Léky na odvykání kouření mají spadat do úhrad ze zdravotního pojištění, tvrdí odborníci na léčbu závislostí. Jiní ale argumentují, že by se na jejich úhradě měli podílet i sami kuřáci. V Česku kouří zhruba dva miliony lidí, léčí se jich 1 500.
Kouření i užívání jiných nikotinových výrobků je podle předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku Evy Králíkové nemoc, nikoliv zlozvyk. To je podle ní i argument pro to, aby se léky na odvykání kouření hradily z veřejného zdravotního pojištění.
„Léky jsou k potlačení abstinenčních příznaků, což není málo,“ uvedla lékařka na semináři [30.5.] ve Sněmovně, který se konal k příležitosti Světového dne bez tabáku.
Odvolala se na výsledky průzkumu, podle kterého ze dvou milionů kuřáků v Česku by 1,4 milionu raději nekouřilo. Odvykání bez pomoci lékaře je ale podle jejích zkušeností málo úspěšné. Závislosti na nikotinu se povede zbavit nižším jednotkám procent pacientů. S pomocí lékařů a léků podle ní dokáže přestat s kouřením asi 30 procent těch, kteří s odvykáním začnou.
Účinný lék na odvykání kouření v Česku chybí
Ze zmiňovaných dvou milionů kuřáků aktivní léčbu podstupuje zhruba 1 500 z nich. Prostředky, respektive nikotinové náhražky si pacienti hradí z vlastních prostředků. Zákon totiž jejich úhradu ze základního fondu zdravotních pojišťoven, ze kterého se léčba poskytovatelům hradí, nedovoluje. Jediným současným řešením tak je, že zdravotní pojišťovny přispívají na prostředky k odvykání kouření ze svých fondů prevence.
„Podle zákona o veřejném zdravotním pojištění nelze ze základního fondu zdravotního pojištění hradit léčivé přípravky podpůrné a doplňkové. Mezi něž se řadí i přípravky pro odvykání kouření,“ vysvětlil mluvčí Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] Ondřej Jakob.
Samotné příspěvky z fondů prevence si podle něj pojišťovny stanovují samy.
„Do těchto aktivit ministerstvo zdravotnictví není oprávněno zasahovat, ani to do budoucna neplánuje. Nicméně je podporujeme,“ dodal.
V návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění resort navyšuje prostředky, které mohou zdravotní pojišťovny převádět do fondu prevence. Z nich pak svým klientům nabízejí finance na úhradu zdraví prospěšných aktivit i léčivých prostředků, jako jsou nikotinové náhražky.
Závislost na nikotinu specialisté léčí pomocí volně prodejných náhražek nikotinu nebo pomocí antidepresiv, které už se ale váží na lékařský předpis. I v léčbě závislosti se lékaři ale potýkají s výpadky léčiv. Podle předsedkyně Králíkové na českém trhu dlouhodobě chybí lék champix s účinnou látkou vareniclin. Podle informací z databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv [SÚKL] by měl výrobce tento lék na český trh začít dovážet příští rok v lednu.
Na léčbu závislosti kouření si mají lidé sami přispět
Za nízkou úspěšností odvykání kouření podle lékařky z Centra pro závislé na tabáku Kamily Zvolské stojí i to, že lidé na náhradní nikotinové terapii často užívají nižší než potřebné či doporučené dávky.
„Nemají dostatečnou hladinu nikotinu, takže zažívají abstinenční příznaky,“ vysvětlila.
Určitá část kuřáků se k odvykání neodhodlá i kvůli vysoké ceně za náhražky nikotinu. Alternativy s obsahem nikotinu, jako jsou žvýkačky, inhalátory nebo tablety, vyjdou na několik set korun. Laciný není ani lék s látkou vareniclin, jehož jedno balení vyjde na 1 500 korun. Balení obsahuje 28 tablet, přičemž pacient užívá jednu až dvě tablety léku denně.
„Studie ukazují, že v zemích, kde se léčba hradí, se více lidí léčí, užívají dostatečné množství léků,“ uvedla Králíková.
S plnou úhradou léků na odvykání kouření nesouhlasí poslankyně a dětská lékařka Romana Bělohlávková [KDU-ČSL]. Podle ní není vhodné, aby léky zdravotní pojišťovny hradily kuřákům v plné výši. Tvrdí, že si pak lidé neváží nebo jen málo váží léčby, která je zdarma.
„Je třeba srovnávat, kolik stojí kuřáka týdenní počet krabiček a kolik stojí léčba,“ řekla poslankyně k důvodům spoluúčasti u léků na odvykání kouření.
Kvůli kouření u nás ročně zemře 22 tisíc lidí
Na následky kouření v Česku každý rok umírá podle dat Svazu zdravotních pojišťoven [SZP ČR] kolem 22 tisíc lidí. A další tisíce jich kvůli tomu vážně onemocní.
„Kouření je příčinou zhruba pětiny nemocí srdce a cév a třetiny nádorových onemocnění. Třeba pravděpodobnost rakoviny plic je u kuřáků násobně vyšší než u nekuřáků. Při 14 cigaretách denně roste osmkrát, při 25 cigaretách denně už 25x,“ říká Ludmila Plšková, expertka SZP ČR.
Také ale upozorňuje, že přestat kouřit se dá kdykoliv a v jakémkoliv věku. Přínosy takového rozhodnutí jsou podle ní nezpochybnitelné.
„Pokud člověk kouřit přestane, už po roce se třeba riziko nemocí srdce sníží o polovinu. A po pěti letech je riziko rakoviny plic srovnatelné s nekuřákem. Rozhodně to tedy stojí za to, překonat závislost a dočasné abstinenční příznaky,“ doporučuje Plšková.
Zmiňuje i náklady na léčbu nemocí, na jejichž rozvoji se podílí kouření. I když není možné objem takto vynaložených prostředků ze zdravotního pojištění přesně vyčíslit, tak obecně se částka pohybuje kolem 20 miliard korun ročně. Případné zájemce o pomoc s odvykáním kouření odkazuje na nabídky fondů prevence jednotlivých zdravotních pojišťoven. Právě z nich pojišťovny přispívají na nákup prostředků k překonání abstinenčních příznaků.
„Obvykle jde o proplacení nákladů na podpůrné léky, jako je vareniclin nebo cytisin. Je však potřeba, aby pacient měl o léčbě oficiální doklad, obvykle z Centra pro závislé na tabáku,“ dodává Ludmila Plšková.
–ČTK/VRN–
