Povinné odvody státu za nesplnění podílu zaměstnaných osob se zdravotním postižením se od příštího roku odstupňují až na 3,5násobek průměrné mzdy. Na pracovní podporu lidí se zdravotním omezení stát vydá ročně přes 10,5 mld. Kč.
Zrušení 5tisícového příspěvku pro firmy při zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním [OZZ] vláda na svém včerejším [3.7.] jednání neschválila. Příspěvek jim tak budou úřady práce vyplácet nadále. Oproti tomu kabinet schválil ustanovení novely zákona o zaměstnanosti, podle kterého se mají odvody firem státu za nesplnění povinného podílu zaměstnaných OZP odstupňovat.
„Novela přináší změny, které mají za cíl podnítit zaměstnavatele k větší motivaci při zaměstnávání osob se zdravotním postižením na volném trhu práce,“ uvedl po jednání ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL], jehož resort vládě novelu předložil a s jejíž účinností se počítá od ledna příštího roku.
Nyní musí firmy s více než 25 zaměstnanci povinně zaměstnávat alespoň čtyři procenta osob se zdravotním postižením. Pokud tuto povinnost neplní, pak úřadům dokládají, že odebírají výrobky nebo služby z chráněných dílen za nejvýš 28násobek průměrné mzdy. Nebo si tuto povinnost splňují extra odvodem státu ve výši 2,5násobku průměrné mzdy za každou OZP, kterou měly v daném roce zaměstnat.
Vyšší odvody státu za nezaměstnání OZP
Stávající novela mění výši tohoto odvodu v závislosti na procentuálním podílu zaměstnaných osob se zdravotním hendikepem. Zaměstnavatelé s méně než procentem zdravotně postižených zaměstnanců zaplatí státu 3,5násobek průměrné mzdy. Při podílu od jednoho do tří procent pak státu odvedou za nesplnění povinnosti dvojnásobek průměrné mzdy a od tří do čtyř procent pak ve výši jedné průměrné mzdy. To vždy za 1. až 3. čtvrtletí daného roku.
Změna by měla podle ministerstva práce vést ke zvýšení zájmu firem zaměstnávat osoby se zdravotním hendikepem. To proto, že si sníží povinnou náhradu za jejich nezaměstnání ve formě extra odvodu do státního rozpočtu.
Se zdravotně postiženými se na českém trhu práce vesele kšeftuje
Přibližně 29 procent zaměstnavatelů bude odvádět státu více finančních prostředků. Nebo v ideálním případě začnou více přímo zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, dodal k opatření ministr Jurečka.
Zastropování příspěvku na další náklady
Novela zasahuje i do poskytovaných příspěvků firmám při zaměstnávání lidí se zdravotním hendikepem. Konkrétně jde o zavedení maximální částky pro zvýšení příspěvku na další provozní náklady. Často jde příspěvky na dopravu do práce nebo na asistenci při práci.
Na zaměstnávání OZP v 1., 2. a 3. stupni invalidity dává stát firmám následující příspěvky:
- Paušální platba 1 000 Kč.
- Až 75 procent mzdy daného zaměstnance do maximální výše 15 700 Kč.
- Příspěvek na další náklady, jako jsou výdaje spojené s poskytováním pracovní asistence nebo dopravy do práce aj. Celková výše příspěvku nesmí přesáhnout 16 700 Kč. Přičemž výše úvazku neovlivňuje zvýšení tohoto příspěvku. Jinak řečeno, nezáleží na tom, jestli má zaměstnanec plný úvazek či zkrácený úvazek.
Horní limit tohoto příspěvku se podle novely stanoví podle částky mzdového příspěvku za všechny zaměstnance. A nesměl by přesáhnout 0,8násobek čtvrtletních příspěvků. Navýšení by se nevyplácelo na agenturního pracovníka a při práci z domova nebo z jiného místa. Zároveň dojde ke zpřesnění dalších uznatelných nákladů pro účely zvýšení příspěvku, aby nedocházelo k jeho zneužívání.
Firmy dostanou na zdravotně postižené 15 700 Kč zpětně od ledna
„Praxe ukazuje situace, kdy zaměstnavatelé uvádějí své rodinné příslušníky jako asistenty a uplatňují neúměrně vysoké další náklady na externí dopravu. Přičemž některé firmy zajišťující tuto dopravu jsou majetkově propojeny s žadatelem o příspěvek,“ zdůvodnil úpravu ministr Jurečka.
Nelegální pracovníci a inspekce práce
Novela rozšiřuje kompetence inspektorů práce v oblasti kontrol zákonného zaměstnávání pracovníků. Inspektoři by mohli nově zveřejňovat názvy firem, jež zaměstnávaly takzvaně načerno. To na úřední desce Státního úřadu inspekce práce po dobu až jednoho roku.
„Cílem tohoto opatření je zpřístupnit veřejnosti informace o subjektech, kterým byla uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce nebo zastřené zprostředkování zaměstnání,“ vysvětlují důvody uveřejňování těchto firem zástupci MPSV.
Při kontrolách budou moci inspektoři nově používat i audiovizuální techniku. S její pomocí pak skrytě, tedy bez vědomí kontrolovaných osob a dalších, je i nahrávat. Od tohoto kroku si resort slibuje snížení počtu nelegálních pracovníků ve firmách.
–VRN–
