Nejen pracovní odměna, ale i důchody, výsluhy či peníze od rodiny se vězňům nově rozdělí stejně jako příjem za práci. Ne všechny peníze půjdou na splátku dluhů. Více než čtvrtinu ze všech příjmů dostanou vězni na kapesné a na úspory.
Změnu v rozdělování všech příjmů vězňů přináší novela zákona o výkonu trestu odnětí svobody s účinností od ledna 2025. A jak upozorňuje právník Kanceláře veřejného ochránce práv Jiří Matuška, jde o krok správným směrem.
„Trest odnětí svobody není trest ztráty důstojnosti. To že, části odsouzených po zaplacení dluhů vůbec nic nezbývá, rozhodně důstojné není. Ano, mýdlo, toaletní papír, případně hygienické vložky jim musí poskytnout věznice, ale sami si nemohou pořídit například ani potřebné léky s doplatkem,“ říká k současné praxi rozdělování příjmů osobám ve výkonu trestu odnětí svobody Matuška.
Taková praxe je podle něj nešťastná i v tom, že se lidé ve věznicích pak často dále zadlužují. To se ale změní od ledna příštího roku, kdy se budou veškeré příjmy odsouzených rozdělovat ve stejném poměru, jako je tomu nyní u jejich pracovní odměny.
Více než čtvrtina peněz zvenku půjde na kapesné a úložku
To znamená, že 72 procent veškerých příjmů půjde podle upravené vyhlášky na splátky dluhů. Zbývajících osmadvacet procent půjde na vlastní potřebu daného vězně. Přičemž na kapesné půjde z těch 28 procent 17 procent a zbylých 11 procent z daného příjmu uloží věznice na speciální účet. Z této částky si vězeň zaplatí třeba cestu domů po výkonu trestu nebo mu pomohou s úhradou bydlení.
Za stávající praxe míří veškeré peníze poukázané odsouzené osobě například od rodiny nebo jako důchod v plné výši na splátku jeho případných dluhů. To s výjimkou zmiňované pracovní odměny, která se v tomto poměru rozděluje již nyní.
„Aktuálně všechny příjmy mimo věznici míří na splátky dluhů. V minulosti ale dokonce jednu dobu panoval opačný extrém, kdy vězňům naopak neodcházely na úhradu jejich dluhů žádné peníze,“ připomíná Matuška a dodává, že s tím měli pochopitelně zase problém věřitelé.
V léčbě rakoviny mají vězni horší podmínky než lidé na svobodě
Od ledna 2025 tak více než čtvrtina příjmů poukázaná takzvaně zvenku vězňům nově zůstane. Podobně jako i lidem na svobodě zůstává minimální nezabavitelná částka, podotýká Matuška.
Výdělky ve vězení jsou nízké, ale už i motivují
I odsouzení lidé si mohou ve věznicích přivydělat a pak si za peníze nakoupit základní potraviny, hygienické potřeby, tabák či tiskoviny. V každé věznici totiž funguje kantýna. Hotovost u sebe odsouzení ale držet nesmějí. Podle Matušky existují dva způsoby, jak si zboží z takové vězeňské kantýny nakoupí. Buď si pro něj přímo zajdou a vyberou si ho a peníze za něj jim vězeňská služba strhne z jejich vězeňského účtu. Pokud na něm mají peníze. Anebo si zboží objednají ze seznamu a služba jim ho pak roznese po celách.
„A ta cena se pak opět odečte z vězeňského konta. Podobně dochází i k úhradě léků, které odsouzenému předepíše lékař,“ vyjasňuje Jiří Matuška.
Stát dává do zdravotního pojištění nejméně. Škodí to těm nejchudším
V kantýně se jim nabízí základní potraviny, jako je pečivo, ovoce a zelenina. Dále časopisy, noviny a ve věznicích tolik oblíbené tabákové výrobky. Nicméně Matuška upozorňuje i na časté stížnosti odsouzených na to, že ceny ve vězeňských kantýnách jsou ve srovnání s cenami zboží v jiných obchodech podstatně vyšší. Což je podle něj způsobeno tím, že tyto kantýny provozuje soukromá osoba, která chce z prodeje profitovat co nejvyšší zisk. Proto podle něj většina věznic srovnává ceny v těchto kantýnách s cenami v okolních obchodech. Ovšem nikoli v supermarketech, ale ve večerkách nebo provozech ve výrobnách či nemocnicích. To s ohledem na omezený okruh zákazníků, vysvětlil důvody Jiří Matuška.
Vězni dostávají 150 Kč na měsíc jako sociální kapesné
K pracovní odměně pak říká, že ani ta neumožnuje odsouzeným zvlášť veliké nákupy. Nemá totiž povahu standardní závislé činnosti, jako je tomu u zaměstnanců podle zákoníku práce.
„Na odsouzené se nevztahují pravidla pro minimální mzdu,“ říká s tím, že vězni pobírají pracovní odměnu, která je ale nižší než mzda v běžné společnosti.
Do roku 2018 šlo o částku 3 700 korun za měsíc. Což vězně k práci příliš nemotivovalo. Proto došlo k navázání této pracovní odměny na minimální mzdu a dnes se její výše vypočítává polovinou minimální mzdy v základní složce. Do ní spadají ty nejjednodušší manuální práce.
Pokud si vězni nevydělávají a nemají ani žádný jiný příjem, pak dostávají takzvané sociální kapesné. To od letošního května činí 150 korun na měsíc. Do té doby dostávala tato skupina vězňů stokorunu na měsíc. Podle Matušky dostávají sociální kapesné typicky starší nebo nemocní odsouzení bez nároku na starobní nebo invalidní důchod.
–VRN–
