Barbora Macková, ředitelka Státního zdravotního ústavu, na sebe upozornila, když se v červnu stala i hlavní hygieničkou s postavením vrchní ředitelky ministerstva zdravotnictví pro ochranu veřejného zdraví. Důvody vysvětluje na Zdravé Zprávy.
Zdravé Zprávy ve spolupráci s Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví [IPVZ] přinášejí rozhovor s Barborou Mackovou, která aktuálně vede Státní zdravotní ústav [SZÚ], ale od letošního 12. června působí i jako hlavní hygienička ČR. Rozhovor původně vyšel na stránkách IPVZ. Zdravé Zprávy jej mírně upravily a zkrátily. V plné verzi je rozhovor k dispozici zde.
Jaký byl Státní zdravotní ústav v době svého založení a jaký je podle vás dnes?
Když SZÚ jako instituce před 100 lety vznikal, jeho úkolem bylo po rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku Československa hlídat kvalitu potravin, kvalitu pitné vody, kvalitu léčiv a vlastně všeho, co souviselo se zdravím a zdravotnictvím. Během let některé agendy přešly ze SZÚ do jiných samostatných institucí, ale do současnosti se věnuje problematikám, které obecně řeší hygienická služba.
Činnost SZÚ je tedy nyní spíše úzce zaměřena na konkrétní agendy?
Těch agend máme přesto i dnes velmi mnoho. Například edukace a preventivní aktivity, jak předcházet infekcím nebo civilizačním onemocněním, prevence jakéhokoli onemocnění a úrazů. Velká část kolegů se věnuje problematice pracovního lékařství a nemocem z povolání. Další agendou jsou chemická a toxikologická rizika. Ať už ze životního prostředí, z odpadů, ale také třeba z předmětů běžného užívání, z kosmetiky, chemická a mikrobiologická bezpečnost potravinových doplňků a vlastně i potravin.
Životní prostřední monitorujeme, říká Barbora Macková
Sledujete i životní prostředí?
Cílem a předmětem činnosti SZÚ je monitoring, průběžné sledování aktuálního stavu, je to biologický monitoring zdraví populace jako takové nebo monitoring životního prostředí. Sledujeme kvalitu ovzduší, pitné vody nebo výskyt nemocí. Zabýváme se i hodnocením zdravotních rizik, tedy tím, co naměříme.
S těmi výsledky dále pracujete pouze v rámci SZÚ?
Nikoliv, naším úkolem je ze zjištěných informací a evidence based zdrojů vytváření podkladů pro zdravotní politiku státu. To znamená pro rozhodování Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] nebo Krajských hygienických stanic [KHS]. To proto, aby docházelo k validnímu rozhodování ve prospěch ochrany zdraví obyvatel ČR.
Co vše zahrnuje preventivní činnost SZÚ?
Kromě edukace v rámci preventivní činnosti monitorujeme a připravujeme se na to, co by se mohlo stát. SZÚ má zároveň nezastupitelnou roli při řešení mimořádných a krizových situací. Naším úkolem je pomoci zjistit důvod toho, proč nějaký problém vznikl, nebo proč se něco konkrétního děje. SZÚ totiž má Národní referenční laboratoře v celé oblasti veřejného zdraví.
Macková obslouží dvě funkce. Bude hlavní hygienička i šéfka SZÚ
A právě třeba u infekcí jde o laboratoře s možnostmi a metodami, které terénní laboratoře běžně neprovádějí. Díky tomu, že jsme navázáni na zahraniční instituce podobného typu a spolupracujeme v rámci mezinárodních odborných sítí, tak umíme nastavit diagnostiku a detekci například patogenů, které by mohly být potenciálním rizikem. SZÚ tak hraje nezastupitelnou roli v celém systému krizové připravenosti a reakce na krizové situace.
Tři hlavní oblasti působnosti SZÚ
Dá se nějak zobecnit nebo popsat hlavní činnost SZÚ?
