Aktuální vedra vyvolávají smogové situace. Důvodem je vysoká koncentrace troposférického neboli přízemního ozonu, upozornil Český hydrometeorologický ústav [ČHMÚ]. Lidem zároveň doporučil omezit fyzickou zátěž.
Další doporučení přidávají zástupci Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR]. Ti lidem v aktuálních vedrech radí oblékat se nejlépe do světlého bavlněného oblečení, dodržovat pitný režim a konzumovat lehkou stravu. V horkých dnech je podle nich namístě omezit tělesnou zátěž a sportovní aktivity.
„Samozřejmostí je se nevystavovat přímému slunečnímu záření především pak kolem poledne, konkrétně mezi 11. a 15. hodinou. To jsou sluneční paprsky nejintenzivnější. Když už se na sluníčku ocitnete, používejte kvalitní opalovací krémy s vysokým ochranným faktorem. Důležitá je pokrývka hlavy a sluneční brýle,“ říká mluvčí VZP ČR Viktorie Plívová.
Meteorologové zase varují před přízemním ozonem, který vzniká v ovzduší v reakci uhlovodíků a oxidů dusíku při intenzivním slunečním záření.
„Působí především na plicní tkáň a sliznice. Při vyšší koncentraci v ovzduší a delším působení troposférického ozonu mohou lidé pociťovat pálení očí a nosu, nucení ke kašli, bolest hlavy a pocit tlaku na hrudi,“ vyjmenovávají příznaky přízemního ozonu lidé z ČHMÚ.
Smogovou situaci již meteorologové vyhlásili pro Středočeský a Ústecký kraj a Prahu. Smogová situace souvisí s vysokými teplotami vzduchu a intenzitou slunečního záření, uvedl pracovník pražské pobočky ČHMÚ. Chránit by se podle něj měli hlavně osoby s chronickými dýchacími potížemi, starší lidé a malé děti.
Vedra: Úpal, křeče i mdloby
Podle mluvčí VZP ČR intenzivní vlny veder se přímo promítají do statistik pojišťovny. To přesto, že většina postižených řeší nevolnost, malátnost, bolesti hlavy a další příznaky z přehřátí či dehydratace vlastními silami.
Každoročně ale vyhledá kvůli externím teplotám lékaře několik stovek pacientů. Přičemž loni byl počet ošetřených osob s úpalem, úžehem a dalšími zdravotními problémy způsobenými horkým počasím mezi klienty pojišťovny nejvyšší za posledních pět let.
„Jednalo se o 1 457 osob, hospitalizováno muselo být 65 z nich,“ uvádí Plívová.
Skupina diagnóz, která se podle ní nazývá jednoduše „Účinky horka a světla“ zahrnuje zdravotní stavy způsobené vystavením vysokým teplotám a slunečnímu záření. Mezi hlavní diagnózy v této skupině patří:
- Úpal,
- úžeh,
- tepelná vyčerpanost,
- tepelné křeče,
- mdloby.
Tyto diagnózy si žádají různá terapeutická opatření, od rehydratace a ochlazování až po hospitalizaci v závažných případech. Prevence je klíčová a zahrnuje opatření jako dostatečný příjem tekutin, ochrana před přímým sluncem a vyhýbání se fyzické aktivitě v nejteplejší části dne.
Počty klientů VZP ČR léčených na „Účinky horka a světla“
Rok | Počet pacientů | Náklady v Kč | Akutní hospitalizace |
2019 | 1 235 | 1 583 920 | 56 |
2020 | 744 | 1 390 425 | 34 |
2021 | 1 096 | 1 765 507 | 48 |
2022 | 1 384 | 2 540 580 | 54 |
2023 | 1 457 | 2 651 214 | 65 |
[Zdroj: VZP ČR]
Výše uvedená tabulka ale nezahrnuje skupinu pacientů, kterým horké počasí způsobuje různé komplikace. To jsou například lidé s nemocemi srdce či vysokým tlakem. Horké počasí může způsobit obtíže komukoliv, jak ale uvádí Státní zdravotní ústav, ve vyšším riziku jsou lidé nad 65 let věku, nejmenší děti do 4 let věku, těhotné nebo kojící ženy a chronicky nemocní. Například kardiaci, astmatici a lidé s vysokým tlakem.
K létu patří bohužel i salmonela
K nemocem, které k létu bohužel také patří, se řadí mimo jiné salmonelóza. Riziko této infekce je v tomto období nejvyšší kvůli zvýšené kazivosti potravin, častému grilování a cestování. Loni kvůli obtížím způsobeným bakterií salmonely vyhledalo lékařskou pomoc 4 116 pojištěnců VZP ČR. Zdravotní stav 782 z nich si vyžádal hospitalizaci.
Pražští zmrzlináři na hygienu příliš nedbají, ukazují kontroly
Mezi hlavní příznaky salmonely patří horečka, průjem, bolesti břicha a zvracení. Inkubační doba je obvykle 12 až 72 hodin po požití kontaminované potraviny. Podle Státního zdravotního ústavu dochází k nákaze u člověka převážně po konzumaci kontaminovaných potravin, jako jsou vejce, nedostatečně tepelně opracované maso, zmrzlina obsahující nepasterizovaná vejce či nepasterizované mléko.
V Česku se většina lidí nakazí ve veřejném stravování a při letních rodinných oslavách a grilování. Salmonele totiž prospívá teplé počasí. Počet pacientů mezi klienty VZP ČR meziročně setrvale klesá. Přesto loni více než 4 000 klientů vyhledalo pomoc lékaře a každý pátý z nich zůstal kvůli salmonele v nemocnici. Na léčbu pojišťovna loni vydala téměř 19 milionů korun.