V singapurském obchodě nově prodávají maso vyrobené v laboratoři. Podle některých jde o významný milník v historii lidstva. Jiní nechápou, proč mají jíst napodobeninu masa, když si mohou dát skutečné maso. Vše má své pro i proti.
Tématu se věnuje americký list The New York Times [NYT] v článku “The Country Where You Can Buy Meat Grown in a Lab“. A článek uvádí takto: Zákazníci singapurského obchodu Huber´s Butchery sledují šéfa provozu, jak restuje filety, které se skládají jen ze tří procent z kuřecích buněk, zatímco zbylých 97 procent pochází z rostlinných proteinů. Restované filety přitom vypadají, upravují se a i chutnají jako opravdové kuřecí maso.
„Původní nabídka kuřecích nugetů od dodavatelské společnosti Good Meat mě příliš nenadchla. Ale o 18 měsíců později, v roce 2022, když jsem vyzkoušel její kuřecí prsa, a zjistil, že struktura masa byla z 80 až 90 procent podobná přírodnímu masu, jsem byl už spokojený,“ popisuje začátky svého podnikání Andre Huber, výkonný ředitel restaurace U Hubera s tím, že „to“, co tehdy od Good Meat dostal, chutnalo docela jako kuře.
Kuřata servírovaná u Hubera obsahují jen malé množství buněk. Ty se umístí do nerezové nádoby s kontrolovanou teplotou, takzvaného bioreaktoru. Za potravu jim slouží směs aminokyselin, tuků, vitamínů a minerálů, která je podobná výživě kuřat. Jakmile vznikne větší množství buněk, sklidí se a zpracují na proteiny.
„Mám maso rád a pokud jeho konzumací nezpůsobím utrpení zvířete, je to ideální,“ říká jeden ze zákazníků obchodu Sascha Wenninger, který si ukládá do košíku hned tři balení takového masa.
Jiní zákazníci už takové nadšení z masa ze zkumavky neprojevují. Patří k nim i Philippe Ritoux.
„Proč jíst něco umělého, když si mohu dát skutečné kuře,“ pokládá si otázku.
Podle některých pozorovatelů už se Singapur stal centrem utopické [nebo dystopické, pozn. autora] budoucnosti. Konzumaci syntetického masa z laboratoří schválily jeho úřady již v roce 2020. Země investuje desítky milionů dolarů do výzkumu nového způsobu produkce potravin. Singapore Food Agency již ohlásila ambiciózní cíl na snížení výrobních nákladů syntetického masa ze 120 dolarů [cca 2 090 Kč] na šest až 17 dolarů [cca 104 až 300 Kč] za kilogram do konce desetiletí.
Syntetické maso je stále hodně drahé
„Dříve byla produkce masa v laboratoři spíše námětem sci-fi literatury,“ říká Joshe Tetricka, spoluzakladatel firmy Eat Just, jež rovněž dodává uměle vyrobené maso do singapurského obchodu U Hubera.
Upřesňuje, že cena balíčku syntetického masa o váze čtvrt libry [cca 114 gramů] činí 7,20 singapurského dolaru [cca 126 Kč], což odráží stále vysoké náklady na jeho výrobu.
„Ještě je třeba překonat mnohé překážky, abychom se dostali tam, kde chceme být. A je docela možné, že se nám to ani nikdy nepodaří,“ dodává Tetricka.
Podle něj částečně i proto, že ochabuje podpora státu produkce umělého masa. To přes mnohé proklamace jeho představitelů. A to se mu nelíbí. Argumentuje tím, že území Singapuru nabízí jen velmi málo půdy potřebné k produkci potravin. Země proto dováží 90 procent potravin k pokrytí své spotřeby. I proto Singapur jako první na světě schválil prodej syntetického masa, konzumaci hmyzu a dotace na vývoj a prodej laboratorních potravin.
„Dříve bylo syntetické maso v Singapuru k dostání jen v restauraci. Až později následovaly běžné obchody. Ne každý s nabídkou syntetického masa ale uspěl,” doplňuje.
Třeba Huber´s Butchery nabídl v lednu 2023 zákazníkům kuřecí sendviče se smaženými fazolemi a těstoviny s jarní zeleninou. Každé jídlo stálo 18,50 singapurského dolaru [cca 322 Kč], to i se státní podporou. Později stát přestal tuto produkci dotovat a prodeje pokrmů výrazně poklesly.
