Provoz letecké záchranné služby [LZS] by měla od roku 2028 zajišťovat Policie ČR nadále v Praze a nově i v Brně a Ostravě. Nově se síť LZS rozšíří i o základnu v Karlovarském kraji. Jeho vedení ale chce dřívější provoz než v roce 2028.
Změny upravuje koncepce státní letecké záchranné služby, kdy jednu z jejích variant schválila předminulý týden vláda. To na svém posledním jednání před dvoutýdenním prázdninovým volnem.
„Vláda se shodla, že podporuje variantu s větší mírou zapojení Policie ČR, kdy se do budoucna tak předpokládá její větší zapojení v Praze, Brně a Ostravě,“ uvedl ke zvolené koncepci mluvčí Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] Ondřej Jakob.
Nyní zajišťuje Ministerstvo vnitra ČR [MV ČR] provoz základny LZS pouze v Praze-Ruzyni. Na letišti v Plzni-Líních létá armáda a soukromé firmy pak v osmi zbývajících základnách. Nově se tak počítá s třemi policejními provozovateli a jedním armádním. Na zbývajících sedm stanovišť vypíše ministerstvo zdravotnictví v několika měsících veřejnou zakázku, ve které specifikuje podmínky provozu. Současná smlouva na provoz LZS platí do konce roku 2028, náklady jsou 2,8 miliardy korun.
Policie zajistí vrtulníky pro záchranáře na 3 základnách
Vznik jedenácté základny LZS pro pokrytí Karlovarského kraje podle Jakoba zajistí, že se nebude muset žádná základna stěhovat. Dříve se spekulovalo o tom, že by se vrtulník do Karlových Varů přesunul z Plzně, kde armáda zajišťuje LZS na letišti v Líních, na jehož místě měla vzniknout továrna gigafactory na baterie do elektromobilů.
„Dojde také k rozšíření nepřetržitého provozu u dvou stanovišť. A to v Jihlavě a Olomouci, a nyní bude šest stanovišť pro speciální záchranné činnosti,“ dodal mluvčí.
Vláda podle něj dále souhlasila s tím, že do provozu na stanovištích Praha, Plzeň a Karlovy Vary budou zapojené vojenské zdravotnické posádky, tedy záchranář a lékař armády.
Na jednání vlády předminulý týden předkládal resort zdravotnictví několik variant, jak pokračovat v provozu LZS. Ministr Vlastimil Válek [TOP 09] při příchodu na jednání označil dřívější snahu systém centralizovat pod státní podnik, který připravovala vláda Bohuslava Sobotky [ČSSD], za fiasko.
Česko podle něj jde cestou obvyklou v Evropě, kdy provoz letecké záchranné služby nezajišťuje armáda, ale soukromé společnosti se specializovanými vrtulníky. Přesto vláda nakonec rozhodla o posílení podílu regionů, kde se o leteckou záchrannou službu stará ministerstvo vnitra.
Karlovarský kraj chce letecké záchranáře dříve
Vedení Karlovarského kraje usiluje o to, aby letecká záchranná služba začala létat ze základny v kraji dříve než v roce 2028, se kterým počítá státní koncepce. Vrtulníky ze základen z Plzeňského nebo Ústeckého kraje nejsou podle zastupitelů kraje schopny do 20 minut zasáhnout na většině území kraje Karlovarského. Podle zastupitele Jana Bureše [ODS], který má v kraji na starosti dopravu, je region připraven spustit službu bez otálení.
Původně Karlovarský kraj počítal s tím, že základnu, která by měla být na mezinárodním letišti v Karlových Varech, spustí od poloviny letoška. A vyjednává o tom s ministerstvem zdravotnictví.
Lidé v Aši jsou bez zdravotní péče. Prezident Pavel z toho přestal i mluvit
Zatím do Karlovarského kraje létají vrtulníky záchranné služby většinou z Plzně a z Ústí nad Labem, někdy z Prahy. Vzhledem ke vzdálenosti ale nejsou schopny pokrýt v potřebné době některé části kraje, především pak Krušné hory. Kvůli počasí vrtulníky ze vzdálenějších lokalit často ani nevzlétnou. Podle hejtmana Karlovarského kraje Petra Kulhánka [za STAN] se vrtulníky nedostanou až ke dvěma třetinám území třísettisícového kraje do zákonem stanoveného času 20 minut.
Podle předběžných dohod by měl létat v kraji jeden armádní vrtulník, a to pouze přes den. Personál by měla poskytnout karlovarská krajská záchranná služba, provoz má hradit stát. Mělo by jít pro Karlovarský kraj o 60 milionů korun ročně. Zatím by šlo o zkušební provoz, další fungování po roce 2028 už by řešila nová státní koncepce.
Základnu LZS nemají v ČR čtyři kraje
LZS v Česku funguje od dubna 1987. Od poloviny 90. let se stabilně zajišťuje z deseti stanovišť, která jsou majetkem jednotlivých krajů. S výjimkou vojenské základny v Plzni-Líních, kterou spravuje armáda a pražského ruzyňského letiště ve správě policie.
Od roku 2021 provozují LZS na osmi stanovištích soukromníci. Společnost DSA má na starosti České Budějovice, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Brno a Jihlavu. Firma Air Transport Europe [ATE] létá z Ostravy a Olomouce. Vrtulníky na stanovišti v Praze-Ruzyni provozuje ministerstvo vnitra, v Plzni-Líních pak ministerstvo obrany. Svou základnu v současné době nemají Pardubický, Středočeský, Zlínský a Karlovarský kraj.
Podle údajů ministerstva zdravotnictví připadá v ČR na jedno stanoviště letecké záchranné služby 1 087 000 obyvatel. Například na Slovensku je to 778 000 lidí, v Rakousku 536 000 a v Polsku 1 720 000. Záchranářský vrtulník vzlétá k pacientovi asi ve třech procentech nejzávažnějších případů, kdy jde například o vážné dopravní nehody, zástavy srdce, popáleniny či úrazy v nepřístupném horském terénu.
–ČTK/RED–
