Od příštího roku by mohli dávku ošetřovné dostat i nemocensky pojištění živnostníci a lidé zaměstnaní na dohody o provedení práce či pracovní činnosti. A všechny dávky nemocenského pojištění by se vyřizovaly elektronicky.
Změny přináší novela zákona o nemocenském pojištění, kterou na úterním [7.5.] jednání schválila vláda. Od elektronizace dávek nemocenského pojištění si Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [MPSV] slibuje snížení administrativy a zrychlení vyřízení pojistných dávek.
„Změna se bude týkat všech. Jak zaměstnavatelů a zaměstnanců, tak ošetřujících lékařů, pojištěnců školských zařízení, orgánů ochrany veřejného zdraví a orgánů nemocenského pojištění,“ řekl k novele ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL].
Za další výhodu elektronizace nemocenských dávek považuje to, že se lidé budou moci kdykoliv podívat na stav vyřízení dávky, o kterou žádají. Jako je tomu nyní například u přídavku na dítě či u příspěvku na bydlení, které ale vyřizují úřady práce.
Nemocenské dávky spadají pod Českou správu sociálního zabezpečení [ČSSZ]. Patří mezi ně peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství. Dále nemocenská, která už se vyřizuje elektronicky přes systém eNeschopenka od roku 2020.
Ošetřovné dostanou i živnostníci a dohodáři
Novela o nemocenském pojištění zčásti narovnává podmínky pro čerpání dávek nemocenského pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné [OSVČ]. Od příštího roku by i tato skupina nemocensky pojištěných osob mohla dostávat ošetřovné. To za podmínky, že by si pojištění platily alespoň tři měsíce po sobě, aniž by se během nich dostaly do pracovní neschopnosti. Na dávku by jim stačila i kratší doba. To za podmínky, že byly předtím zaměstnané, tedy si platily nemocenské pojištění a nejpozději do osmi dnů od ukončení pracovního poměru by se přihlásily k nemocenskému pojištění jako OSVČ.
Za stávajících podmínek nemají živnostníci nárok na ošetřovné, i když si platí nemocenské pojištění. Což mnohé z nich od přihlášení se k tomuto pojištění odrazuje. Stejně jako to, že se jim pojistného plnění při nemoci nebo úrazu dostává až od 15. dne neschopnosti. Na rozdíl od zaměstnanců, kterým náleží dávka od prvního dne pracovní neschopnosti.
Nemocenské dávky by od příštího roku dostávali i takzvaní dohodáři. Tedy lidé pracující na dohodu o provedení práce [DPP] nebo dohodu o pracovní činnosti [DPČ]. Rovněž za podmínky, že odvádí nemocenské pojištění.
Změna souvisí i s úpravami, které přináší zákoník práce upravený na požadavky evropské směrnice. Podle ní začnou od určité výše výdělku a počtu takto uzavřených dohod odvádět zdravotní a sociální pojištění i tito dohodáři. Tedy je jejich zaměstnavatelé budou povinně přihlašovat k jejich smluvní zdravotní pojišťovně a sociální správě a měsíčně za ně odvádět pojistné. Dohodáře začnou od příštího roku i povinně hlásit ČSSZ. To proto, aby sociální správa získala přehled o počtu uzavřených dohod u každého jednoho takového pracovníka.
Elektronizace nemocenských dávek vyjde na 132 mil. Kč
Podle podkladů k zákonu by po zavedení ošetřovného pro OSVČ a dohodáře mohlo přibýt případů o 2,5 procenta. Výdaje by se podle odhadu MPSV ročně zvýšily o 29 milionů korun.
Do doby pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství by se mělo nově započítávat úspěšně dokončené doktorandské studium. Ženy bez nároku na tuto dávku by mohly v této době dostávat nemocenskou, kdy by jim lékař vystavil neschopenku šest týdnů před porodem a na následné šestinedělí.
Novela upravuje také postup při žádosti OSVČ o snížení měsíčního vyměřovacího základu a pro neplacení záloh při poklesu příjmu alespoň o třetinu ve srovnání s předchozím rokem. Dluh na pojistném a penále do 300 korun by měla sociální správa automaticky škrtnout. Nyní tak činí do 100 Kč. Novela zajišťuje i úpravu resortního integrovaného informačního systému, pod který spadnou systémy jednotlivých úřadů.
Úprava systémů a aplikací pro elektronické vyřizování nemocenských dávek vyjde stát podle ministerstva na 131,8 milionu korun s DPH. Využít se mají peníze z Národního plánu obnovy. Stát pokryje provozní náklady ve výši 18,2 až 29,7 milionu korun ročně. Další výdaje na digitalizaci a ostatní aplikace vyjdou na 13 až 54,5 milionu korun.
–VRN–