Jde o tři hlavní oblasti. Laboratoře a pracoviště komunikují s terénními laboratořemi a zpracovávají jejich vzorky. SZÚ je i výzkumnou institucí. Další oblastí je řešení předem naplánovaných projektů. Ty mají přinést posuny ve vědeckém zkoumání a jejich výsledky jsou využívány k tvorbě strategií. Poslední oblastí je administrativní část práce. Na SZÚ chodí mnoho dotazů a požadavků na zpracování podkladů. Jednou z dalších našich aktivit, které zaštiťujeme, je i externí hodnocení nebo zkoušení a prověřování kvality běžných laboratoří.
V čem je SZÚ přínosem pro lékaře? Obracejí se na něj lékaři, například i ambulantní specialisté, běžně?
Jakýkoli lékař, který je v kontaktu s pacienty, se s námi pravděpodobně setkal. Důvod je, že právě pro problematiku infekčních nemocí v SZÚ funguje celkem 24 Národních referenčních laboratoří. S těmito laboratořemi se všichni lékaři posílající své pacienty na odběry setkávají. Dobrým příkladem je Národní referenční laboratoř pro HIV/AIDS. Právě ta jediná v ČR vydává informaci o pozitivním výsledku konkrétního onemocnění. Ale jde i o jiné agendy a jiné infekce, například spalničky nebo nyní aktuální černý kašel. Díky tomu, že naše laboratoře jsou národními referenčními, což znamená, že dělají servis i běžným laboratořím a spádovost pro infekční problematiku je celorepubliková, tak s námi lékaři přicházejí do styku. SZÚ je pro každého lékaře v ČR dostupný i pro konzultace v problematikách, se kterými si nevědí rady v rámci lokální úrovně.
Lidé se na nás obracejí i kvůli topení
Měl by znát SZÚ i běžný občan a může se na něj s nějakými požadavky obracet?
Určitě by nás občané měli znát, a dokonce by bylo prima, kdyby pravidelně sledovali i naše webové stránky. Na nich máme k dispozici například informace a edukační materiály týkající se všech oblastí, kterým se věnujeme a které jsou připravovány právě pro potřeby veřejnosti. Jde o návody a doporučení, jak se například chovat v různých životních situacích. Typickým příkladem nejsou jen infekce, ale byla to i nedávná energetická situace.
Ano, v době, kdy dramaticky vzrostly ceny energií, lidé, protože chtěli šetřit náklady, se na nás obraceli s dotazy, jak dlouho, nebo na kolik stupňů třeba mají ohřívat vodu. Jaká jsou případná zdravotní rizika. Pokud by to neprováděli dobře anebo jak se mají chovat ve chvíli, kdy je velké vedro.
Hlavní hygienička ČR Barbora Macková
Nově jste byla jmenována i do funkce hlavní hygieničky ČR. Jaká je stěžejní náplň této funkce?
Hlavní náplní je „zajištění funkčního systému ochrany veřejného zdraví“. To pro veřejnost zní asi jako velmi těžko uchopitelný pojem. Tak, jak to vnímám já, je, aby hlavní hygienik dokázal zajistit fungování institucí, které tvoří celý proces ochrany veřejného zdraví, vůči veřejnosti. To znamená, aby fungovaly KHS, SZÚ a oba Zdravotní ústavy. To důležité z mého pohledu je, aby navíc skutečně fungovala i komunikace mezi jednotlivými institucemi. To nejen v rámci potřeb resortu, ale hlavně v rámci samotného systému. Navíc musí fungovat i komunikace a procesy meziresortně, protože veřejné zdraví je meziresortní záležitost.
Je tedy podstatou práce hlavního hygienika role koordinační a metodická?
Ano, pokud celý systém veřejného zdraví a jeho ochrany funguje, tak o něm běžný člověk vlastně ani neví. Což je důkaz, že svoji práci hlavní hygienik dělá dobře. Ovšem podstatou té role nebo funkce je, že ve chvíli, kdy bude potřeba řešit nějakou situaci, která není standardní, ale je mimořádná, tak v tu chvíli je hlavní hygienik osoba, která stojí v čele systému a koordinuje aktivity k tomu, aby se situace vyřešila.
