Do patnácti let se počet lidí v Česku ve věku 85 let a více zdvojnásobí. O stovky tisíc vzroste i počet osob nad 65 let. To zvýší výdaje na zdravotní a sociální péči. Resort zdravotnictví ale má plán, jak stárnutí lidí a péči o ně zvládne.
Tlak na zdravotnický a sociální systém v Česku bude v budoucích 15-20 letech jenom sílit. Na trhu práce ubyde pracovních sil, a tak i příjmy ze zdravotního a sociálního pojištění. Navazující problém je přechod velké části silných ročníků do důchodu, kdy za ně odvádí zdravotní pojištění stát. Tím vzrostou výdaje státu za tyto pojištěnce. Navíc v situaci, kdy největší díl poskytnuté zdravotní péče připadá na seniory.
To a další důvody vedly Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] k sepsání koncepce, analýzy, která s použitím dat Českého statistického úřadu [ČSÚ] a Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] ukazuje, jak se s blížící se situací vypořádat. A na co reagovat, aby veřejné zdravotnictví zvládlo úbytek financí, personálu, a nárůst uživatelů zdravotní péče.
„Zdravotnictví a sociální oblast čeká něco, co tady ještě nikdy nebylo,“ zhodnotil následujících zhruba dvacet let ředitel ÚZIS prof. Ladislav Dušek.
„Až po roce 2045 se to začne trochu lepšit,“ dodal alespoň mírnou naději do budoucích let.
Jak zvládnout stárnutí lidí ve zdravotnictví
Podle jeho slov má Česko v těchto oblastech zhruba osm, maximálně deset let času se na tento, jak říká, náraz do zdi, připravit.
„To není odhad, to se prostě stane,“ podotkl.
A je to právě prof. Dušek, který se zástupci dalších ministerstvu podřízených organizací vypracovali Analýzu potřeb resortu zdravotnictví. Ta má sloužit resortu i jeho budoucím vedení jako návod k zajištění fungování veřejného zdravotnictví. Dokument si může přečíst, a dokonce k němu zasílat podněty i široká veřejnost. K přečtení je na následujícím odkazu. Koncepci její tvůrci rozdělili do deseti následujících částí, kapitol:
- Prevence a veřejné zdraví.
- Dostupnost, kvalita a standardizace péče.
- Modely organizace péče.
- Ekonomika a optimalizace úhrad.
- Léková politika.
- Kapacity a vzdělávání lékařů.
- Kapacity a vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků.
- Elektronizace.
- Legislativa a dotační politika.
- Komunikace.
Podle prof. Duška současné znění dokumentu ve verzi 1.0 může odborná i širší veřejnost diskutovat a připomínkovat. Zhruba do konce května by se měly podněty ke strategii na dalších roky zapracovat. V červenci pak počítá s vydáním aktualizované verze 2.0.
„Koncepce není revoluční bílou knihou, navazuje na všechna opatření, která do praxe uvedla předchozí vedení ministerstva,“ upozornil prof. Dušek.
Nová sociálně zdravotní lůžka zaplatí pacienti, stát i pojišťovny
Takové analytické koncepce jsou podle něj součástí většiny západních zdravotních systémů. A tu současnou verzi platnou pro české zdravotnictví již zástupci resortu blíže představili poslancům Výboru pro zdravotnictví.
„I jejich oponentura se zapracuje tak, aby se do července podařilo vydat verzi 2.0,“ řekl prof. Dušek.
I potom se budou do dokumentu podle něj přidávat nové přílohy k jednotlivým kapitolám s ohledem na aktuální dění a nová data ve zdravotnictví.
Využití nových technologií i v ošetřovatelství
Za nejaktuálnější problém, který by mělo zdravotnictví co nejrychleji řešit, považuje prof. Dušek personální situaci u všeobecných zdravotních sester.
„Už nyní je 12 tisíc zdravotních sester v důchodovém věku, do 10-12 let hrozí odchod až 30 tisíc úvazků zdravotních sester,“ upozorňuje.
VZP mění strukturu nemocničních lůžek. Reaguje na stárnutí lidí
Celou situaci podle něj zhoršuje rychlý až skokový nárůst starších lidí s potřebou zdravotní péče. Hlavní sestra ČR Alice Strnadová říká, že studentů nelékařských zdravotnických oborů přibývá. To včetně všeobecných zdravotních sester.
„Evidujeme zájem o zdravotnické obory, zájem o studium je,“ říká s tím, že dobrou zprávou je i to, že až 80 procent absolventek a absolventů oboru všeobecná zdravotní sestra nastupuje do praxe.
„To je signál, že zájem o tento obor tady je,“ říká Strnadová.
Podle prof. Duška to ale k udržení zdravotnictví stačit nebude. Výzvou jsou podle něj nové technologie, využití umělé inteligence a svižnější elektronizace zdravotnictví. A především pak zlepšení prevence a přístupu ke zdraví ze strany samotných pojištěnců.
Za naprostou nezbytnost pak pro udržení stávající zdravotní péče s ohledem na stárnutí lidí považuje propojení zdravotnictví se sociální oblastí.
„Nyní vzniká jednotný datový sklad za spolupráce ministerstev zdravotnictví a práce a sociálních věcí,“ uvedl s tím, že do léta by mohla projít i projednávaná legislativa upravující oblast péče prostupující napříč oběma obory.
Veronika Táchová
