Na riziko předčasného porodu upozorní snížené množství bílých krvinek u těhotné ženy. To oslabuje její imunitu a může vést ke spontánnímu předčasnému porodu nebo i potratu. Takový stav se dá léčit, ideálně ještě před samotným početím.
Souvislost mezi předčasným porodem nebo těhotenskými ztrátami v prvních měsících těhotenství a nedostatkem bílých krvinek dokládají první výsledky pilotního výzkumu Perinatologického centra Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] v Praze.
„Výzkum se zaměřuje na imunologické mapování u rizikových žen. Konkrétně ověřujeme, zda nejsou nosičkami zjevných poruch vrozené a získané imunity. Zjišťujeme také, že pro úspěšné těhotenství je třeba řešit imunologické komplikace ideální ještě před početím nebo nejpozději na počátku těhotenství,“ přibližuje zacílení výzkumu doc. Michal Koucký, vedoucí Perinatologického centra Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN.
Do výzkumu příčin předčasného porodu se podle docenta zapojili specialisté napříč medicínskými obory včetně reprodukčních imunologů. A první výsledky výzkumu, který je v klinické fázi, ukazují, že porucha imunity u žen zvyšuje riziko předčasného porodu a také nezdařené gravidity v jejím počátku. Svou vědeckou činností chtějí specialisté doložit, že již v prvním trimestru těhotenství se dají z krevního vzorku rozpoznat změny v imunitě a předejít tak komplikacím. Tedy předčasnému porodu nebo ztrátě těhotenství.
„U dvou třetin žen, které jsme doporučily k reprodukčnímu imunologovi, byly odhaleny poruchy imunity. A byla jim doporučena imunointervenční léčba imunoglobiny či kortikoidy,“ popisuje následnou léčbu doc. Koucký.
Ve spolupráci s reprodukčními imunology lékaři Perinatologického centra VFN dále zjistili, že ženy rodící předčasně mají oproti ženám, které porodí v termínu, již v I. trimestru těhotenství zjevně snížené počty a hodnoty speciální populace bílých krvinek, takzvaných T regulačních lymfocytů. Předčasný porod tak souvisí s imunitním zdraví těhotné ženy
Riziko předčasného porodu z krevního testu
Současná zjištění vyplývající z první etapy výzkumu dokládá analýza vzorků krve od pětatřiceti žen. A další desítky se jich do studie pro ověření a doložení jejích prvních závěrů ještě zapojí.
„Pro následné fáze výzkumu je klíčové vyšetřit dalších 50–70 žen, které jsou aktuálně po předchozím předčasném porodu nebo těhotenské ztrátě v I. trimestru těhotenství a chtěly by na výzkumu participovat,“ říká docent.
Ženy obávající se předčasného porodu nebo ty po nezdařených těhotenství se tak mají podle docenta obrátit na jeho kliniku.
„Ozvěte se nám, vyšetříme vás a dohlédneme na vaše těhotenství,“ vyzývá doc. Koucký.
Péče o zdraví ženy ještě před početím
Na klinice funguje specializovaná ambulance, v níž lékaři pečují právě o ženy ve vyšším riziku předčasného porodu. Například kvůli zmiňované oslabené imunitě nebo závažným onemocněním, jako je preeklampsie. Ambulance pečuje i o ženy, které za sebou mají nezdařená těhotenství.
„V rámci prekoncepční přípravy hledáme u těchto žen ovlivnitelné rizikové faktory, jako jsou například poruchy imunity, vady dělohy, dekompenzované interní onemocnění, a ty se snažíme řešit již před početím,“ popisuje portfolio specializované péče ambulance její lékař Zdeněk Laštůvka.
Zátěž těhotenství zhoršuje vyšší věk žen i civilizační choroby
Odborná péče o ženy ještě před samotným početím je podle něj dnes trend v perinatologii. Jejím cílem je připravit ženský organismu na otěhotnění i průběh budoucího těhotenství. Zároveň jmenuje některé z na první pohled běžných úkonů, které prosperitu těhotenství i početí ale ovlivňují.
„Mezi rizikové faktory ovlivňující průběh těhotenství patří i výživa, interní nemoci, řádná prevence a očkování. Žena by se o nich měla dozvědět již v rámci primární péče u svého gynekologa,“ říká doktor Laštůvka.
V oblasti výživy je třeba dbát zejména na užívání železa, kyseliny listové a případně folátů a cholinu. Případně si takové látky doplnit potravinovými doplňky, říká.
U Apolináře „klokánkují“ miminka od 28. týdne narození
Pro zajímavost uveďme, že zdravotníci neonatologického pracoviště U Apolináře přikládají matce na hruď ihned po narození i předčasně narozená miminka. To již od jejich 28. týdne výše. Podle jejich zkušeností tato praxe zlepšuje poporodní stav jak u ženy, tak jejího předčasně narozeného dítěte. A jak potvrzuje lékařka neonatologické části Kliniky Tereza Lamberská, při nasazení veškeré specializované péče je přiložení i předčasně narozeného dítěte na hrudník matky po porodu bezpečné.
„V praxi to znamená, že i těžce nezralý novorozenec s hmotností okolo 1 kg zůstane během prvních hodin života na hrudníku maminky nebo tatínka, kde mu je poskytnuta veškerá specializovaná péče. Jako například ventilační podpora nebo zahájení výživy a podání léků,“ vysvětluje lékařka.
O pohlaví dítěte „rozhoduje“ výhradně muž, říká prof. Trávník
Takové přikládání novorozence podle ní přináší lepší výsledky ve srovnání se standardní péčí v inkubátoru. A prohlubuje vzájemný vztah a pouto mezi matkou a dítětem. Konkrétně U Apolináře přitom nejde o žádnou novinku. Takzvané klokánkování, jak se přikládání miminek na hruď jejich rodičů říká, se stalo u předčasně narozených dětí běžnou součástí provozu tamního oddělení již přes dvacet let.
–VRN–
