O více než třetinu snižuje kojení riziko takzvaného syndromu náhlého úmrtí kojence. A nejen to, nekojené děti častěji trpí infekcí ucha, dýchacích cest a mají potíže s trávením. Plné kojení posiluje vazbu mezi novorozencem a matkou.
Z českých porodnic odchází zhruba 75 procent dětí plně kojených. To znamená bez jakékoli dávky přikrmování. Plné kojení se ve většině případů týká miminek, která přišla na svět přirozenou cestou, tedy vaginálně [79 %]. Méně pak plné kojení zvládají novorozenci porození operativně vaginálně [VEX, kleště, 69 %] a plánovaným císařským řezem [66 %]. Vůbec nejmenší podíl kojených dětí je u akutních císařských řezů, to zhruba jednašedesát procent. O počtu kojených dětí v Česku informovalo veřejnost na tiskové konferenci [1.8.] ke Světovému týdnu kojení Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR].
„Naprostým standardem by měl být kontakt kůže po vaginálním porodu i po císařském řezu,“ upozornila na jeden z důležitých kroků, který podle odborníků vede k úspěšnému kojení, laktační poradkyně Fakultní nemocnice Brno Miloslava Kameníková.
Stejně tak by se podle ní mělo stát běžnou praxí takzvané dotepání pupečníku. To je laicky řečeno odložení přerušení pupečníku o 1-5 minut. To proto, aby se k novorozenci dostala zbylá krev a jiné živiny z placenty.
Plné kojení snižuje riziko náhlého úmrtí kojence
Prostor pro zlepšení v oblasti kojení spatřuje Kameníková i v předporodních kurzech, kde se podle ní věnují školitelé hlavně přípravám na porod a porod samotný. Kojení při nich ale zůstává docela stranou.
„A přímo v nemocnicích pak dostávají rozdílné informace,“ říká.
Jako nejdůležitější v podpoře plného kojení vidí proškolení zdravotníků v porodnicích tak, aby jimi podávané informace matkám nebyly zavádějící. A zároveň i vyvracely zažité mýty.
Jak totiž upozorňují při příležitosti Světového týdne kojení [1.8.-7.8.] odborníci, výhody kojení, ideálně pak plného alespoň do šesti měsíců věku dítěte, jsou nezpochybnitelné. Pokud vynecháme finanční úsporu, kdy rodiče miminka ušetří jednotky tisíc korun měsíčně za nákup umělé stravy, lahvičky a dalšího příslušenství, kojení především prospívá zdraví dítěte. A dává mu pevný základ i do budoucnosti.
Kojení také o více než třetinu snižuje riziko takzvaného syndromu náhlého úmrtí kojence [Sudden Infant Death Syndrome, SIDS]. To je náhlá a neočekávatelná smrt kojence staršího než jeden měsíc bez jasné příčiny. Jde o stav, kdy byl novorozenec či kojenec plně zdravý, ale obvykle ve spánku u něj dojde k úmrtí a jeho příčinu neobjasní ani pitva. Čestnost SIDS ve vyspělých státech se pohybuje v poměru 1:1000 dětí.
Kojení snižuje riziko rakoviny prsu a vaječníků
Plně kojené děti i podstatně méně postihují infekce ucha, dýchacích cest a mívají méně potíží s trávením. Nekojení rovněž podle odborníků zvyšuje riziko rozvoje chronických stavů, jako jsou astma, obezita a cukrovka 2. typu. A kojené děti bývají v pozdějším věku i méně zasažené nadváhou a obezitou, upozorňují odborníci.
Podle Elišky Selinger ze Státního zdravotního ústavu [SZÚ] kojení navíc prospívá i samotným ženám, matkám.
„Čím déle ženy kojily své děti, tím menší měly riziko vzniku rakoviny prsu,“ uvedla Selinger.
U matek nekojení zvyšuje riziko rakoviny vaječníků, riziko výskytu diabetu 2. typu a některých kardiovaskulárních onemocnění. Jako jsou infarkt myokardu a mrtvice.
Úspěšnost kojení ovlivňuje nejen to, jak novorozenec přišel na svět [vaginálně vs. akutní císařský výkon], ale i termín porodu. Jinak řečeno, podíl předčasně narozených dětí na plném kojení je nižší oproti takzvaně donošeným dětem. Kojenci narození před 36. týdnem jsou kojeni ze 48 procent, oproti tomu děti narozené v termínu [37. týden a více] jejich matky plně kojí ze 76 procent. A rozdíly vykazují i samotné porodnice napříč regiony. Nejvíce plně kojených dětí odchází z porodnic v Libereckém kraji [81 %] a v Kraji Vysočina [80,2 %]. Naopak nejméně úspěšné v kojení jsou matky, které přivedly své děti na svět v Ústeckém kraji [66,9 %] a v Olomouckém kraji [71,9 %].
–VRN–
