Výzvu na sjednocení přeshraničního vyplácení penzí v zemích Evropské unie na jednání unijních ministrů práce a sociálních věcí [16.7.] předložil český ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL].
Praxe v Česku, ale i v dalších zemích Evropské unie [EU] ukazuje dlouhé a vleklé prodlevy ve výplatě těchto důchodů. Výzva míří ve věci hladšího vyřizování přeshraničních penzí i na Evropskou komisi [EK]. Českou republiku v její iniciativě podle MPSV dosud podpořilo jedenáct členských států. Patří mezi ně například Belgie, Francie, Německo a Slovensko.
Podle zástupců Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV] výzva reaguje na průtahy proplácení důchodů lidem, kteří pracovali část života v zahraničí. V textu výzvy stojí, že proplácení penzí se v těchto případech neúměrně vleče. Anebo to, že dostat peníze z některých zemí EU zabere mnoho měsíců.
„Mobilita pracovníků na vnitřním trhu úzce souvisí s jejich sociální ochranou. Koordinace systémů sociálního zabezpečení pro migrující osoby musí efektivně fungovat jak během aktivního života pracovníků, tak i po skončení jejich aktivní kariéry,“ uvádí česká výzva.
Jestliže daný člověk pracoval za svého aktivního života v několika zemích EU, může mu vzniknout nárok na důchod v každé z nich. To uvádí unijní předpisy. Žádost o důchod zpravidla podává v zemi, kde bydlí nebo kde naposledy pracoval. Tato země je pak odpovědná za vyřízení této žádosti. A rovněž zodpovídá za shromáždění údajů o příspěvcích na důchodové pojištění ze všech zemí, ve kterých žadatel bydlel a pracoval.
Přeshraniční výplata penzí je docela problém
Dokument konstatuje, že jen v roce 2021 se proplatilo zhruba šest milionů penzí důchodcům žijícím v jiné zemi. Co se týče Česka, tak ve stejném roce podle zjištění redakce Zdravé Zprávy, Česká správa sociálního zabezpečení [ČSSZ] vyplácela důchody celkem 2 881 424 důchodcům v České republice. Avšak dalších bezmála 100 tisíc jich sociální správa zasílala do zahraničí.
Nejvyšší podíl důchodů do zahraničí směřoval tradičně na Slovensko, to v součtu 35 493 důchodů. Naopak Sociálna poisťovňa vyplatila do České republiky 14 158 penzí. Druhý nejvyšší podíl penzí zasílala ČSSZ do Německa, celkem 19 685 dávek. A 16 895 jich mířilo do Polska.
Slováci vzali Čechům pracujícím na Slovensku příspěvek na péči
Výzva ale uvádí, že stovky až tisíce nových důchodců čekají mnoho měsíců na výpočet svých důchodů, které se skládají z několika dílčích penzí z jednotlivých členských států.
Zároveň připomíná, že jsou to právě lidé pobírající starobní, invalidní a pozůstalostní dávky, kteří patří k nejzranitelnějším sociálním skupinám v unijním prostoru.
„Pokud prosazujeme a podporujeme volný pohyb pracovníků, musíme také zajistit, aby se k nim včas dostala legitimní sociální ochrana v důchodu,“ uvádí text české výzvy MPSV.
Ministerská výzva apeluje i na EK
Výzva odkazuje na nedávnou zprávu bývalého italského premiéra Enrica Letty o budoucnosti vnitřního trhu v EU. Ta mimo jiné volá po lepší koordinaci, pokud jde o sociální zabezpečení. V tom podle ní musí pomoci hlavně Evropská komise.
„Podporujeme záměr Evropské komise průběžně sledovat, jak rychlé jsou reakce jednotlivých členských států, a poskytovat pomoc těm zemím, kde dochází k největším zpožděním,“ uvádí dokument.
Jednotlivé členské státy by zároveň měly co nejdříve zprovoznit systém EESSi. To je Elektronická výměna informací o sociálním zabezpečení. Sytém umožní, až se plně zprovozní, rychlou výměnu dat mezi institucemi v EU. Což platí například v souvislosti s výpočtem důchodových nároků osoby, která pracovala v několika členských státech. Do EESSi mají již nyní přístup instituce sociálního zabezpečení.
–ČTK/RED–
