Lidé v Aši jsou bez zdravotní péče. Prezident Pavel z toho přestal i mluvit

„My v Aši se dlouhodobě cítíme být občany druhé kategorie,“ říká k dostupnosti a kvalitě zdravotní péče v Aši a jejím okolí místostarosta Aše Pavel Matala [BEZPP]. Podle něj v regionu zdravotní péče už prakticky neexistuje.

Zdraví lidí v regionu podle něj i proto vychází jako jedno z nejhorších z celé republiky. Aktuálně nemá v Aši a okolí bezmála tisíc dětí pediatra, chybí praktičtí lékaři pro dospělé, místní nemají očního lékaře a ženy brzy přijdou o jednoho ze dvou tamějších gynekologů.

„My jako ašský výběžek jsme úplně odříznutí a úplně ukradení celému zbytku České republiky,“ popsal dále situaci v regionu z pohledu jeho zasíťování zdravotními službami Pavel Matala na sněmovním kulatém stolu k tématu Přeshraniční spolupráce v akutní a plánované péči, který se konal [6.6.] z iniciativy poslance Výboru pro zdravotnictví Jana Kuchaře [STAN].

A situaci i přiblížil. Podle něj v Aši ještě letos provozují ambulantní praxi dva gynekologové, jeden z nich ale je v důchodovém věku a do dvou let odejde do penze. Šance na to, že za něj někdo praxi převezme, jsou podle něj nulové.

„A tak budeme mít jednoho gynekologa na jedno třináctitisícové město. A to nejsou lékaři jen pro naše město, ale pro celý region,“ upozornil.

Doplnil, že letos ve městě skončila dětská lékařka pro děti a dorost. Což podle jeho slov značí, že více než pět set dětí tak vůbec nemá svého registrovaného lékaře. V celém Ašsku nejsou ani praktičtí lékaři a ani specialisté.

„Máme jednoho očního lékaře, který je v penzi. Ten se naštěstí nechal ukecat, že třikrát v týdnu tu svou ordinaci ještě otevře,“ doplnil na kulatém stolu v zjevném rozčilení místostarosta Aše.

Zděšení nad situací v Aši vyjádřil i prezident Pavel

Připomněl také, že v roce 2000 i přes odpor obyvatel regionu zrušili v Aši nemocnici. Tehdejší politici a zdravotní pojišťovny se podle Mataly zaklínali tím, že ašský občan v dostupnosti péče nepozná žádný rozdíl.

„Uběhlo více než dvacet let a výsledek je, že my máme jednoho pediatra. Do dvou let budeme mít jednoho gynekologa a jednoho očního,“ shrnul situaci s tím, že lidé v Aši a jejím okolí se dlouhodobě cítí být občany druhé kategorie.

„Přístup ke zdravotní péči je u nás úplně jiný než pro lidi, kteří bydlí v Praze,“ dodal.

Upozornil i na to, že krátce po svém zvolení do prezidentské funkce navštívil kraj i Petr Pavel. A jak uvedl místostarosta Matala, když se blíže seznámil s těžkostmi regionu, přestal na chvíli i mluvit. Podivoval se nad tím, že žalostnou situaci lidí žijících v ašském výběžku nikdo z vlády neřeší. A nejde jenom o zdravotnictví.

„Je to naprosto šílená situace. My nemáme roky na to, než se v Praze někdo zmátoří a rozhodne se udělat nějaký radikální řez. Nám občanům je to jedno, jestli se tady zavedou znovu nějaké umístěnky. Anebo se zruší kapitační platby, aby ti doktoři šli tam, kde na ně čeká práce,“ uvedl Matala.

Také doplnil, že základní zdravotní služby chybí většině obyvatel žijících v pohraničí. Podobně odříznutí od ní jsou lidé ze Šluknovského výběžku a v dalších bývalých Sudetech. A stejně jako o ašské obyvatelstvo se ani o jejich zdraví a přístup k lékařské péči podle něj nikdo z vedení země nezajímá.

„I ti jsou naprosto ignorováni centrem. A mnohdy jsou ignorováni i svými krajskými městy,“ poznamenal Pavel Matala.

Ašský výběžek a ani jiné bývalé Sudety nikoho nezajímají

Špatně dostupnou a mnohdy zcela nedostupnou zdravotní péči kolem Aše, ale i v celém Karlovarském regionu, na kulatém stolu potvrdil svými daty ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] Ladislav Dušek. Podle dat ÚZIS lidé v kraji vykazují v porovnání se zbytkem republiky vyšší míru chronických nemocí, jako jsou ischemická choroba srdeční či cukrovka 2. typu, kde jsou nad průměrem.

Zdravotní péče o děti se v ČR rozpadá. Upozorňuje na to už i ÚZIS

Oproti tomu v počtech pracovních úvazků lékařů na obyvatele je kraj podle dat ÚZIS pod hlubokým celorepublikovým průměrem.

