Spalničky se často rozšiřují mezi dětmi, jejichž rodiče je odmítají proti nemoci naočkovat. Problém je, že spalničky patří k vysoce nakažlivým nemocem. K jejich přenosu postačí i jen minutový kontakt s nakaženým.
Letos se v Česku potvrdilo osmadvacet případů onemocnění spalničkami. A nejvíce nákaz připadá nikoli na metropoli, jak by mnozí očekávali, ale na Jihočeský kraj. Konkrétně na okres Písek. Spalničky se v něm totiž rozšířily převážně v rodinách s dětmi, které odmítají očkování proti spalničkám.
„První případ onemocnění spalniček v Jihočeském kraji v letošním roce byl hlášen dne 31.3.2024, neočkovaná sedmiletá dívka z okresu Písek, ZŠ waldorfského typu,“ přiblížili na dnešní tiskové konferenci k tématu očkování proti spalničkám zástupci Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR].
Školačka pochází z rodiny, v níž se odmítá očkování. Nákazu spalničkami si sedmiletá dívka dovezla z Německa, kde letos na jaře strávila prodloužený víkend v berlínském aquaparku Tropical Islands.
Na Jihočeský kraj letos připadá celkem 13 nákaz z celkových osmadvaceti. Ohniskem nákazy je zmiňovaný okres Písek, kde se infekce potvrdila již u dvanácti osob. Přičemž jedenáct z nich spolu epidemiologicky souvisí. Mezi pacienty jsou lidé ze školního kolektivu, rodin a pracovišť. Šest nákaz přitom připadá na děti ve věku od tří do 12 let. Žádné z nich nebylo proti spalničkám očkované.
Dalších osm osob se spalničkami zachytili hygienici v Praze, kde šlo většinou o importované nákazy. Další tři nákazy letos hlásí Středočeský kraj, dvě Moravskoslezský kraj a po jedné Jihomoravský a Pardubický kraj.
Proti spalničkám nejsou chráněny desítky tisíc dětí
V posledních letech se tak i v České republice stále častěji objevují místa, kde se spalničky rozšiřují. Hlavním důvodem jejich šíření je narůstající počet neočkovaných dětí.
„S ohledem na vývoj epidemiologické situace v zahraničí a klesající proočkovanost u dětí v ČR činíme preventivní kroky, aby orgány ochrany veřejného zdraví byly připraveny na případný zvýšený výskyt spalniček,“ říká ředitel odboru ochrany veřejného zdraví MZ ČR Matyáš Fošum.
Na spalničky v Česku podle dat Státního zdravotního ústavu [SZÚ] nikdo nezemřel od roku 1980. Nicméně, jak upozorňuje Fošum, ještě v roce 1971 na ně u nás zemřelo dvacet lidí. Odkazuje rovněž na data zdravotních pojišťoven, která ukazují na slábnoucí proočkovanost proti spalničkám především u malých dětí.
„V roce 2020 je v ČR počet živě narozených dětí 110 631, dle údajů zdravotních pojišťoven dosáhla proočkovanost první dávkou MMR vakcíny u dětí do 2 let věku v ČR 87 procent,“ tvrdí zástupci MZ ČR.
Spalničky se opět šíří Evropou, nárůsty dosahují desítek tisíc
To znamená, že první dávku vakcíny, která se podává dětem ve věku 13 až 18 měsíců, dostalo 96 217 dětí. Anebo obráceně, první dávku kombinované vakcíny proti spalničkám [zarděnkám a příušnicím] nedostalo 14 414 dětí narozených v roce 2020.
A jak dokládají statistiky SZÚ, ohniska spalniček už ani v ČR nejsou v poslední dekádě žádnou výjimkou. Například před deseti lety v roce 2014 propukla epidemie spalniček v Ústeckém kraji, kde se jimi nakazilo 196 osob. Z toho 88 zdravotníků. V roce 2017 hygienici řešili ohnisko nákazy spalničkami v Moravskoslezském kraji se 130 nakaženými [z toho 20 zdravotníků, pozn. red.]. Na vysoké počty nakažených ukazuje i rok 2018, kdy se nemoc potvrdila u 207 pacientů, nejvíce jich bylo v Praze [109]. V následujícím roce 2019 už se v Česku potvrdily spalničky u 590 osob.
Spalničky začínají zvýšenou teplotou nebo horečkou
Onemocnění spalničkami obvykle začíná zvýšenou teplotou nebo horečkou. K ní se přidají rýma, kašel a často zánět spojivek. Zhruba po čtyřech dnech dochází k výsevu vyrážky. Ta začíná od uší přes zátylek, odkud se dále rozšiřuje na obličej a dále na trup a končetiny. Vyrážka u většiny pacientů ustupuje po pěti dnech od jejího výsevu. Společně s ní odeznívají i vysoké horečky.
Virus spalniček se přenáší velmi rychle respirační cestou nebo skrze kontaminované předměty. Do těla vstupuje přes nosohltan nebo oční spojivky. Na spalničky neexistuje cílená léčba, a tak se léky zmírňují jen projevy onemocnění. Například se užívají léky na snižování horečky a na úlevu od bolesti.
Jak upozorňují vakcinologové i dětští lékaři, nákaze spalničkami zabrání jedině očkování. To se podává ve dvou dávkách kombinovanou živou očkovací látkou proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám [MMR]. První dávku dostávají děti mezi 13. až 18. měsícem věku, druhou dávku mezi 5. až 6. rokem.
„Očkování je bezpečný a vysoce efektivní nástroj minimalizace negativních dopadů spalniček na zdraví. Děti jsou očkovány v rámci standardního očkovacího kalendáře. A apeluji na rodiče, aby své děti nechali očkovat,“ říká praktická lékařka pro děti a dorost a místopředsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR Hana Cabrnochová.
Možností podání očkovací látky dětem chrání rodiče jejich zdraví. Dětských vakcín proti spalničkám je v Česku dostatek, dodává Cabrnochová. Jejich účinnost je podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí [ECDC] 97 procent.
–VRN–
