Zajištění dostupnosti pohotovostní služby budou mít nově na starosti zdravotní pojišťovny. Počítá s tím novela zákona o zdravotních službách. Pohotovosti mají podle novely povinně fungovat při všech urgentních příjmech.
Návrh novely zákona o zdravotních službách představil na dnešní [25.6.] tiskové konferenci v Poslanecké Sněmovně PČR ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09]. Zásadní změnu přináší ustanovení v tom, že se pohotovostní služby nově převedou pod zdravotní pojišťovny. Nyní je zřizují a spravují kraje.
„Pacientům nově garantujeme základní síť lékařské pohotovostní služby. Zároveň má být odpovědnost za organizaci a zajištění pohotovostních služeb přesunuta z krajů na zdravotní pojišťovny,” uvedl ministr Válek.
Dlouho diskutovanou změnu zdůvodnil ministr tím, že pojišťovny mají oproti krajům dostatek finančních nástrojů k tomu, aby lékaře dostatečně motivovaly sloužit na pohotovostech. Podle zákona má tuto povinnost každý poskytovatel zdravotní péče, upozornil ministr.
„Zároveň dochází k výraznému odbourávání administrativní zátěže dopadající na krajské úřady, právě na základě přenesení odpovědnosti za organizaci a zajištění pohotovostních služeb,” dodal ministr.
Pohotovosti povinně u každého urgentu
S účinností novely se počítá od příštího roku. Nicméně jak dodal ministr, záleží na legislativním vypořádání změn. Další podstatnou změnou je to, že pohotovosti mají fungovat při každém urgentním příjmu. Za stávající situace je asi dvanáct urgentních pracovišť bez pohotovosti. Od nové úpravy si vedení ministerstva slibuje zlepšení organizace práce s pacienty, kteří přicházejí do nemocnice kvůli neodkladné či akutní péči.
V říjnu resort podle Válka také vypíše dotace na dobudování nebo úpravy urgentních příjmů tak, aby při nich fungovaly i pohotovosti. Zdravotní sestra pak rozhodne o tom, zda si zdravotní stav pacienta žádá ošetření na urgentním příjmu nebo mu postačí vyčkat na lékaře sloužícího na pohotovosti.
„Tam, kde není pohotovost, nefunguje třídění. Všechny pacienty obslouží na urgentním příjmu. A to je špatně,” vysvětlil hlavní cíle ministr Válek.
Další podstatný rozdíl spočívá v tom, že zatímco na pohotovosti platí pacienti regulační poplatek 90 korun, tak na urgentu je zdravotníci ošetřují bezplatně a navíc okamžitě. Což podle ministra vede mnohé lidi ke zneužívání urgentních zdravotních služeb. Na to na nedávném Výboru pro sociální politiku upozornili jeho poslanci v souvislosti s rostoucími výdaji pojišťoven na tuto péči.
Předseda Výboru Vít Kaňkovský [KDU-ČSL] uvedl, že se začala záchranka nadužívat hlavně po pandemii covidu. Podle jeho odhadu až o polovinu více ve srovnání s dobou před ní.
„Lidé, záchranky, začínají být vyhořelí,“ shrnula náladu na záchrankách poslankyně Jana Pastuchová [ANO] s tím, že z vlastní zkušenosti ví o tom, jak roste počet výjezdů zdravotnických záchranářů.
Zneužívání záchranky v Česku je do nebe volající, tvrdí poslanci
Již dříve se podle ní zvažovala možnost placení jejích výjezdů jako opatření, aby si lidé rozmysleli, zda si tuto akutně poskytovanou péči jejich zdravotní stav opravdu žádá.
„Narazili jsme ale na to, že pacient nedokáže rozeznat, co je pro něj život ohrožující,” řekla.
Poplatek za zneužití urgentu se neřeší
Podle poslankyně dispečerka na telefonu s jistotou nepozná, jak akutní situace je u daného pacienta, proto k němu rychlou záchranku zkrátka pošle. Nicméně i Pastuchová potvrdila, že se lidé dnes nestydí si záchranku přivolat i k vědomě neakutním a běžným zdravotním problémům, které by vyřešili příští dny v ambulanci. Jenže tam nechtějí čekat, protože vědí, že záchranka má zkrátka přednost, dodala.
Jak rovněž uvedl na dnešní tiskové konferenci ministr Válek, zavedení poplatku za zneužití urgentního příjmu není “ve hře”. A to až do té doby, dokud nebude mít každý obyvatel České republiky možnost mít svého praktického lékaře. Stejně tak vyloučil zvýšení poplatku za ošetření na pohotovosti.
Novela podle ministerstva dále obsahuje opatření, která mají posílit práva pacientů nebo více chránit poskytovatele zdravotních služeb. Ti budou moci například odmítnout pacienta, který se na nich dopustí trestného činu. Legislativního ukotvení se dočká rovněž funkce nemocničního ombudsmana, kterého nyní povinně zřizují fakultní nemocnice. Dále novela upravuje činnost dobrovolníků nebo duchovní služby v nemocnicích
–RED/ČTK–
