Součástí nově otevřeného pavilonu ústecké Masarykovy nemocnice je hybridní sál vybavený angiolinkou a magnetickou rezonancí zároveň. Operatéři tak pacienta vyšetří hned po výkonu, aniž by ho přemisťovali. Pavilon vyšel na 1,8 mld. korun.
Součástí nově otevřené budovy Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem jsou operační sály a lůžka oddělení kardiochirurgie, kardiologie a hrudní chirurgie. Přestěhuje se do ní také Klinika anesteziologie, perioperační medicíny a jednotky intenzivní péče [KAPIM a JIP] a ambulance jednotlivých oddělení. První pacienty v novém zařízení zdravotníci ošetří na přelomu srpna a září.
„Po téměř osmi letech příprav se můžeme pochlubit nejmodernějším kardiocentrem v Českéu, kde budeme mít k dispozici tři špičkové angiolinky, včetně hybridního sálu, a dva operační sály pro kardiochirurgii,“ uvedl při slavnostním otevření [10.6.] pavilonu ředitel Masarykovy nemocnice Aleš Chodacki.
Stěhování podle něj upravuje kroky jde den po dni. Některá oddělení se ale mohou do nových prostor přesunout takřka hned, uvedl. Veškeré vybavení do nich pořídila nemocnice nově. Třeba kardiologie, která má v pavilonu tři operační sály, 30 standardních lůžek, šest lůžek denního stacionáře a šestnáct lůžek JIP. Další dva operační sály patří kardiochirurgii.
Pavilon se stavěl téměř čtyři roky a vyšel na 1,8 mld. Kč
Po uvedení pavilonu do plného provozu v druhé polovině letošního roku se podle Aleše Chodackiho navýší i kapacity oddělení.
„Může se operovat více pacientů,“ uvedl a vyzdvihl především moderní hybridní operační sál, který je svým vybavením jedinečný v celé ČR.
„Pokud operatér si třeba není jist, jestli je vše odstraněno, může si najednou udělat magnetickou rezonanci, vyšetření nebo CT. Pacient se nemusí překládat, jezdit na radiologickou kliniku, budit se, lze to udělat všechno v jedné době,“ vyjmenoval přednosti hybridního operačního sálu ředitel nemocnice.
Celkové náklady na výstavbu a vybavení nového pavilonu ústecké Masarykovy nemocnice dosáhly 1,8 miliardy korun. Při zahájení výstavby v říjnu 2020 se náklady kalkulovaly na 1,4 miliardy korun. S dokončením výstavby se počítalo na konci roku 2023. Důvody zpoždění a prodražení stavby vysvětluje předseda představenstva Krajské zdravotní [KZ] Ondřej Štěrba.
„Problémy se vyskytly na konci loňského roku a šlo o nosnost podlah. To bylo to nejpodstatnější zdržení časové. Teď můžeme být klidní my i pacienti, že to tady bude desítky let v pořádku,“ řekl.
Chybu na straně zhotovitele rozhodně odmítl: „Šlo o ten projekt!“
Za navýšením rozpočtu výstavby o 400 milionů korun stojí podle Štěrby vedle úpravy projektu také inflace. Na výstavbu pavilonu dostala nemocnice půlmiliardovou dotaci z programu REACT-EU. Část nákladů pokryla nemocnice z úvěru a část vyrovnal její zřizovatel, kterým je Ústecký kraj.
Kauza údajného manipulování nemocničních zakázek, kvůli které policie obvinila mimo jiné bývalého ředitele Petra Malého, se podle Štěrby nového pavilonu nijak nedotkla.
Kapacity pracovišť v nové budově nemocnice
Centrální operační sály: 7 operačních sálů [5 sálů standardních a 2 sály hybridní s angiolinkou, jeden s magnetickou rezonancí]. Jeden ze sálů přísluší ke kardiologii.
- Kardiologie: 3 operační sály, 30 standardních lůžek, 6 lůžek denní stacionář, 16 lůžek JIP
- Kardiochirurgie: 2 operační sály, 15 standardních lůžek, 7 lůžek intermediárních, 7 lůžek JIP
- Hrudní chirurgie: 25 standardních lůžek
- KAPIM a JIP: 12 lůžek JIP, 12 lůžek KAPIM
- Ambulance [patří ke kardiologii, kardiochirurgii a hrudní chirurgii]: 11 ordinací
Stavbu nového pavilonu projektoval architektonický a projektový ateliér Domy architects pod vedením Michala Juhy a Jana Topinky. Zhotovitelem stavby je Sdružení společností s názvem „Společnost Metrostav – DIZ – BAK – NEPRO – Masarykova nemocnice“. To s vedoucím členem sdružení společností Metrostav.
–RED–
