Z pokusných zvířat loni laboratoře nejvíce využívaly živorodkovité rybky a myši. Vědci na nich obvykle sledují znečištění životního prostředí a epidemiologické studie. Přes 72 tisíc zvířat sloužilo k základnímu výzkumu, třeba při testech léčiv.
V meziročním srovnání loni klesly počty v Česku použitých pokusných zvířat o bezmála 12 tisíc na 231 012 kusů. O rok dříve, v roce 2022, jich výzkumníci k testování použili zhruba 243 tisíc. Údaje o použitých pokusných zvířatech přináší statistika Ministerstva zemědělství ČR [MZe].
Z ministerského přehledu dále vyplývá, že například psy použili loni výzkumníci v 361 případech, kočky v 202 případech a plazy v 360. Na dodržování podmínek chovu a využití laboratorních zvířat dohlíží inspektoři Státní veterinární správy [SVS]. Ti v loňském roce provedli dvaapadesát inspekcí, z toho ve 33 případech kontrolovali právě výzkumné pokusy. A podle Petra Majera z tiskového oddělení SVS nepřišli kontroloři na žádné závady.
Testy s pokusnými zvířaty se mají utlumit, tvrdí ochránci
S používáním pokusných zvířat k výzkumným účelům nesouhlasí ochránci zvířat. Podle nich již existuje dost účinných možností, jak pokusy na zvířatech plně nahradit. Často přinášejí výhody a jsou i levnější, tvrdí zástupci organizací na ochranu zvířat.
„Jde například o využití buněčných kultur, testování na vodních řasách nebo využití počítačového modelování,” vyjmenovává alternativy testování na zvířatech předsedkyně organizace Svoboda zvířat Barbora Bartušková Večlová.
V horách Blue Ridge chovají speciální vepříky na orgány pro lidi
Podle ní mohou být výzkumné metody bez využití zvířecích modelů levnější, a přináší přesnější a rychlejší výsledky.
„Pokusy na zvířatech se dělají i v případech, kdy jsou k dispozici metody bez zvířat,” upozorňuje s tím, že pokusy na zvířatech pro člověka nepřinášejí příliš relevantní výsledky.
Oproti tomu ministerstvo zemědělství argumentuje, že zatím ale není takových výzkumných metod dostatek.
„Neexistuje dostatečné množství alternativních metod v medicínském a farmaceutickém odvětví, které by plnohodnotně nahradily všechny pokusy na zvířatech,” napsala Helena Šindlerová z tiskového oddělení MZe.
Alternativní metody testování chybí
Z údajů MZe vyplývá, že nejvíce pokusných zvířat, přes 81 000, se loni použilo na výzkumy zaměřené na znečištění životního prostředí či epidemiologické studie. V testech se například ryba vystaví odebranému vzorku a testuje se, zda kvůli množství jedovatých látek zahyne, upřesnila postupy Večlová. Více než 72 000 zvířat laboratoře loni použily na základní výzkum. Podle ministerstva jde například o studie při výrobě léků nebo očkovacích látek.
I když loni spotřeba zvířat využívaných na pokusy meziročně klesla, mezi lety 2016 a 2021 vzrostl jejich počet o více než 22 000 na zhruba čtvrt milionu. Organizace na ochranu zvířat tvrdí, že skutečný počet pokusných zvířat je u nás ale vyšší.
Ministerstvo uvedlo, že mnoho alternativních metod je nyní ve fázi vývoje. A dále, že poskytuje peníze kontaktnímu místu, které se zabývá náhradními přístupy. Alternativní zástup se podle resortu úspěšně odzkoušel například při testování podráždění kůže.
S investicemi do výzkumných metod bez zvířat Večlová souhlasí a jsou podle ní důležité, samotné ale nestačí. Každou alternativní metodu totiž schvaluje Evropské středisko pro validaci alternativních metod, což je podle ní často zdlouhavý proces. Chybí podle ní legislativa, která by rychle reagovala na vývoj ve vědě a konkrétní plán na postupné ukončení využití zvířat při pokusech.
I ministerstvo zemědělství věří, že se v budoucnu díky rychlému vědeckému pokroku upustí od používání pokusných zvířat ve výzkumu. Nicméně nyní kvůli nutnosti testování bezpečnosti léků a vakcín, které jsou nepochybně zásadní, by aktuálně zákaz pokusů na zvířatech dopadl na celou společnost. I na to ale mají zástupci ochránci zvířat argumenty, když tvrdí, že je to právě testování na zvířatech, které zpomaluje schvalování nově vyvinutých léků. To kvůli dlouhému a složitému procesu schvalování metod a etickým a technickým požadavkům.
–ČTK/RED–