Funguje to nyní v praxi?
My máme nastavený systém KHS, který podle mě funguje. Každý region řeší svoje specifické situace a specifické problémy. Ředitel KHS je osoba plnící v podstatě roli hlavního hygienika pro daný kraj. Pokud jde o situaci lokální nebo regionální, tak je řešení v kompetenci krajského ředitele a hlavní hygienik situaci pouze monitoruje a vyhodnocuje. Ale ve chvíli, kdy se řeší mimořádná situace například na pomezí dvou nebo tří krajů, tak v té chvíli je rolí hlavního hygienika koordinovat činnosti a situaci řídit. Také monitoring a metodické vedení v době, kdy se nic neděje, je neskutečně důležitý úkol, aby systém mohl fungovat ve chvíli, kdy se naopak něco děje.
Práce pro SZÚ i práce hlavní hygieničky ČR
Jak rozdílná je práce hlavní hygieničky od práce SZÚ nebo na SZÚ?
Odborně jde vlastně o stejnou práci. V obou pozicích se řeší úplně stejné odborné problematiky, jde ale o jinou úroveň řízení. Pro hlavního hygienika je metodickým a monitorovacím zázemím SZÚ. To je národní úroveň. Svoji roli v rámci SZÚ nyní tedy navíc doplňuji z role hlavního hygienika i o část exekutivní a implementační, kterou na regionální úrovni plní krajské hygienické stanice.
Proč jste vlastně funkci hlavní hygieničky přijala?
Jeden z důvodů, proč jsem tuto výzvu přijala a přihlásila se do výběrového řízení, byl, že jsem přesvědčena, že tento krok pomůže systému hygienické služby. Pokud má fungovat, tak jedině dohromady. Mým cílem je logicky propojit něco, co bylo historicky před několika desítkami let od sebe odděleno. Mým cílem je, aby systém fungoval a byl efektivní.
Zdravotní ústavy a jejich role
Jak do toho systému zapadají ještě dva, vámi zmíněné, Zdravotní ústavy se sídlem v Ústí nad Labem a v Ostravě?
Původně měla každá KHS svoje laboratorní zázemí, svoje vlastní laboratoře. Když hygiena realizuje státní zdravotní dozor, tak odebírá vzorky a ty vzorky jí vyšetřovaly původně jejich vlastní laboratoře. Když došlo k rozdělení krajských hygien, ze kterých se staly správní úřady, a tím pádem exekutivní složka, tak ty laboratoře, které původně byly součástí hygien, byly nově definovány do dvou samostatných Zdravotních ústavů. Z toho důvodu mají Zdravotní ústavy centrály v Ústí nad Labem a v Ostravě. Každý ústav má v podstatě v každém okrese svoji laboratoř, která vznikla z laboratoře původně podléhající hygienické stanici.
Fakticky to je tak, že na začátku se laboratořím vlastně jen změnil jejich zřizovatel, ale fungovaly stejně?
Ano, nicméně postupem let už jich dnes není tolik. Z části laboratoří, protože dělaly i servis pro nemocnice, se staly laboratoře fungující v rámci oblastních nebo menších nemocnic. Někde došlo ke sloučení třeba dvou laboratoří. Důvod byl, že objem práce, která se dělá pro KHS, nestačí pokrýt veškeré náklady pro samostatný provoz laboratoře. To znamená, že laboratoře si hledají práci i pro jiné subjekty v rámci toho, co umí. Což je jedna z věcí, na kterou je potřeba se také podívat, aby fungovala. Za mě by Zdravotní ústavy pořád měly být primárně laboratořemi, které dělají službu KHS právě pro státní zdravotní dozor.
Evropská legislativa a chystané změny
Jde o váš cíl, nebo to má i jiné důvody?
