Skupina Penta Hospitals CZ apeluje na co nejrychlejší transformaci lůžkových kapacit v ČR. Ředitelka skupiny Barbora Vaculíková pro Zdravé Zprávy také ostře odmítla zákon o zavedení povinných jednotných tabulkových platů pro lékaře.
Důvod, proč je nutné transformovat lůžkové kapacity v Česku, je podle zástupců Penta Hospitals CZ zřejmý, je jím stárnutí populace. Problém podle Barbory Vaculíkové spočívá v tom, že český nemocniční systém má mnoho akutních lůžek, ale málo lůžek následné péče a takzvaných sociálních lůžek.
Argumentuje demografickým vývojem. S odvoláním na predikce Českého statistického úřadu [ČSÚ] uvádí, že do roku 2050 stoupne v Česku počet seniorů o jeden milion osob. Ve věku nad 65 let tak bude v zemi žít zhruba 3,1 milionu lidí.
„To je až třikrát více lidí závislých na péči než dosud. A jen pro ilustraci, počet těch, kteří budou ve třetím až čtvrtém stupni závislosti se zvýší až na 440 tisíc osob. A tím pádem bude odhadem v ČR chybět až 70 tisíc sociálních lůžek,“ říká.
Podle Vaculíkové jediný způsob, jak tento vývoj zvládnout, leží v transformaci stávajících lůžkových kapacit. Čím dříve k tomu dojde, tím lépe, není na co čekat, tvrdí.
„Akutní lůžka jsou dnes v České republice vytížena jen na zhruba 60 procent. A to i za situace, kdy máme průměrnou dobu hospitalizace jednu z nejvyšších v celé Evropě,“ říká a dodává, že již dnes v Česku chybějí sociální lůžka.
Situace se podle Barbory Vaculíkové navíc velice brzy zhorší. To až do důchodového věku půjdou populačně silné ročníky ze sedmdesátých let. Tvrdí, že na aktuální situaci i budoucí potřeby relativně dobře reagují zdravotní pojišťovny, které se snaží prostřednictvím nastavení úhrad stávající rozložení typu lůžek měnit.
Politika jako problém a úhrady za přeshraniční péči
„Pojišťovny mají data o svých pojištěncích, vědí, která lůžka potřebují. […] Ale bohužel v tom hraje roli i politika. A pak se ty racionální úvahy a kroky střetávají s iracionálními kroky a úvahami. Systémově ale máme vše dobře nastaveno,“ vysvětlila pro Zdravé Zprávy.
Lidé v Aši jsou bez zdravotní péče. Prezident Pavel z toho přestal i mluvit
Pro ně se vyjádřila také k tomu, zda by měly zdravotní pojišťovny hradit zdravotní služby v přeshraničních oblastech, pokud ty se lidem v českém pohraničí nedostávají. Je to přitom skupina Penta, která provozuje hned několik zdravotnických zařízení v pohraničních oblastech. Což značí, že tam zajišťuje mnohdy nedostupnou péči a má přehled o tom, jaká péče chybí v odlehlejších regionech.
„My identifikujeme hned několik míst, kde se lidem v pohraničí nedostává zdravotnických služeb, které potřebují. A pokud je úlohou zdravotních pojišťoven zajistit svým pojištěncům kvalitní zdravotní péči, tak její zajištění v zařízeních v blízkosti českých hranici, řešení bezesporu je,“ řekla.
Úhrady za zdravotní péči v problematických pohraničních oblastech by podle ní měly jít přirozeně oběma směry. Podle toho, kde je jaká péče dostupná.
Péči v českém pohraničí zajistí Němci či Rakušané. Ale chybí úhrady
„My proti tomu rozhodně nic nenamítáme. Když někde kapacity chybějí, tak dává smysl je doplnit těmi kapacitami, které jsou v blízkém okolí. I když nemusejí být zrovna na území České republiky nebo našich sousedních zemí. To určitě dává smysl a my toto určitě vítáme,“ upřesnila.
V následné péči vidí Penta Hospitals CZ trend
Zástupci Penta Hospitals CZ dlouhodobě uvádějí, že v demografickém vývoji vidí jednoznačný trend, čemuž přizpůsobují zdravotní a obchodní politiku skupiny. V posledních dvou letech skupina investovala do svých zdravotnických zařízení bezmála miliardu korun. Podstatná část z těchto peněz mířila do oblasti následné intenzivní a dlouhodobé péče. Důležitý díl v portfoliu jejích služeb zaujímá domácí péče, které se chce skupina Penta Hospitals CZ věnovat i nadále.