„Trvalý problém celého Karlovarského kraje je zajištění péče o onkologické pacienty,“ upozornil na další problém Ladislav Dušek.

A co hůře, v Karlovarském kraji stejně jako v Ústeckém kraji ve srovnání se zbytkem republiky rychleji přibývá pacientů se zhoubnými nádory, rakovinou.

„Ročně číslo roste o dvě až tři procenta. Což je šílené číslo a poroste dalších 10-20 let,“ uvedl Dušek.

„V těchto dvou regionech se musíme připravit na významné znásobení počtu nemocných,“ dodal s tím, že ročně se v těchto krajích nově potvrdí šest tisíc zhoubných nádorů.

Šárka Slavíková: Ještě jsem neviděla, aby se z rakoviny někdo sám vyléčil

S tím souvisí i další neutěšený a roky neřešený problém. A sice, že v Karlovarském kraji jako jediném v ČR nefunguje komplexní onkologické centrum [KOC]. V něm pracují týmy specialistů na léčbu rakoviny. Podle dat ÚZIS se onkopacienti z Karlovarska dostávají do některého KOC v jiném kraji ze 47 procent. Obyvatelé jiných krajů pak v průměru ze 70 procent.

„Tento obrázek není o rovném přístupu k péči pro velmi vážně nemocnou skupinu obyvatel České republiky. A trvá strašně dlouhou dobu, o tom problému víme 10-15 let,“ potvrdil rozpor mezi slovy stakeholderů a realitou šéf ÚZIS.

Zdravotní péče v pohraničí je ostudou České republiky

Výsledek podle Duška je, že zhruba 29 procent onkopacientů dojíždí za léčbou do Plzně a dalších zhruba 14-15 procent se dostává do Prahy.

„Což je i tak velmi málo,“ podotkl Dušek.

A upozornil na další problém, jímž je slabá dostupnost preventivních onkologických screeningů v kraji. Především u rakoviny prsou a kolorekta. S tím může souviset i rychlejší nárůst pacientů se zhoubnými nádory.

Odborníci z Brna nově koordinují screeningové programy v ČR

Osobní zkušenost s tím, jak funguje nebo spíše nefunguje zdravotní péče v ašském výběžku popsal i Pavel Matala.

„Měl jsem slzy v očích, když mi před dvěma roky umíral táta na rakovinu a nemohl se dostat do Plzně na Lochotín ke svému doktorovi,“ uvedl.

Jeho praktický lékař v Aši mu totiž odmítl vypsat žádanku na převoz s tím, že mu ji má vystavit lékař na onkologii v Chebu.

„Jenže táta nebyl schopný už ani stát na nohou,“ dodal s tím, že tady už není za pět minut dvanáct, ale pět minut po dvanácté.

Řešení nabízí přeshraniční zdravotní péče

Jelikož sehnat lékaře do ašské ambulance nebo některé jiné v její blízkosti považuje vedení města za nereálné, a zdravotní pojišťovny situaci podle něj roky neřeší, uvažuje o navázání spolupráce v poskytování zdravotní péče s německou stranou. Tam jsou totiž kapacity volné a lidé z okolí by s jejím využitím neměli problém. Navíc je pode Mataly obecně známé, že na německé straně pracují stejně většinou lidé z Česka, pendleři.

„Moje žena je pendlerka. A když je nemocná, zajede si do několik minut vzdáleného Schönwaldu ke svému německému lékaři, který se jmenuje Hrbáček, a ten ji ošetří,“ popsal.

A pokračoval, že některé záležitosti po telefonu vyřídí s jeho ženou i tamější zdravotní sestra, která je Češka a bydlí jen několik domů od nich.

„Poté, kdy žena odejde od doktora, ujde dvacet metrů do německé lékárny, kde ji obslouží český lékárník,“ popsal Matala, jak lidé na českých západních hranicích fungují.

Z toho je zřejmé, že jazyková bariéra nebude v případě čerpání ambulantní péče v blízké německé ordinaci žádný problém. Na tahu jsou podle něj nyní české zdravotní pojišťovny společně s ministerstvem zdravotnictví. Chce se po nich, aby upravily legislativu [zákon o veřejném zdravotním pojištění, pozn. red.].

Pekarová vyzvala veřejnost k pohybu. A přidal se i ministr Válek

A to tak, aby v případě, že není v regionu dostupná zdravotní péče, proplatily pojišťovny svým klientům i péči čerpanou v blízkosti jejich bydliště. I když na cizím státním území. Nikoli ale formou refundace nákladů, kdy pacientům hrozí doplatky v rozdílu ceny za péči. Ale standardním způsobem, kdy zdravotní pojišťovny uzavřou smlouvu s daným poskytovatelem zdravotních služeb. A to třeba i na německém území.

Veronika Táchová