Loni v říjnu zkoušel singapurský obchod prodávat kuřecí sendviče s hranolky. Ty byly dobré, ale obtížně se stanovovala jejich cena. To proto, že “kuřata” došla rozřezaná na malé kousky a byla naložena v hořčičném dresingu. Zákazníci tak platili podle hmotnosti za něco, kde bylo syntetického kuřecího masa jen velice málo. O jeho chuti ani nemluvě.
Singapur jako průkopník budoucnosti?
Podle některých by singapurský příklad s prodejem syntetického masa přesto mohl mít globální dopady. Futuristické projekty, jako je moučka obohacená proteiny a směsi, při jejichž výrobě nejsou zapotřebí živočišné buňky k výrobě masa v laboratoři, v něm mají totiž zelenou. A tak se k nim stahují mnozí průkopníci.
Patří mezi ně i nizozemská společnost, která se specializuje na syntetické párky. V Singapuru plánuje investovat 88 milionů singapurských dolarů [cca 1,5 mld. Kč]. Její spoluzakladatel, Daan Luining, uvedl, že vyprodukuje vepřové za čtyři dny. Dobu srovnal s šesti až osmi měsíci, než se ze selete stane vepřík určený na porážku.
V horách Blue Ridge chovají speciální vepříky na orgány pro lidi
Daan Luining je jedním z prvních výzkumníků, který v roce 2013 vyrobil hamburger v laboratoři. Tehdy šlo zřejmě o nejdražší hamburger na světa. Vyšel na 325 000 dolarů [cca 7,5 mil. Kč]. Maso bylo navíc suché a bez chuti. Vyhlídky tedy nevypadaly moc růžově.
„Je pravda, že ještě před deseti lety jsem si nedovedl představit, jak se výroba syntetických potravin bude vyvíjet. Mnozí se mě ptali, jestli mi dává mé snažení smysl,“ vzpomíná na tehdejší dobu Luining.
To je ale minulostí. Říká, že dnes už existuje mnoho firem po celém světě, které využívají různé, a hlavně funkční technologie na produkci umělých potravin.
„Prostě už jsme postoupili dost daleko,“ tvrdí.
Byznys v zájmu ochrany planety
Nizozemská firma ale není zdaleka jediná, která míří do Singapuru. Letos v lednu obdržela izraelská společnost Aleph Frams, která sídlí ve městě Rechovot, licenci na vývoz svých syntetických steaků do Singapuru.
„Chutnají jako pravé steaky, ale bez pocitu viny,“ ohodnotil produkci časopis Time.
Didier Toubuia, spoluzakladatel společnosti Aleph Farms, říká, že maso je košer a také to, že svět potřebuje „plán B“.
Myslí tím, že není možné v zájmu ochrany životního prostředí dále chovat dobytek kvůli produkci hovězího masa. To proto, že takový chov zatěžuje půdu, žádá si mnoho vody a škodí klimatu. Také říká, že častá vedra v některých oblastech ovlivňují schopnost dobytka se rozmnožovat.
„Řešením jsou syntetické potraviny,“ podotýká s tím, že zvažuje možnost vybudování svých poboček s laboratořemi v Singapuru a v Thajsku.
Jakkoli se našincům mohou zdát jeho argumenty minimálně nedůvěryhodné, lidé v Singapuru na ně slyší. Země trpí neustálými obavami o svoji budoucnost. Problém číslo jedna bývala voda, ale nyní jsou to i potraviny. Nedávný šok zažila země při pandemii, kdy Malajsie, největší dodavatel potravin do Singapuru, zakázala vývoz kuřat.
Na druhé straně a v očích mnoha odborníků stojí to, že v laboratoři vyrobené potraviny, a zejména maso, nesplňují očekávání. Totiž, že by mohly nahradit tradiční potraviny a tradiční maso a pomoci omezit vliv chovu zvířat na produkci skleníkových plynů. Například Spojené státy, které povolily prodej syntetického masa v roce 2022, s ním velké úspěchy neslaví. A třeba stát Florida zakázal jeho prodej letos v květnu.