„My jsme ve společnosti našli ten směr, kterým se chceme rozvíjet, a je to právně následná intenzivní péče, která je pro nás v tuto chvíli klíčová,“ vysvětluje lékařský ředitel skupiny Jiří Štefan.
Zároveň dodává: „Co je podstatné, je to, že my uvolňujeme kapacity těch ´árových lůžek´ ostatních poskytovatelů zdravotních služeb. V tuto chvíli jsme jedním z největších poskytovatelů následné intenzivní péče.“
Neptáte se, Vy jste pan Novák, ale ptáte se: Jak se jmenujete?
Jeho slova potvrzuje Barbora Vaculíková: „V uplynulých měsících jsme investovali stovky milionů korun do rozvoje následné péče v našich nemocnicích v Ostrově nebo Roudnici nad Labem. Ještě do konce letošního roku chceme mít ve službě také minimálně sto sester v domácí péči a postupně díky tomu doplnit spektrum péče tam, kde již působíme.“
Jiří Štefan dodává, že další díl skládačky tvoří centra s péčí o klienty s Alzheimerovou chorobou a dalšími neurodegenerativními chorobami pod hlavičkou sítě Alzheimer Home. Ta aktuálně provozuje více než 3,5 tisíce lůžek v domovech se zvláštním režimem. Do konce roku chce toto číslo navýšit o další dvě stovky.
„Integrace našich služeb je další cestou, jak zlepšit návaznost akutní, následné domácí a sociální péče. Pacientům přinese zkrácení čekacích dob a v důsledku i větší efektivitu poskytované péče. Je to jednoduché a velmi efektivní řešení,“ upřesňuje Štefan.
Penta Hospitals odmítá povinnou výši platů pro lékaře
I přes masivní investice do zdravotnických zařízení dokáže Penta Hospitals CZ ekonomicky vycházet. Loni její tržby vzrostly o 31 procent na bezmála šest miliard korun [5,974 mld. Kč]. A tržby jí rostly ve všech segmentech poskytované péče, nejrychleji pak v sociální a domácí péči. Společnost dává práci 4 700 lidem.
Shoda na jednotném odměňování v nemocnicích se zatím nenašla
Barbora Vaculíková přesto upozorňuje na tu skutečnost, že obecně jde až 60 procent všech nákladů z veřejného zdravotního pojištění v Česku na platy a mzdy. Což je podle ní neudržitelné. Pro Zdravé Zprávy se vyjádřila i k chystanému zákonu o odměňování ve zdravotnictví, o němž nyní jednají ministerstvo zdravotnictví, odbory a Česká lékařská komora [ČLK].
„Jako společnost to považujeme za totální nesmysl. Roubovat povinné minimální tarifní tabulky na hodně variabilní systém, který máme třeba my, je něco, co do toho systému nepatří. My se nebojíme, že bychom tyto změny neufinancovali, proto o tom nemluvím negativně, ale v principu ten návrh, kdy stát spolu s odbory rozhodne o tom, kdo, kde a kolik bude brát peněz, považujeme za velice špatný,“ uvedla.
Odbory se chovají hlavně odborově, ale ne odborně
Podle ní se odbory chovají spíše „odborově“ než odborně. Upřesnila, že odbory, ale i Českou lékařskou komorou prosazovaný návrh je podle jejího názoru minimálně v rozporu s Ústavou ČR.
„Obsahuje mnoho nerovností. […] Snaha o vytvoření rovnosti vede k výrazným nerovnostem. Je třeba se ptát, zda toto chceme od našeho systému, protože náš systém je pojišťovnický, není státní. To znamená řízený státem. Každé další regulatorní zásahy ho dál jen deformují a snižují jeho flexibilitu,“ doplnila.
Objetí s politiky dlouho nevydrželo. Lékaři znovu ohlásili protesty
Skutečností je, že odbory a Česká lékařská komora po ministerstvu žádají, aby se v zákoně zakotvily stejné minimální platy ve státních nemocnicích i mzdy v nemocnicích měst, krajů a jiných zřizovatelů. Podle Vaculíkové v případě Penty Hospitals CZ toto v případě zdravotnických organizací není potřeba.
„U nás lidé pracují rádi a myslím si, že mají solidní mzdy, ale i systém benefitů. […] Pokud do něj teď vstoupí zákon s jednotnými tarify, všechno se rozbourá a zničí,“ řekla.
Prezident ČLK Milan Kubek ke zmiňovanému návrhu zákona uvedl, že u něj naopak spatřuje hlavní problém v tom, že nesjednocuje platy a mzdy ve zdravotnictví.
Daniel Tácha
