Rumuni, Gruzínci a Češi. To jsou národy s nejvyšší spotřebou alkoholu

Česko je po Gruzii a Rumunsku třetí evropskou zemí s nejvyšší spotřebou čistého alkoholu na hlavu. Ve světovém srovnání vypijí Evropané vůbec nejvíce alkoholu. A Česko patří do desítky zemí světa s nejvyšší spotřebou alkoholu.

Údaje o spotřebě alkoholu v jednotlivých zemích spadajících do evropského regionu podle členění Světové zdravotnické organizace [WHO] publikovali její zástupci koncem týdne.

„Evropa stále drží nezáviděníhodný rekord nejenom v největší konzumaci alkoholu na osobu, ale také v nejmenším počtu abstinentů,“ okomentoval statistiku expert na veřejné zdraví a poradce regionálního ředitele WHO Hanse Klugeho Gauden Galea.

Celosvětový průměr spotřeby alkoholu činí přibližně dvě sklenky vína nebo dvě malá piva denně. Podle WHO už takové množství vypitého alkoholu ale představuje vyšší zdravotní riziko. A mnohé evropské země tento průměr násobně přesahují, Českem nevyjímaje.

Do evropského regionu WHO zahrnuje třiapadesát zemí. Spadají do něj členské země EU, Velká Británie a Švýcarsko. Dále také Rusko a středoasijské postsovětské republiky.

ČR je v desítce zemí světa s nejvyšší spotřebou alkoholu

Z aktuální zprávy WHO sledující celosvětovou spotřebu alkoholu vyplývá, že Evropané starší 15 let vypijí 9,2 litru čistého alkoholu na hlavu ročně. Celosvětový průměr je ale výrazně nižší, přibližně 5,5 litru alkoholu na osobu a rok.

Sedm z deseti zemí světa s nejvyšší spotřebou alkoholu připadá na EU a patří mezi ně Česká republika, kde lidé vypijí v průměru 13,3 litru na osobu ročně. Se svou spotřebou je tak ČR na třetím místě za Gruzií s 14,3 litry alkoholu na hlavu. Zdaleka nejvyšší hodnotu vykazuje Rumunsko se spotřebou 17 litrů čistého alkoholu na osobu ročně.

Děti se otravují paralenem i ibalginem. A často je zapíjí alkoholem

Za Českou republikou se co do spotřeby alkoholu ve světové statistice WHO nachází Německo s 12,2 litru na osobu a Rakousko s 12 litry na osobu za rok.

Zpráva dále ukazuje, že muži pijí alkohol mnohonásobně více než ženy. Podle WHO vypili muži v evropském regionu 14,9 litru čistého alkoholu na osobu. To je téměř čtyřikrát více než ženy, které v průměru vypijí čtyři litry alkoholu.

A tak nepřekvapí, že podle odhadu WHO se každý desátý dospělý v regionu potýká s problémy s alkoholem a téměř každý dvacátý je na alkoholu závislý. Alkohol devastuje fyzické i duševní zdraví lidí. Důsledky jeho konzumace dopadají na okolí i rodinu konzumenta. Rodiny s rizikovým uživatelem alkoholu se násobně častěji potýkají s domácím násilím, finančními problémy a jinými konflikty.

Zástupci zdravotnické organizace v této souvislosti upozorňují, že navzdory nedobrým statistikám o spotřebě alkoholu v evropských zemích vykázalo jen 12 z 53 zemí, které spadají pod evropský region WHO, posun v dosažení cíle. A tím je, že do roku 2025 sníží spotřebu alkoholu alespoň o deset procent ve srovnání s rokem 2010.

Přístup k alkoholu ovlivňuje vzdělání, ukazuje Česko

Přístup k alkoholu a jeho spotřebě podstatně ovlivňuje i dosažené vzdělání. Dokládá to letošní zpráva o spotřebě tabáku a alkoholu v ČR Nauta 2023 Státního zdravotního ústavu [SZÚ]. Podle výsledků loňského šetření je zřejmé, že lidé se základní školou či učilištěm vypijí ročně téměř o 4,5 litru čistého alkoholu víc než vysokoškoláci.

Lidé se základní školou nebo odborným učilištěm v Česku ročně vypijí v průměru jedenáct litrů čistého alkoholu. Oproti tomu lidé se středoškolským vzděláním s maturitou ročně vypijí kolem 7,4 litru takového alkoholu. Nejméně ho v členění podle vzdělání vypijí vysokoškoláci. Na ně připadá roční spotřeba čistého alkoholu v objemu asi 6,7 litru na osobu [údaje nezahrnují abstinenty, pozn. red.].

„Kategorie vzdělání se uplatňuje zřetelně. Spotřeba alkoholu má k výši dosaženého vzdělání nepřímo úměrný vztah,“ upozorňují autoři české studie.

Vyučení lidé pijí ročně o 4,5 litru alkoholu víc než vysokoškoláci

Oproti tomu mírnější rozdíl v konzumaci alkoholických nápojů sehrává to, zda lidé žijí na venkově, nebo ve městě. Na vesničana podle statistiky ročně připadá zhruba devět litrů vypitého alkoholu a na obyvatele města pak 7,9 litru vypitého alkoholu za rok.

„Typ místa bydliště v rozlišení město-venkov celkovou úroveň spotřeby neovlivňuje statisticky významně. Přestože byla u venkovských konzumentů zjištěna průměrná spotřeba vyšší,“ shrnují výzkumníci.

Podle věkového rozlišení připadá v ČR nejvyšší roční spotřeba čistého alkoholu na lidi ve věku 45-64 let, kteří bez zahrnutí abstinentů spotřebují v průměru 9,1 litru alkoholu. Naopak nejméně alkoholických nápojů vypije nejmladší sledovaná skupina 15-24 let, to 5,9 litru na hlavu. Množství vypitého alkoholu se podle průzkumu poté snižuje s přibývajícím věkem, kdy senioři starší 65 let vypijí ročně v průměru 7,5 litru alkoholu na hlavu.

–RED/ČTK–