revmatologovi se dostane až po neúměrně dlouhé době,“ popisuje.
Revmatoidní artritida si zaslouží více pozornosti
Podle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS] profesora Ladislava Duška je revmatologie jako obor v Česku méně akcentovaný než jiné obory.
„To podle mě platí určitě ve srovnání s onkologií nebo třeba roztroušenou sklerózou,“ říká a dodává, že to určitě není v pořádku.
Důvody jsou nasnadě. V České republice žije podle odhadu více než 160 tisíc dospělých a přibližně čtyři tisíce dětí s revmatoidní artritidou. Nemoc nejčastěji postihuje ženy mezi 40. až 60. rokem věku.
Současná moderní medicína sice umí zpomalit vývoj nemoci, stále ale platí, že toto chronické zánětlivé onemocnění, které způsobuje otoky, bolesti a ztuhlost kloubů, vede k invaliditě a plné závislosti na okolí. Což platí hlavně tehdy, když se nemoc včas neléčí.
„Příspěvek na péči aktuálně čerpá zhruba 9,4 procenta pacientů s touto nemocí,“ uvedl Ladislav Dušek.
Pokud se nemoc včas a řádně léčí, 75 procent pacientů s revmatoidní artritidou pracuje. Podle Duška tedy platí, že tato nemoc se při správné léčbě dá „v pohodě zvládat“.
Jak vypadá léčba nemoci? I tady jsou mezery…
To, že revmatoidní artritida, je-li správně léčená, nemusí způsobit vážné problémy, potvrzuje aktuální studie Inovace pro život Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP]. Léčbu je ale třeba nasadit včas. Terapie spočívá v kombinaci nových moderních léčiv s fyzioterapií a také se změnou životních návyků. Pak nejenže zpomalí vývoj nemoci, ale i umí výrazně zlepšit funkčnost kloubů.
„Biologické léky, ať již tabletové nebo injekční, významně změnily obor revmatologie jako celek. Velká část pacientů by bez této léčby rychle progredovala a nemoc by je uvedla do invalidního stavu. Díky novým léčebným postupům však naprostá většina pacientů může pracovat, vedou normální život, nemají silné bolesti a mohou dobře spát,“ vysvětluje profesor Šenolt.
V Česku se dnes moderní léčba na revmatoidní artritidu podává ve specializovaných centrech. Nejvíce pacientů se léčí v Praze, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. A tato centra jsou bez výjimky přetížená. Ani v dalším ohledu není aktuální situace podle profesora Šenolta vůbec ideální. Což potvrzují i statistiky. Jak totiž říká výkonný ředitel AIFP David Kolář, moderní a účinné léky se v Česku dostávají pouze ke čtyřem procentům pacientů. Jeho slova potvrzuje i profesor Šenolt.
„Například k biologické léčbě se pacient v Česku dostane v horizontu osmi let. Je to dlouhá doba. V zahraničí běžně nasazují biologickou léčbu již o dva roky dříve,“ vysvětluje.
Mnozí pacienti, a platí to i pro dětské pacienty, se k těmto lékům nedostanou, protože se nedostanou kvůli přetíženým ambulancím ani ke specialistům. Další problém podle něj spočívá v tom, že v Česku je zhruba 280 revmatologů, z nichž velká část je starší 60 let. Vůbec nejhorší situace podle něj panuje v Ústeckém, Pardubickém, Královéhradeckém kraji a na Vysočině. Ještě horší situace je u dětských revmatologů. Podle profesora lze situaci řešit mnoha opatřeními, tím prvním by ale mělo být v tuto chvíli alespoň větší zapojení praktických lékařů do monitoringu revmatoidní artritidy.
–DNA–
