Před praktickými lékaři opět stojí nové výzvy. Jsou to sdílené praxe, zapojení do paliativní péče i uvolnění preskripce na vybrané léky. V podcastu Zdravé Zprávy o tom hovoří předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Svatopluk Býma.
„Na Západě je kolem 50 procent praxí praktiků skupinových, sdílených či týmových. To znamená, že několik praktiků je na jednom místě. Je tam i příslušný počet nelékařských pracovníků, který jim pomáhá. Zabezpečují určité regiony bez jakýchkoli problémů,“ popisuje sdílené praxe, které chce nově zavést do zdravotního systému Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR], Svatopluk Býma.
Podle něj jde o dobrý systém, který zlepší kvalitu péče o pacienty. Říká, že sdílené praxe rozšíří ordinační doby. Tyto praxe budou mít lepší vybavení než klasické ordinace a do práce více zapojí zdravotní sestry. Zároveň sdílené praxe nabídnou zkrácené úvazky jak sestrám, tak lékařkám.
„Nechci říci, že sdílené praxe jsou absolutní cesta, ale když je zkombinujeme s klasickými ordinacemi, tak se dostaneme k podobné kvalitě primární péče, jako je v západních zemích,“ říká Svatopluk Býma v podcastu Zdravé Zprávy.
Podle něj nadále přetrvají klasické praxe s jedním praktikem a jedním nelékařským pracovníkem. Těch podle jeho názoru bude zhruba polovina. Druhou polovinu vytvoří sdílené praxe. Odvolává se především na zkušenosti ze zahraničí a tvrdí, že „sdílené praxe jsou budoucnost“. Na otázku, co podmiňuje jejich zavádění, odpovídá, že aktuálně jsou to jednání se zdravotními pojišťovnami.
„Je potřeba profinancovat vznik těchto sdílených praxí, protože jsou tam určité náklady. Musí v nich být lepší vybavení, musí tam být třeba více místností. Jsou také období, kdy v nich musí pracovat více lékařů, protože když budou někde na vesnici a přijede tam autobus, tak musí ošetřit všechny pacienty z autobusu. […] To nejsou peníze za to, že jsou skupinové, ale za to, že provedou mnohem více práce,“ vysvětluje.
Uvolnění preskripce nejen pro diabetiky
Když Zdravé Zprávy nedávno přinesly zprávu o tom, že praktičtí lékaři nově předepíší pacientům i léky na ředění krve, které jim dosud sami předepsat nemohli, ozvalo se mnoho čtenářů, kteří tvrdili, že jim lékaři tyto léky již předepisují.
„Jsou léky, které hradí zdravotní pojišťovny, a jsou léky, které si platí sám pacient. My můžeme předepisovat prakticky cokoli, pokud si to pacient zaplatí, ale dosud to neplatí u léků, které hradí zdravotní pojišťovny. A o tom je teď řeč,“ vysvětluje Býma.
Praktici nově předepíší i léky na ředění krve nebo kožní nemoci
Skutečností je, že MZ ČR připravilo vyhlášku, která ruší pro praktiky a pediatry preskripční omezení u takzvaných léků L. To je skupina léků, kdy praktik nejdříve pacienta posílá ke specialistovi, a když ten předepsání daného léku schválí, může ho i praktik předepisovat.
„Počítáme, že to bude záležitost měsíce, možná pár měsíců, kdy padne toto omezení pro praktiky. Je tam i skupina léků na ředění krve, ale týká se to i léků na léčbu diabetu II. stupně, gliflozinů,“ říká předseda výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.
Podle něj je třeba poděkovat za tuto iniciativu ministru zdravotnictví Vlastimilu Válkovi [TOP 09]. A také Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv [SÚKL], který podle jeho názoru po odchodu bývalé ředitelky významně zrychlil ve své činnosti. A také v mnoha ohledech přestal blokovat „rozumná rozhodnutí“.
Větší zapojení praktiků do paliativní péče
Další novinka, která se týká praktiků, spočívá v jejich větším zapojení v paliativní péči. S tím rovněž přišlo ministerstvo zdravotnictví. A i s tímto krokem Svatopluk Býma souhlasí.
„Ročně u nás umírá přes 100 tisíc lidí. 80 procent si jich přeje umřít doma. Ale 80 procent jich umírá v nemocnicích, to je třeba změnit. Ale to je práce na několik let,“ říká.
Lidé chtějí zemřít doma, ne v nemocnici, ví pražská záchranka
Větší zapojení praktiků do paliativní péče vysvětluje následovně: „Praktik by měl vědět, kde si přeje pacient zemřít. Jaké podmínky k tomu má doma, jaké má zázemí. Pak je důležité, aby tu fungoval nějaký systém, který praktikovi umožní u těch složitějších případů oslovit kolegy a spolupracovat na péči o toho dotyčného.“
Apeluje i na větší rozvinutí systému nelékařských zdravotnických profesí, které by pečovaly o paliativní pacienty. Praktik by podle něj ale měl hrát klíčovou roli v péči o tyto pacienty.
„Avšak znovu, to není věc na měsíce, nebo několik málo let. Je to dlouhodobá záležitost, ale ten směr je správný,“ doplňuje.
V podcastu Zdravé Zprávy Svatopluk Býma hovoří dále o růstu úhrad pro praktické lékaře, o očkování těhotných proti černému kašli a také o zapojení lékařů a lékařek z Ukrajiny do českých praxí.
Daniel Tácha
