Léčbu rakoviny štítné žlázy s vyšší přesností nastaví přístroj vyvinutý českými vědci. Nový Thyropix dokáže díky otáčivému ramenu a gama kamerám přesněji sledovat účinky podaných léků, v případě štítné žlázy radioaktivního jódu.
O zhoubných nádorech štítné žlázy se v Česku příliš nehovoří, ročně je onkologové ale diagnostikují u více než tisíce pacientů s významnou převahou žen. A výskyt nádorů štítné žlázy rok od roku narůstá. Je proto dobrou zprávou, že čeští vědci nyní představili nově vyvinuté robotické zařízení, které zvyšuje úspěšnost léčby pacientů s touto rakovinou.
„Fyzikálně nejsou dnes běžně používané přístroje schopné mít takové rozlišení pro jód 131,“ říká k nyní používaným vyšetřovacím metodám pacientů s nádory štítné žlázy klinická radiologická fyzička Fakultní nemocnice v Motole [FN Motol] Tereza Kráčmerová.
I když i tyto diagnostické přístroje používající gama kamery patří k těm nejšpičkovějším na celém světě a vyšetřují s nimi radiologové i v českých nemocnicích, mají své limity. Především při sledování, jak se v oblasti štítné žlázy distribuuje podaný jód 131, kterým se pacienti obvykle doléčují po chirurgickém odstranění nádoru. I po operaci totiž většinou zůstanou v krku pacienta nepatrné zbytky nádorové tkáně. A i ty je potřeba odstranit, aby nedošlo k návratu onemocnění. Pacienti proto dostávají radioaktivní izotop jódu, který se ve štítné žláze přirozeně akumuluje, postižené místo lokálně ozáří a odstraní případné rakovinové bujení.
„Vidíme tam několik skvrn. Ale se špatným prostorovým rozlišením nejsme schopni přesně určit jejich polohu,“ upozorňuje na určitý nedostatek současných přístrojů Kráčmerová a dodává, že vyšetření navíc trvá dlouhou dobu, přibližně 20 minut.
Thyropix sleduje podaná radiofarmaka přesněji
Vyjmenované nedostatky podle ní ale nemá nově vyvinutý přístroj Thyropix, který se díky robotickému ramenu dostane blíže ke snímanému místu [na obr. vpravo, zdroj: 1. LF UK a FN Motol]. Tím je záběr postiženého místa přesnější. A při opakovaných vyšetřeních vždy stejný. Díky nově vyvinuté metodice pro využití takzvaného Comptonova rozptylu přístroj určí směr a energii každé jednotlivé přicházející částice ionizujícího záření. Tímto způsobem je možné získávat podrobné informace o velikosti a tvaru zbytků štítné žlázy. A tak i ověřit distribuci radiofarmaka v těle pacienta, vysvětluje Kráčmerová.
Na vývoji přístroje Thyropix spolupracovali vědci z 1. LF UK a Fakultní nemocnice Motol. Především do jeho testování se zapojili také odborníci z Českého metrologického ústavu a tuzemské inovativní firmy Radalytica a ADVACAM. Vývoj přístroje finančně podpořila Technologická agentura ČR.
Společně s přístrojem vyvinuli vědci také software. Díky němu se jím získaná data v počítači mění na snímek s viditelnými pozůstatky nádoru.
Na léčbu rakoviny štítné žlázy to ale ještě není
Thyropix už má za sebou testování na zvířecích modelech a na fantomovém modelu lidského hrudníku a krku vyvinutém v Českém metrologickém institutu [ČMI]. Jeho odborníci vytvořili i kompletní počítačovou simulaci celého detekčního systému.
„Důvod bylo to, aby kolegové z ADVACAMu nemuseli vyrábět desítky různých kombinací senzorů,“ vysvětluje Jan Rusňák z oddělení primární metrologie veličin ionizujícího záření ČMI.
Samotné testování kamery přístroje pak se uskutečnilo v Centru pokročilého preklinického zobrazování 1. LF UK.
„Hlavní výhoda Thyropixu spočívá v tom, že nabízí standardizaci vyšetření, široké zorné pole a vyšší senzitivitu než jiné přístroje,“ shrnul výhody přístroje přednosta Centra Luděk Šefc.
V ÚJV Řež kontroluje kvalitu radiofarmak nová mikrolaboratoř
Vyzdvihl rovněž jeho kompaktnost a to, že přístroj se dá docela jednoduše přemisťovat. Díky tomu vyšetří radiologové pacienty i přímo na lůžku. Na rozdíl od současných přístrojů, kdy pacient vjíždí do „tunelu“, Thyropix dokáže vyšetřit i obézní pacienty díky pohyblivému ramenu.
Na uvedení do klinické praxe si přístroj ale ještě nějakou dobu počká, upozorňují jeho autoři. Hlavu gama kamery je třeba upravit tak, aby se dostala blíže ke štítné žláze. Vědci chtějí vylepšit i software, aby přístroj mohl nakonec podstoupit klinické zkoušky přímo na pacientech. V neposlední řadě jeho autoři hledají průmyslového partnera, který by nový zdravotnický prostředek úspěšně uvedl na trh. A tedy ho provedl certifikačním procesem.
–RED–
