Od září zřejmě porostou platy pracovníkům v sociálních službách i zdravotnictví a také nepedagogům ve školství. To o sedm nebo deset procent. O konkrétním nárůstu platů rozhodne v druhé polovině srpna vláda. Ta má nyní prázdniny.
Návrh na růst platů nejhůře odměňovaných skupin zaměstnanců ve veřejné službě nebo správě a státních zaměstnanců předložilo vládě ke schválení Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [MPSV]. Jelikož má vláda nyní dvoutýdenní prázdniny, o změně nařízení, respektive výběru jedné z variant růstu platů od září rozhodne v druhé polovině srpna.
„V těchto případech jde typicky o pracovníky v sociálních službách a ve zdravotnictví nebo také nepedagogické pracovníky ve školství. Na tyto lidi v minulých letech ve velké míře dopadla vysoká inflace,“ zdůvodnil navýšení platů pracovníkům spadajícím převážně do tarifů v základním, to je nejnižším, stupni, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL].
Při započítání i státních zaměstnanců by se navýšení od sedm nebo deset procent s platností od letošního září týkalo podle Jurečky asi 360 tisíců pracovníků.
„Náš návrh vychází jak ze situace v soukromém sektoru, tak i vývoji reálných výdělků v této oblasti,“ dodal ministr Jurečka.
Plošné navýšení platů lidem ve veřejném sektoru, jak prosazují odbory, ale odmítá. To proto, že ne na všechny skupiny veřejných zaměstnanců dopadl pokles reálných příjmů tak razantně, jako na zmiňovanou skupinu pracovníků v nejnižších stupních odměňování.
Návrh na růst platů se týká nejhůře placených pracovníků
Podle zástupců resortu se obě tabulky dotčených pracovníků upravovaly naposledy od září 2022. A reálné platy do nich spadajících zaměstnanců od roku 2019 do loňska kvůli vysoké inflaci klesly bezmála o 18 procent. Tarify nepedagogů ve školství, technických pracovníků v sociálních službách, úředníků a zaměstnanců v kultuře se pohybují od 12 140 korun pro zaměstnance bez vzdělání a praxe do 54 920 korun při nejvyšší kvalifikaci, odpovědnosti a praxi nad 32 let.
MPSV chystá novou síť sociálních služeb, některé přejdou pod kraje
Při případném sedmiprocentním růstu by platový základ činil od září od 12 990 do 58 770 korun, při desetiprocentním navýšení pak od 13 360 do 60 420 korun. Tarif státních zaměstnanců je mezi 16 130 až 68 200 Kč. Při zvýšení o sedm procent by to bylo od 17 260 do 72 980 korun, při desetiprocentním růstu od 17 750 do 75 020 korun.
Navýšení platů o sedm procent včetně odvodů by stát, samosprávy a zdravotní pojištění do konce roku vyšlo na 4,57 miliardy korun. Zvýšení o deset procent značí nárůst nákladů o 6,53 miliardy korun.
Odbory chtějí vyšší platy pro všechny a o 10 procent
S návrhem MPSV na růst platů od září pro určitou skupinu veřejných zaměstnanců nesouhlasí odbory. Tvrdí, že s nimi kabinet o navýšení platů pro letošní a příští rok nejedná a žádají plošný růst platů o deset procent. To pro všechny pracovníky veřejného sektoru.
„Po několika urgencích na předsedu vlády Petra Fialu se v červnu uskutečnila dvě jednání s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou. Na prvním jednání jsme vznesli požadavek na navýšení platových tarifů o 15 % od 1. 9. 2024. Následně jsme se pokusili najít kompromis. A snížili požadavek na 10 %,“ tvrdí zástupci odborů ve veřejných službách a správě.
Dále říkají, že v červenci dostali od ministra financí Zbyňka Stanjury [ODS] příslib, že před začátkem vládních prázdnin musí být o navýšení platů rozhodnuto a předseda vlády v této věci svolá jednání. Což se ale, jak dodávají, nestalo. Proto vstoupily některé z odborových svazů do stávkové pohotovosti.
Další růst platů a mezd lékařů už nemají pojišťovny z čeho krýt
Odbory po vládě požadují zvýšení tarifů i v ostatních tabulkách. Druhou tabulkou se řídí odměňování v sociálních službách a třetí zdravotníků a sester. Podle ministerstva tyto platy od roku 2019 do loňska ale vzrostly bezmála o 35 procent a reálně klesly o necelá čtyři procenta. Čtvrtá tabulka připadá lékařům a zubařům. Ti si za pětileté období polepšili o 28 procent, reálně ztratili asi devět procent. Učitelům v páté tabulce plat rostl bezmála o 22 procent. Reálný pokles byl 13 procent, uvádí ministerstvo.
–ČTK/RED–
