Řízení o osvojení dítěte či o jeho umístění do pěstounské rodiny se má po nabytí novely o sociálně právní ochraně dětí zkrátit na šest až devět měsíců. To si od Sněmovnou dnes [31.5.] schválené novely slibuje ministr práce Marian Jurečka.
Možná ještě důležitější změnou v novele je to, že sjednocuje postavení osob ve svěřenectví a nezprostředkované pěstounské péči. To i v oblasti finančních podpor a příspěvků. Takzvaně nezprostředkovanými pěstouny jsou obvykle příbuzní dítěte, často prarodiče.
„Budou sjednoceny instituty náhradní rodinné péče, konkrétně svěřenectví a nezprostředkované pěstounské péče. To zahrnuje shodná práva a povinnosti pro osoby pečující o děti ve svěřenectví a pěstouny, stejně jako nárok na podporu a příspěvky,“ potvrdil změnu po přijetí novely ve Sněmovně ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL].
Změna podle něj povede především k odstranění nerovnosti mezi oběma formami péče. Zároveň systém zajistí stejnou podporu pro všechny náhradní pečovatele. Což odstraní nejistotu ohledně preferované formy péče ze strany soudů, dodal. Zákon nyní dostane k projednání Senát.
Osvojení a pěstounství zkrátí dobu řízení, tvrdí Jurečka
Od novely si ministr dále slibuje, že zjednoduší proces posuzování žadatelů o osvojení nebo přijetí dítěte do pěstounské péče. Celé řízení by podle něj nemělo přesáhnout dobu devíti měsíců. Zkrátit se má tato doba na maximálně šest až devět měsíců v závislosti na typu náhradní rodinné péče.
Nově budou moci zájemci o dítě absolvovat povinné kroky k jeho přijetí do rodiny i psychologické testy v jiném kraji, než v tom, ve kterém mají trvalé bydliště. S tím souvisí i to, že úřady posuzující vhodnost dané rodiny se zájmem přijmout dítě do péče budou pracovat podle stejných kritérií. Půjde například o standardizovaný záznam ze sociálního šetření, vyhláškou daný výstup z příprav a oblasti příprav k přijetí dítěte do rodiny. Dále o vyhláškou daný výstup z psychologického posouzení a jiné administrativní kroky. Součástí novely je i jasné definování požadavků na posuzující psychology.
Vše by pak mělo vést ke zkrácení čekacích lhůt a odbavování žádostí o přijetí dítěte do náhradní rodinné péče v jednotlivých krajích. A dále k navýšení počtu pěstounských rodin, kterých je nedostatek a které budou stále více potřebné.
I proto, že od příštího roku už nesmí v dětských domovech pro děti do 3 let věku, v takzvaných kojeneckých ústavech, pobývat děti do tří let věku. A zmiňovaná novela počítá i s tím, že od roku 2028 začne platit v ústavní péči další podmínka. A sice, že do nich nesmí soudy umisťovat děti mladší sedmi let.
„Počet dětí v dětských domovech pro děti do 3 let věku setrvale klesá. Nadále ale platí, že v případě pobytových služeb pro malé děti chceme umožnit výjimky pro krizové situace nebo sourozenecké skupiny,“ uvedl Jurečka.
MPSV nyní řeší, kam umístí přes 400 dětí z kojeneckých ústavů
Nicméně, jak zaznělo na jednání sněmovního a senátního Výboru pro sociální politiku v minulém týdnu, v kojeneckých ústavech, které ale jsou zdravotnickými zařízeními, stále přebývá více než 400 dětí. I když obvykle starší než tři roky. Výjimkou v nich není ani mládež starší 15 let. Část těchto zařízení se má od příštího roku transformovat na Centra komplexní péče o děti. Ta mají nově zajišťovat rodinám s dětmi s vážným zdravotním hendikepem respitní, tedy odlehčovací služby.
Zkrátí se i doba pobytu dítěte v ohrožení v azylovém domě
Pravidla by se měla podle vládního návrhu upravit i pro klokánky a podobné azylové domy pro děti. A to tak, že nejmenší děti by v nich pobývaly nanejvýš jeden měsíc. To proto, aby se rychleji řešilo umístění dítěte do jeho vlastní rodiny nebo náhradní rodinné péče, často k pěstounům.
Poslanci tuto dobu pobytu nakonec prodloužili na návrh sociálního výboru tak, že zpravidla nemá přesáhnout dva měsíce.
„Kapacita pěstounů na přechodnou dobu nestačí v příštím roce pokrýt skutečný počet ohrožených a týraných dětí ve věku do tří let roky. A hrozí, že v ‚nejlepším‘ případě tyto ohrožené děti zůstanou v toxickém prostředí svých rodin, kde budou vystaveny dalšímu týrání, zneužívání,“ stojí ve zdůvodnění pozměňovacího návrhu.
Výjimka z ohraničené doby pobytu zůstane pro případy udržení sourozeneckých skupin.
Předloha dále upravuje podmínky pro organizace, které pěstounům pomáhají a zvyšuje jim státní příspěvek. Podpora dlouhodobých pěstounů vzroste ze současných 59 400 korun na rok na 66 000 korun. U přechodných pěstounů na 72 000 korun na rok. Pokud dlouhodobý nebo přechodný pěstoun pečuje o tři a více dětí nebo jedno a více dětí s těžkým zdravotním hendikepem, podpora se zvýší ještě o 18 tisíc korun.
–VRN–
