Ať už jde o politickou propagandu nebo obchodní marketing, vyplatí se „být ženou.“ Umělá inteligence [AI] ukazuje, že lidský mozek zůstává náchylný ke vžitým genderovým stereotypům. A ty se přesunuly i do světa internetu.
Když odborník na šíření dezinformací na tchajwanském ministerstvu spravedlnosti Wen-Ping Liu pozoroval snahu Číny ovlivnit prostřednictvím sociálních sítí volby na Tchajwanu, zarazil ho jejich jeden společný rys.
Byly to ženy, nebo alespoň to, co se ženami zdálo být. Falešné profily, které se prohlašovaly za ženy, vzbuzovaly mnohem větší pozornost a byly úspěšnější než ty, v nichž vystupovali muži. Proč? Protože ženský prvek funguje lépe i na internetu. Proto už se ho zmocnila i umělá inteligence.
„Předstírat na internetu, že jde o ženu, je ten nejspolehlivější způsob, jak si získat důvěryhodnost,“ říká Liu.
Lidé od nepaměti přisuzují neživotným věcem lidské vlastnosti. V angličtině jsou třeba lodě, ač neživotné, ženského rodu. A tak dává smysl, že lidské vlastnosti činí z falešných profilů na sociálních médiích přitažlivější záležitost. Více o tom píše agentura AP v článku „Faking an honest woman: Why Russia, China and Big Tech all use faux females to get clickss.“
Umělá inteligence: Hranice mezi mužem, ženou a strojem
„Jestliže hodláte někomu naočkovat emoce a vřelost, je velmi snadným způsobem, jak toho dosáhnout, to použitím ženské tváře a hlasu,“ říká Sylvie Borauová, profesorka a výzkumnice z francouzského Toulouse.
Ta zjistila, že uživatelé internetu dávají přednost „ženským“ chatbotům a online asistentům. Mají je totiž za lidštější.
„Lidé mají tendenci vidět ženy jako přívětivější a méně nebezpečné než muže,“ vysvětluje Borauová.
Muže lidé vnímají spíše jako kompetentnější, ale zároveň také jako nebezpečnější. Možná proto mnoho lidí, ať už vědomě, či podvědomě, „dává přednost“ falešným účtům, které se tváří jako ženy.
Tak například. Když Sam Altman, šéf OpenAI, hledal hlas pro populární nástroj AI ChatGPT, spojil se s americkou herečkou Scarlet Johanssonovou. Altman ji požádal o její „hlas“ s tím, že by ho používal hlasový asistent. Johanssonová jeho žádost odmítla a pohrozila žalobou. A to i tehdy, kdyby využil jen jí „podobného hlasu.“
Ženský prvek v kampaních má další rozměr
Ženské obrazové profily, zvláště ty, které zobrazují ženy s dokonalou pletí, plnými rty a doširoka otevřenýma očima ve vyzývavém oděvu, nabízejí i další benefit. Přitáhnou pozornost mužského publika. Výzkumy Boraeuové zjistily, že „ženské“ chatboty jsou mnohem častěji terčem sexuálního obtěžování než ty mužské.
Online seznamky lákají. Lidé na nich ale končí i s pohlavní nákazou
A profily na ženských sociálních médiích mají v průměru více než třikrát vyšší sledovanost ve srovnání s mužskými. Vyplynulo to z porovnání 40 000 profilů, které provedla izraelská technologická firma Cyabra. Ženské profily mladších věkových kategorií pak mají vůbec největší sledovanost.
„Vytvoření falešného účtu a jeho prezentace jako ženy zvýší sledovanost. A ta je mnohem vyšší, než když se prezentuje jako muž,“ uvedla zpráva společnosti Cyabra.
Výzkumníci společnosti NewsGuard našli stovky falešných účtů, některé i s obrázky generovanými umělou inteligencí, které kritizovaly prezidenta Joea Bidena. Stalo se to poté, kdy někteří podporovatelé Donalda Trumpa umístili na svoje fotografie nápis – My Bidena volit nebudeme!
Zatímco mnoho z těchto postů bylo autentických, více než 700 pocházelo z falešných účtů. Mnoho profilů se uvádělo jako mladé ženy ze států Illinois nebo Floridy. Jeden profil se jmenoval PatriotGal1480. Jazyk mnoha z těchto účtů zněl téměř identický a účty doprovázely fotografie vygenerované umělou inteligencí. Případně ukradené jiným uživatelům. Agentura AP uvádí, že mnohé z nich ukazovaly na kontakty v Číně a Rusku.
Polidšťování AI může vést k odlidšťování žen
Zpráva Spojených národů uvedla, že existují další důvody, proč tolik falešných účtů a chatbotů prezentuje ženský hlas. To zkrátka proto, že je vytvořili muži.
O pohlaví dítěte „rozhoduje“ výhradně muž, říká prof. Trávník
Zpráva pod názvem „Jsou roboti sexističtí?“ monitorovala genderové rozdíly v technologickém průmyslu a došla k závěru, že různorodější programování a vývoj AI by mohly omezit sexistické stereotypy ve svých produktech.
„Pokud si vyberou ženskou postavu, může to vést k růstu sexistického postoje vůči reálným ženám?“ ptá se Boraeuová.
Na druhé straně chápe programátory, kteří se snaží udělat své chatboty co nejpodobnější lidem.
„Je to začarovaný kruh,“ obává se a uzavírá téma: „Polidšťování umělé inteligence může vést k odlidšťování žen.“
Michal Achremenko
