Na nájemní sociální bydlení dá stát přes deset miliard korun

Od října nabídne Státní fond podpory investic [SFPI] zvýhodněné úvěry obcím, krajům, jejich organizacím a právnickým osobám na sociální bydlení. Vyhrazeno na ně má sedm miliard korun do poloviny roku 2026.

Další 3,5 miliardy přidá do podpůrného programu v příštím roce Národní rozvojová banka [NRB]. Dříve poskytoval zvýhodněné úvěry na bydlení SFPI přímo domácnostem. Na takovou podporu ale dlouhodobě nemá přidělené peníze. Výsledek je, že přímo domácnosti již fond nepodporuje. Jejich podpora není ani v souladu s politikou, kterou nyní razí vláda Petra Fialy [ODS]. Peníze ale má na zvýhodněné úvěry pro municipality a právnické osoby.

• Bydlení ve vlastním stát odpískal, mladé natlačí do nájmů

Nový dotačně-úvěrový program se jmenuje Dostupné bydlení. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [MMR], které o programu dlouhodobě jednalo s Evropskou komisí i Evropskou investiční bankou [EIB], si od něj slibuje zlepšení „současné bytové krize“, jak uvedlo.

„Obcím také umožní lépe reagovat na výkyvy trhu práce a získávat nebo si udržet pracovníky v některých profesích. Jde především o učitele, zdravotníky, sociální pracovníky, hasiče nebo policisty,“ vysvětlil místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš [Piráti].

Digitalizace stavebního řízení v režii MMR je propadák

Ten také tvrdí, že akce je součástí rozsáhlé reformy MMR Bydlení pro život. Její součástí je digitalizace stavebního řízení. Tu MMR zavedlo před několika týdny.

„Odbourali jsme zbytečné papírování a lov razítek. Stavební úřad si stanoviska dotčených orgánů obstará sám. Povolení na rodinný dům můžete mít online do třiceti dnů. Nový stavební zákon má pevné kratší lhůty a snižuje náklady na výstavbu,“ uvádí k tomu MMR na svých stránkách.

Problém ale je, že v praxi se ukazuje tolik vyzdvihovaná digitalizace stavebního řízení jako nepovedená. A nové IT řešení není ani po měsíci provozu plně funkční. Kritika se ozývá z celé republiky.

• MMR: Stavební řízení v Česku vstoupilo do 21. století

Pracovníci stavebních úřadů, ale i projektanti, stavebníci a starostové poukazují na to, že ani po téměř měsíci ostrého provozu se s digitálním systémem pro stavební řízení nedá pracovat. Podle nich nový systém neumí to, co zvládaly už roky využívané programy. Ty automaticky vyplňovaly údaje o vedlejších účastnících řízení, uměly zobrazit mapy i propojit sdílené databáze. Nový systém základní funkcionality prozatím ale nezvládá.

Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů již v době spuštění systému, který už tehdy nefungoval tak, jak měl, uvedlo, že na problémy s centrálně řešeným systémem upozorňovalo stát od loňska. Následně na základě testování systému poslalo MMR seznam připomínek, z nichž většinu resort ale neřešil.

Zvýhodněné úvěry na sociální bydlení

Cílem investičního programu Dostupné bydlení je zvýšit podíl dostupných nájemních bytů, a to jak jejich rekonstrukcí či výstavbou, tak v případě obcí i možností nákupu.

„Vlivem prudkého růstu cen nemovitostí a snížené dostupnosti úvěrů na bydlení se pro řadu domácností stalo nemožným usilovat o vlastní bydlení, a výrazně proto stoupla poptávka po nájemních bytech. To zvyšuje tlak na ceny i v této oblasti,“ uvádí k novému programu ministerstvo pro místní rozvoj.

• Spolu s cenami nemovitostí přirozeně porostou i ceny nájmů

Veřejnou podporu investic do výstavby dostupných bytů s nižším než tržním nájemným umožnila dubnová notifikace programu Evropskou komisí.

„Díky programu vznikne navíc až 5 000 bytů. V majetku obcí jich je v tuto chvíli minimum. Nové byty pomůžou hlavně mladým rodinám, ale i seniorům a lidem s běžnými příjmy,“ slibuje si od podpory ministr Bartoš.

Finance z programu Dostupné bydlení jejich příjemci využijí na výstavbu nájemních bytů ať už v nově vzniklých bytových domech, nebo v rekonstruovaných objektech. Program podporuje i možnost pořízení bytů koupí, je-li žadatelem obec, kraj a jimi zřízená právnická osoba, státní příspěvková organizace, registrovaná církev a náboženská společnost nebo jimi založená právnická osoba a veřejně prospěšná právnická osoba.

„Výše podpory může dosáhnout až 90 % rozhodných výdajů, dotace může být poskytována pouze v kombinaci s úvěrem,“ přibližuje podmínky programu ředitel SFPI Daniel Ryšávka.

Podrobnosti k podmínkám programu jsou k dispozici na stránkách SFPI. A ve všech krajích začala nově působit Regionální centra podpory investic do bydlení.

Vedení municipalit Ryšávka upozorňuje, že dostupné nájemní bydlení je speciální kategorií – na rozdíl od vlastnického, družstevního či jiných forem. Poskytovat jej budou vybraným skupinám za stanovené, zastropované, nájemné, které je nižší než tržní nájemné.

Příprava na sociální bydlení v obcích

Česká republika se dlouhodobě potýká s nedostatečnou výstavbou nových, především obecních bytů. Z výsledků loňského průzkumu MMR vyplývá, že jen třetina větších obcí měla v posledních osmi letech nějakou zkušenost s vlastní bytovou výstavbou. Se svým bytovým fondem vyjádřilo nespokojenost až 70 procent všech obcí. Z průzkumu vyplynulo:

• Obce bytový fond využívají nejčastěji pro běžné nájemní bydlení, bydlení pro seniory, sociální bydlení, služební byty a byty pro potřebné profese a jako startovací byty.
• Naprostá většina obecních bytů se nachází ve větších obcích, nad 10 tis. obyvatel, 90 % z nich je v obcích s rozšířenou působností.
• Pouze menší část obcí má s bytovou výstavbou nějaké aktuální zkušenosti. Menší je také podíl obcí, které v realizaci výstavby podnikají nějaké konkrétní kroky.
• Letos opět zdraží byty, nájmy i náklady na bydlení, tvrdí asociace

• Přibližně 35 % obcí realizovalo od roku 2015 nějakou bytovou výstavbu. Od roku 2015 bylo rekonstruováno asi 5 % bytů v obecních bytových fondech. Celkový podíl obecních bytů, které jsou neobydlené z důvodu špatného stavu, je přibližně 3 %.
• V návaznosti na zájem o novou výstavbu uvedlo 42 % obcí, že má vytipovaný pozemek, 25 % disponuje schváleným závěrem. A 18 % má platné územní rozhodnutí nebo stavební povolení, 3 % mají zadanou zakázku na zhotovitele stavby.
• 3/4 obcí si bytový fond spravuje samo nebo s pomocí příspěvkové organizace, 1/4 jich využívá služeb soukromých správcovských firem.

A asi 60 procent obcí využívá krátkodobé nájemní smlouvy, především jako pojistku proti nesolventním a nesolidním nájemcům. Přibližně 80 procent obcí uvedlo, že evidují dluh na nájemném. Medián dluhu na nájemném v jedné obci činí 600 tisíc korun, průměr je 6,4 milionu korun na obec. Asi jen 10 procent dluhů se týká osob v bytové nouzi.

–DNA–