Ona nás k tomu nyní tlačí i evropská legislativa. Ta definuje statut takzvaných úředních laboratoří, které jsou pro všechny oblasti v rámci veřejného zdraví. To platí například v chemických analýzách, které mají být k ruce státu, aby prováděly kontrolu analýz dle legislativy. A rovněž připravovaly podklady pro opatření v rámci ochrany zdraví.
Chápu správně, že aktuálně připravovaný zákon o hygienické službě měl původně spojit krajské hygienické stanice a SZÚ do jedné instituce?
Tak to úplně nejde, protože každá z těch institucí je zřízena podle úplně jiného zákona. KHS jsou služební úřady a jsou pod zákonem o státní službě. Zdravotní ústavy a SZÚ jsou zřízeny podle zákona o ochraně veřejného zdraví a jsou zároveň zdravotnickými zařízeními. Systém by i nadále měl fungovat tak, aby v něm měla každá instituce svoji roli. Avšak mělo by se jednat o jeden systém, aby na sebe veškeré úkony a agendy navazovaly procesně. Proto si nedovedu v tuto chvíli představit, že by byla jen jedna instituce, ale to, že musí fungovat proces dohromady, je naprosto jasné.
Dojde tedy naopak k posílení role SZÚ?
Role SZÚ je jedinečná, ale musí fungovat v rámci celého systému a cílem rozhodně není SZÚ rušit.
Krajské hygienické stanice
Až bude zákon o hygienické službě novelizován, jakou změnu nebo výhodu to bude mít pro lékaře, případně pro občany?
To, co by se mělo změnit a co je vlastně jedním z cílů transformace hygienické služby, když do ní zařadím i SZÚ, KHS a Zdravotní ústavy, je sjednocení metodického vedení a metodik. To znamená, že všichni by měli pocítit změnu v tom, že když si budou nechávat schvalovat například provozní řád na kterékoli KHS nebo ať budou řešit jakýkoli problém, tak by ho měli pokaždé řešit v podobném režimu a dostat stejné rozhodnutí. To znamená, že by se už nemělo stát to, co se nyní občas děje. Pokud mám jako lékař ambulance ve dvou nebo třech různých krajích, tak s každou KHS v rámci provozního řádu řeším jiné oblasti, protože každá KHS klade důraz na jiné položky a je to komplikované.
Nově se tedy sjednotí metodiky a přístup k posuzování a řešení problémů?
Ano, ale samozřejmě při zohlednění specifik jednotlivých regionů a případů. Základní a zásadní věci a dokumenty, které si žadatel musí připravit, tak ty by měly být po celé ČR stejné. Jde o to sjednotit přístupy v posuzování žádostí a v rozhodnutích, které KHS vydávají.
Příští rok SZÚ oslaví 100 let od svého založení. Máte nějakou perličku z doby existence ústavu?
O perličkách bychom si mohli povídat ještě třeba hodinu. Jednou z nich je třeba ta, že v SZÚ historicky pracoval i profesor Raška [prof. MUDr. Karel Raška, DrSc., pozn. autora]. Ten se zasloužil o celosvětové vymýcení pravých neštovic. A právě i s ohledem na naší dlouhou a bohatou historii, kromě okénka na webu ústavu, budeme k výročí našeho založení otvírat vlastní muzeum v prostorách SZÚ. Rozhodně máme co ukázat.
Jan Brodský, IPVZ
—
MUDr. Barbora Macková, MHA vystudovala 3. lékařskou fakultu UK v Praze. Nyní zastává pozici ředitelky Státního zdravotního ústavu [SZÚ]. Do ústavu nastoupila v roce 1995 jako klinická mikrobioložka. V rámci praxí postupně prošla všemi odbornými centry SZÚ, klinickou laboratoří v nemocnici a praxí na krajské hygienické stanici.
Od roku 2010 se věnuje oblasti managementu a řízení systémů. To jako manažerka kvality nebo jako vedoucí odborného centra. V pandemii covidu-19 působila v Integrovaném centrálním řídícím týmu jako koordinátorka vyšetřujících laboratoří. Rovněž je stálou členkou Centrálního řídícího týmu na ministerstvu zdravotnictví.
