Ročně v Česku utone 180 až 200 lidí. Při ztrátě vědomí při tonutí dojde v polovině případů k úmrtí. Po pěti minutách pod vodou se tonoucímu poškodí mozek, po deseti minutách většinou umírá. A nejde jen o smrt kvůli utonutí, ale i o úrazy.
Jak upozorňují odborníci, k tonutí dochází velmi rychle a tiše. A naděje na záchranu života upadá s každou vteřinou strávenou pod vodou. U tonoucích, kteří ztrácejí vědomí, dosahuje úmrtnost téměř 50 procent.
„Už po pěti minutách dochází k nevratnému poškození mozku, pokud jsou jedinci pod vodou déle než deset minut, většinou dochází k úmrtí nebo nevratnému neurologickému poškození se závažnými celoživotními následky,“ upozorňuje ve své zprávě Státní zdravotní ústav [SZÚ].
Tonutí se nevyhýbá ani dětem. Podle SZÚ u dětí tonutí způsobuje každoročně přibližně deset procent úmrtí. Přičemž nejvíce jsou jím ohrožené děti do devíti let věku, více pak ty v předškolním věku. A riziko představují i bazény, které dnes stojí téměř na každé zahradě.
Pokud se kolem nich pohybují děti, pak by neměli dospělí podcenit jejich dostatečné zabezpečení, aby nedošlo k úrazu či tonutí dětí. Nejjistější je děti nenechávat bez dozoru v prostoru, kde je bazén či jezírko, nebo u rybníka, koupaliště či na pláži. A ideální je naučit dítě co nejdříve plavat.
„Nikdy nenechávejte dítě ani na chvilku samotné – tonutí je otázkou několika vteřin!,“ upozorňují zástupci SZÚ.
Co do technického zabezpečení pak doporučují bazén zakrýt lamelovými či jinými pevnými konstrukcemi. Od věci není ani instalovat alarmy signalizující pád předmětu těžšího než pět kilogramů. Dalším opatřením je zajistit oplocení bazénu, to do výšky 90–120 cm se vstupem zabezpečeným proti otevření, doporučuje SZÚ.
Lidé podle něj nesmějí zapomínat zabezpečit ani studny a jiné rezervoáry vody, třeba jezírka s okrasnými rybičkami. I v nich hrozí tonutí.
Ročně se v Česku utopí cca 200 lidí
Podle dat Českého statistického úřadu [ČSÚ] se počty úmrtí v důsledku tonutí pohybují kolem 180 až dvou set za rok s vyšším nárůstem v druhé polovině roku, na který připadají letní prázdniny a dovolené. V roce 2020 v Česku následkem tonutí zemřelo 205 osob, o rok později v roce 2021 pak 160 osob a v roce 2022 došlo k nárůstu o dvaadvacet osob na 182 utonutí. Do statistik nespadají utonutí, ke kterým dojde u českých občanů v cizině.
Základní bezpečnostní zásady:
- Nikdy nenechávejte dítě ve vaně, bazénu ani poblíž vodních jezírek samotné. Dítě by měla mít na zodpovědnost jedna osoba. Čím víc lidí, tím hrozí větší riziko nabytí dojmu, že se „někdo“ postará.
- K nejbezpečnějšímu zabezpečení bazénů patří pevné zastřešení. Nikoliv jen folie, která sice zabrání vniknutí nečistot do vody, ale nezabrání vpadnutí dítěte.
- Zabezpečení si žádají i okrasná jezírka a další podobné plochy.
- Pozor na vodní nádrže, koryta s vodou či vědra.
- Nechoďte plavat sami ani bezprostředně po jídle.
- Dodržování absence alkoholu a jiných omamných a psychotropních látek.
- Při plavání je důležité nepřecenit vlastní schopnosti.
- Riziko úrazů roste při skákání do neznámých vod. I jediný skok trvale změní život.
- Děti by měly mít při plavání kvalitní plavecké pomůcky umístěné pevně na těle tak, aby nedošlo k jejich uvolnění.
- Plavecké pomůcky jako záchranné vesty mají nosit i vodáci.
Při pobytu ve vodě i u vody tak podle SZÚ mají lidé myslet na základní pravidla bezpečného koupání. A je třeba respektovat značení bójkami, kdy se jimi v českých rybnících a jezerech označuje prostor pro plavce. To proto, aby je neohrožovaly lodě, vodní skútry a jiné vodní stroje. V moři bójky omezují vzdálenost plavby od břehu. Především je tam vlajka, která ukazuje stupeň rozbouření moře. I tu se vyplatí sledovat, a hlavně respektovat.
Nebezpečné jsou i úrazy
„Při hrách a skocích do vody je třeba se vyvarovat skoků do mělké nebo neznámé vody,“ upozorňuje na jedno z dalších rizik SZÚ.
Simona přežila zásah vysokým napětím. Myslela si, že je nesmrtelná
Ještě dříve, než se kdokoli rozhodne skočit do vody, musí si být podle něj jistý, že jde o dostatečně hluboké místo. Minimální hloubka pro takový skok 150 cm. Pokud ale jde o neznámé místo, pak se do takové vody neskáče nikdy po hlavě. Většinu těžkých poškození páteře a míchy u dětí a dospívajících způsobí právě skok do neznámé vody.
„Po těchto úrazech bývají většinou zachované funkce mozku, ale ochrnutí těla od ramen nebo od pasu dolů znamená trvalé upoutání na vozík,“ doplňují zástupci SZÚ.
Podle nich dojde v době léta až k třetinovému nárůstu počtu úrazů ve vodě. A ne vždy se podaří zraněné či tonoucí zachránit.
Světový den prevence tonutí
Právě 25. července si každý rok připomínáme Světový den prevence tonutí. I v tento den odborníci upozorňují na rizika pobytu a pohybu ve vodě, ať už na tuzemském koupališti, v jezeře, bazénu nebo v cizině u moře.
Rostou houby: Lidé si pletou masáka s halucinogenní muchomůrkou
Pro přivolání pomoci Zdravotnické záchranné služby mohou lidé použít bezplatnou aplikaci Záchranka. Díky ní operátor ihned dostane souřadnice místa, kde se nacházíte.
V zahraničí je třeba si číslo tísňové linky ověřit. Pro evropské země platí jednotné mezinárodní číslo tísňové linky 112.
–VRN–
