Narození zdravého dítěte není zdaleka taková samozřejmost, jak by se mohlo zdát. Jen zhruba z každého třetího počatého lidského embrya vznikne těhotenství, které přivede na svět novorozence.
Nejranější fáze od početí totiž kladou vzniku nového života nespočet překážek, které ne každý zárodek zvládne překonat. Upozorňuje na to aktuální výzkum českých vědců, který publikoval prestižní vědecký časopis Nature Communications.
„V publikované práci jsme se zabývali studiem prvního embryonálního dělení, které se odehrává krátce po oplození. Jedná se o klíčový vývojový moment, kdy se mateřské a otcovské chromozomy poprvé potkávají a nová kombinace genetické informace musí být rovnoměrně distribuována do dvou dceřiných buněk. Jejich dalším dělením pak vzniká celý nový organismus,“ přibližuje záběr studie první z jejích autorů Volodymyr Porokh z Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
Podle něj prostorová orientace buněčného dělení oplozeného vajíčka není náhodná a významně ovlivňuje šanci na další úspěšný embryonální vývoj. Dodává, že výsledky publikované studie opravují učebnicová schémata. Ta vycházejí z dat získaných z pokusů na myších, jejichž reprodukční biologie se od té lidské ale značně odlišuje.
Autoři studie upozorňují i na to, že některé chyby prvního embryonálního dělení se často později napraví. Tato pozorování mají i praktický dopad, protože mění pohled na znaky, které se až dosud považovaly za negativní ukazatele kvality IVF embryí.
Co zjistil nový průzkum
Unikátní pohled na nejranější fáze lidského života, které stále skrývají mnoho tajemství, umožnily vědcům záznamy časosběrného snímání vývoje embryí. Ty pořídili v rámci léčby neplodnosti ve spolupracujícím centru asistované reprodukce Reprofit International.
„IVF centra provádí monitorování vývoje embryí již víc než 15 let. Je to bezpečná technika, která klinickým embryologům pomáhá komplexněji posoudit kvalitu embrya a jeho vhodnost pro přenos do dělohy. Vždy je lepší vidět celý film než jen pár momentálních záběrů,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu Zuzana Holubcová z Ústavu histologie a embryologie LF MU.
Zátěž těhotenství zhoršuje vyšší věk žen i civilizační choroby
Při svém výzkumu vědci do vývoje embryí nijak nezasahovali. Veškeré závěry odvodili z pozorování anonymizovaných obrazových záznamů.
Biologický proces, který výzkumníci zkoumali, trvá dvě až tři hodiny. Celá studie však byla opravdový maraton.
„Sběr záznamů probíhal víc než čtyři roky. Pak jsme museli čekat, až klinika obdrží zprávu od pacientů, jak těhotenství dopadlo. Následně každé video analyzovalo několik lidí, aby se co nejvíc omezila subjektivita hodnocení. Museli jsme nasbírat dostatečné množství dat, aby náš soubor byl reprezentativní a my mohli vyvozovat obecné závěry. Jenom recenzní řízení článku pak zabralo skoro rok,“ vypočítává doktorka Holubcová.
Vývoj lidského embrya je plastický
Autoři studie zároveň upozorňují na to, že vývoj lidských embryí je do značné míry plastický. Přítomnost některých vývojových znaků, které jsou v klinické praxi tradičně považovány za negativní prediktory kvality embryí, tedy nemusí nutně znamenat selhání embryonálního vývoje. Klíčovým předpokladem pro realizaci studie byla spolupráce vědecké a klinické laboratoře.
„Díky spolupráci s vědci si rozšiřujeme obzory, vyměňujeme názory a zkušenosti,“ říká vedoucí embryologické laboratoře kliniky Soňa Kloudová.
O pohlaví dítěte „rozhoduje“ výhradně muž, říká prof. Trávník
Lepší pochopení biologických mechanismů důležitých pro embryonální vývoj je nezbytné pro zlepšení výsledků asistované reprodukce. Rovněž i pro kvalitu péče o páry mající potíže s početím. I u zdravých mladých lidí totiž platí, že zhruba jen každé třetí počaté embryo dá vzniknout zdravému novorozenci. O tom, proč se jeví lidský vývoj tak náročně, mají odborníci dosud jen omezené informace. To i proto, že použití lidských embryí pro výzkum regulují zákony velmi přísně.
–RED–
