Dříve závodní lékař dnes lékař pracovnělékařských služeb posuzuje zaměstnance pro výkon dané pracovní pozice a její náplně po zdravotní stránce. Oproti tomu praktický lékař zajišťuje pacientům primární péči a ti si ho vybírají dobrovolně.
Zatímco všeobecného praktického lékaře si pojištěnci vybírají sami, pracovnělékařského specialistu vybírá a smlouvy o poskytování pracovnělékařských služeb pro své pracovníky s ním uzavírá firma. Takzvaný závodní lékař pak především posuzuje pracovní podmínky a jejich vliv a dopady na zdraví daného pracovníka.
„Lékař pracovnělékařských služeb posuzuje způsobilost zaměstnance pro danou pracovní pozici, provádí pracovnělékařské prohlídky zaměstnanců, poskytuje odborné poradenství se zaměřením na BOZP,“ vyjmenovává hlavní náplň práce specialisty na pracovní lékařství mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny [VZP ČR] Viktorie Plívová.
Dále zajišťuje i odborná školení v první pomoci pro zaměstnance a vystavuje pro ně lékařské posudky. Podle mluvčí by se dalo zjednodušeně říci, že hlavními rozdíly mezi lékařem pracovnělékařských služeb a praktickým lékařem jsou v typu poskytovaných zdravotních služeb. Dále v úhradách za tyto služby a tím, kdo si daného lékaře vybírá. Zda sám pojištěnec, nebo zaměstnavatel.
Firemní lékař se zaměřuje na pracovní podmínky
Rovněž je povinností každého zaměstnavatele, aby pro své pracovníky zajistil lékaře pracovnělékařských služeb. Tím může být lékař v oboru všeobecné praktické lékařství nebo lékař v oboru pracovní lékařství. Nicméně pracovnělékařské prohlídky provádí praktický lékař pouze na žádost zaměstnavatele a v případě, že zaměstnanec vykonává práci zařazenou do I. kategorie. A dále za podmínky, že si takový druh práce nežádá speciální posouzení zdravotní způsobilosti.
Při vstupní, průběžné, mimořádné nebo výstupní zdravotní prohlídce se firemní lékař zaměřuje především na zhodnocení zdravotního stavu zaměstnance. Jak ovlivní nebo již ovlivňuje náplň práce jeho zdraví. Dále sleduje vlivy pracovního prostředí na jeho zdraví a zhodnocuje možná pracovní rizika na jeho zdravotní kondici.
Zaprášené plíce z pracovních nemocí mizí, přicházejí ale jiné
Při pracovnělékařské prohlídce lékař u pacienta provede základní vyšetření. Pokud uzná za nutné, vyžádá si provedení a vyhodnocení odborných vyšetření a analýz zdravotního stavu pracovníka. Veškeré výsledky, nálezy a závěry pak zaznamená stejně jako praktický lékař do zdravotnické dokumentace.
Dalším podstatným rozdílem v poskytování zdravotních služeb takzvaným lékařem firmy a praktickým lékařem je v úhradě za ně. Lékař pracovnělékařských služeb má uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem a vstupní prohlídku hradí zaměstnavatel. To však jen v případě, že uchazeče o zaměstnání firma skutečně přijme na dané pracovní místo. V opačném případě si poplatek zaplatí sám uchazeč o pracovní pozici. Ostatní zdravotní prohlídky, kterými jsou periodická, mimořádná a výstupní prohlídka, hradí zaměstnavatel.
Periodické prohlídky u nerizikových povolání již skončily
Zatím ještě platí, že každý uchazeč o zaměstnání absolvuje před nástupem do nového zaměstnání vstupní prohlídku u firemního lékaře. Podle pracovního zařazení do jednotlivých kategorií pak chodí zaměstnanci na preventivní prohlídky v době trvání pracovního poměru. Jejich frekvenci a rozsah stanovuje zákon podle zdravotních rizik při výkonu dané práce.
Od ledna 2023 již skončily povinné pravidelné pracovnělékařské prohlídky u nerizikových profesí první a druhé kategorie, které upravuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR]. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka [TOP 09] má dojít i na zrušení vstupních a výstupních pracovnělékařských prohlídek a na zrušení potravinářských průkazů.
Do první a druhé kategorie profesí spadají například administrativní pracovnice, sekretářky, ale i mnozí zaměstnanci ve školství. K legislativní změně resort přistoupil kvůli snížení byrokratické zátěže směrem k zaměstnavatelům.
Omezení periodických pracovnělékařských prohlídek uvítali i zaměstnavatelé, kterým vyšetří nemalé finanční prostředky. Ročně na ně firmy v tuzemsku pro své pracovníky spadající do prvních dvou kategorií vydají kolem jedné miliardy korun. Navíc tímto krokem došlo k odlehčení ve zdravotnictví.
–RED–
