Při neplaceném volnu si musí zaměstnanci ohlídat, zda v daném měsíci odvedli alespoň minimální výši zdravotního pojištění. V opačném případě jej doplatí. Účast na zdravotním pojištění je v Česku na rozdíl od sociálního pojištění povinná.
Na neplaceném volnu se musí zaměstnanec se svým zaměstnavatelem vždy dohodnout a ideálně dobu jeho čerpání stanovit písemně. Konkrétní důvody ani délku čerpání neplaceného volna zákoník práce nestanovuje. Jde tak vždy o dohodu na obou stranách pracovního poměru. Podstatné ale je, že za neplacené volno nepobírá zaměstnanec mzdu či plat, protože zkrátka nepracuje. A stejně tak mu nenáleží za dobu strávenou na neplaceném volnu náhrady mzdy či platu.
Co si ale musí zaměstnanec při neplaceném pracovním volnu ohlídat, je zdravotní pojištění. Přesněji to, zda jeho hrubý výdělek v daném měsíci dosáhl alespoň výše minimální mzdy, ze které se vypočítává minimální odvod na zdravotní pojištění.
„V době neplaceného volna zaměstnanci nevzniká nárok na mzdu/plat. Za každého zaměstnance však musí být v kalendářním měsíci odvedeno zdravotní pojištění alespoň v minimální výši, které činí 13,5 procenta z minimální mzdy,“ potvrzuje mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] Viktorie Plívová.
Letošní výše minimální mzdy je 18 900 korun a minimální odvod na zdravotní pojištění činí 13,5 procenta z této částky. Zaměstnanec odvádí 4,5 procent a zaměstnavatel odvádí 9 procent z hrubé mzdy či platu. Tudíž letos zaplatí na zdravotním pojistném každý zaměstnanec alespoň 2 552 korun. Přičemž tuto povinnost plní, respektive administruje za zaměstnance každý měsíc jejich smluvní zdravotní pojišťovně zaměstnavatel.
I při neplaceném volnu se platí zdravotní pojištění
Obecně lze říci, že pokud si zaměstnanec se svým zaměstnavatelem dojedná neplacené volno v jednotkách dnů v měsíci, pak jeho hrubá mzda či plat zřejmě neklesnou pod minimální mzdu 18 900 korun. Minimální odvod na zdravotní pojištění tak příjem pokryje. A tedy zaměstnanec nemusí nic neřešit.
V opačném případě, kdy je kvůli čerpání neplaceného volna hrubá mzda či plat nižší než minimální mzda v daném roce, pak nesplní ani vypočtené zdravotní pojištění z této hrubé mzdy/platu minimální odvod.
„V takovém případě musí být při výpočtu zdravotního pojištění proveden takzvaný dopočet, aby byl dodržen minimální vyměřovací základ,“ upozorňuje mluvčí VZP ČR.
Rozdíl v pojistném si pak musí zaměstnanec uhradit z vlastních prostředků. Obdobně bude postupovat v případě, kdy zůstal na neplaceném volnu celý kalendářní měsíc. Pak zdravotní pojištění v jeho minimální výši, tedy 2 552 korun, zaplatí v plné výši sám.
Platby na zdravotní pojištění vzrostly ne o desetikoruny ale stokoruny
Ale je třeba vědět, že po dobu neplaceného volna zůstává pojištěnec nadále zaměstnancem podle uzavřené pracovní smlouvy. To znamená, že zdravotní pojištění za něj nadále odvádí jeho zaměstnavatel. Tedy i na způsobu jeho úhrady pojišťovně za daný měsíc, kdy čerpal neplacené volno, se musí obě strany dohodnout. Pojistné za své zaměstnance zdravotním pojišťovnám hlásí a odvádí každý měsíc vždy jejich zaměstnavatel.
Minimální odvod neplatí pro zaměstnané státní pojištěnce
O něco jednodušší postavení mají při čerpání neplaceného volna zaměstnaní státní pojištěnci [důchodci, studenti, lidé na rodičovské dovolené, a jiní, pozn. red.]. Pro tuto skupinu pojištěnců, za které každý měsíc odvádí zdravotní pojištění stát, neplatí minimální vyměřovací základ. Jinak řečeno, výši jejich měsíčního odvodu na zdravotní pojištění určí výše jejich výdělku v tomto měsíci.
Minimální vyměřovací základ nemusí dodržet ani zaměstnanec, který je zároveň osoba samostatně výdělečně činná [OSVČ] a odvádí měsíčně zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Minimální zdravotní pojištění neplatí pro OSVČ, za které ho platí stát
Účast na zdravotním pojištění je v Česku povinná, na sociálním pojištění není. A jelikož při neplaceném volnu nemá zaměstnanec nárok na mzdu a plat nebo jejich náhrady, neplatí tak za tuto dobu ani žádné sociální pojištění a ani patnáctiprocentní daň z příjmu fyzických osob. Na druhou stranu se tato doba strávená na neplaceném volnu danému zaměstnanci nezapočítává do doby pojištění pro posuzování nároku na důchod. Pokud chce zaměstnanec i tuto dobu strávenou na neplaceném volnu započítat do pojistné doby, pak může odvod na důchodové pojištění alespoň v jeho minimální výši uhradit sociální správě dobrovolně.
–VRN–
