Zatím jen na myších odzkoušeli čeští vědci s německými kolegy nově vyvinutou kontrastní látku použitelnou pro magnetickou rezonanci a emisní tomografii současně. Možná ale zrychlí diagnostiku i léčbu nemocí ledvin a nádorů.
Spojení obou zobrazovacích technik, magnetické rezonance [MRI] a pozitronové emisní tomografie [PET], se vědeckým týmům již podařilo. Současná nejpokročilejší zobrazovací zařízení již fungují jako hybridní PET/MRI a postupně se dostávají do klinické praxe. Nicméně stále neexistuje pro tento typ zobrazovacích zařízení duální kontrastní látka, která by fungovala zároveň v MRI i v PET. Nadějné výsledky ve vývoji takové látky nyní ukazuje preparát českých a německých vědců. Zatím ho ale odzkoušeli jen na myších modelech.
„Předchozí pokusy o vytvoření PET/MRI kontrastních látek se soustředily na výrobu složitých molekul, náročných na přípravu a s úzkým rozsahem použití. My jsme na to šli opačně. Navrhli jsme molekulu, jejíž aplikace je jednoduchá a široká a radiologové ji intuitivně pochopí,“ popisuje přístup ve vývoji duální kontrastní látky doktor Miloslav Polášek, vedoucí skupiny Koordinační chemie v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR [ÚOCHB], kde započaly první práce na vývoji tohoto preparátu.
Podle doktora Poláška má zmiňovaná látka veškeré příznivé vlastnosti současných MRI kontrastních látek a zároveň poskytuje při vyšetření i PET signál.
„To přidává zcela nový typ informace, zvyšuje přesnost a rozšiřuje možnosti diagnostiky,“ vyzdvihuje výhody dané látky.
Novou kontrastní látku vyvinuli vědci z ÚOCHB AV ČR ve spolupráci s vědci z Univerzity v německém Tübingenu a s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy. Její použití v praxi podle nich zlepší diagnostiku zobrazovacích metod. A tedy i samotnou léčbu především nemocí ledvin a zhoubných nádorů. O významu nového objevu svědčí i to, že výzkum zveřejnil renomovaný vědecký časopis Angewandte Chemie.
Hybridní kontrastní látku už si vědci patentovali
Výzkumníci si již nechali hybridní kontrastní látku patentovat. Nyní hledají investory pro další fázi jejího testování a uvedení na spotřebitelský trh. A jak podtrhuje doktor Polášek, tato látka má takové vlastnosti, které z ní činí prvního vážného kandidáta na PET/MRI látku použitelnou v klinickém prostředí.
Prodáváme českou chytrost, říká Jaromír Zahrádka z i&i Biotech Fund
Vědci podle něj navíc dokážou za pouhých třicet minut vyrobit množství látky potřebné k vyšetření pěti pacientů. Výhoda i je, že kontrastní látka v těle zůstává stabilní. Což je další plus pro její využití v klinické praxi. Samotný vývoj látky pak blíže popisuje doktor Jan Kretschmer, bývalý doktorand doktora Poláška a první spoluautor studie, který dnes pracuje ve skupině prof. Andrého Ferreiry Martinse ve Werner Siemens Imaging Center na Univerzitě v Tübingenu.
„Naše řešení je chytře navržená molekula, která kombinuje gadolinium a radioaktivní fluor-18. Což jsou látky běžně používané v lékařských skenech, a tedy snadno dostupné,“ říká.
K tomu, aby se vědcům podařilo spojit obě části, ale museli překonat několik problémů. Například velký rozdíl v množství látky potřebného pro MRI a PET zobrazování.
„Přišli jsme na inovativní řešení, jak v MRI kontrastní látce jednoduše nahradit neradioaktivní atomy fluoru za radioaktivní fluor-18. Reakce je elegantní, rychlá a efektivní,“ pochvaluje si doktor Kretschmer.
Vědci hovoří o revolučním objevu
Využití a fungování látky si vědci úspěšně odzkoušeli i v testu na myším modelu. Jedna zdánlivě zdravá myš podle nich měla problémy s ledvinami a nemoc u ní odhalilo právě kombinované sledování pomocí PET a MRI. Ukázalo se tak, že taková metoda umožňuje sledovat v reálném čase biochemické procesy v orgánech pomocí hromadění a následného vylučování kontrastní látky.
„Tato metoda představuje významný posun směrem k personalizované diagnostice. Což potvrzuje významný diagnostický potenciál naší hybridní molekuly,“ shrnuje prof. André Ferreiry Martins z Werner Siemens Imaging Center na Univerzitě v Tübingenu.
Co do přesnosti zobrazování jde podle jeho slov doslova o revoluční objev.
„Jsme na cestě, která nejen umožní určit jakou nemocí pacient trpí, ale také její stadium, typ nebo agresivitu,“ vyzdvihuje závěrem prof. Martins.
–RED–
